Milan (39): Cestou k rodičům jsem zahlédl u silnice zvláštní dívku. Kde se tam vzala, mi pomohl rozklíčovat až táta

Tahle příhoda se mi stala během předloňských Velikonoc. Svátky jara mám strašně rád, ještě před pondělním koledováním každý rok vyrážím za rodiči, kteří bydlí na vesnici a kvůli pracovnímu vytížení je příliš často nevídám. Vydal jsem se za nimi o víkendu i tentokrát, přítelkyně Soňa (31) zůstala doma, protože bojovala s virózou a dávala se do kupy.

Mohlo by Vás zajímat:

Livie (28): Neznámá žena stojící uprostřed silnice naléhala, abych jela jinudy. Zachránila mi tím život

Stopařka najednou zmizela

Vyjel jsem hned po obědě. Cesta k nim trvá autem obvykle asi hodinu. Nic hrozného. Urazil jsem už podstatnou část trasy a zbývalo mi zdolat posledních pár kilometrů. Náhle jsem potřeboval nutně na záchod, takže jsem zastavil u krajnice a šel vyprázdnit močový měchýř. Když jsem se vracel k autu, zpozoroval jsem asi sto metrů před sebou nějakou ženu, která přešlapovala u silnice a zřejmě stopovala. Na dálku jsem rozpoznal jen to, že měla dlouhé blonďaté vlasy a na sobě bílé šaty.

Usedl jsem za volant a rozjel se směrem k ní. Byl jsem rozhodnutý, že ji kousek svezu. Jenže když jsem se k ní přiblížil sotva na pár metrů, žena zničehonic zmizela. Ztratila se, byla prostě fuč! Zastavil jsem a pátral, kam se mohla podít, moje úsilí ale bylo marné, ač jsem koukal na všechny světové strany. V sobě jsem neměl ani špetku alkoholu, určitě jsem nefantazíroval, ale ta dáma se zkrátka vypařila.

Nechápavě jsem kroutil hlavou, pak opět nasedl do auta a pokračoval za rodiči. Byli už staří, takže jsem jim neobvyklý zážitek raději nevypravoval. Mysleli by si, že jsem se zbláznil. Dobře jsme si ale popovídali a já k večeru vyrazil zpět.

Mohlo by Vás zajímat:

Naďa (24): Cestou přes pole mě pronásledoval zvuk kopyt a úpění. Záhadu jsem rozluštila až díky kronice

Zážitek se opakoval i cestou zpět

Byl jsem trochu nervózní. Jel jsem pomalu a pozorně hleděl k okraji silnice, jestli záhadnou ženu znovu nespatřím. Vypadalo to, že nebudu mít štěstí. Pak jsem ovšem v dáli zahlédl, jak na mě kdosi mává. Když jsem se k postavě přiblížil, jasně jsem rozpoznal tu blonďatou dámu, kterou jsem hledal. Zabrzdil jsem, vylezl z auta a běžel za ní. Jenže ta žena tam znovu nebyla, byť jsem ji před pár sekundami viděl!

Připadal jsem si jako cvok. Chvíli jsem postával vedle auta. Jenže krom jednoho zajíce, jenž prudce vyskočil z hustého porostu a přeběhl přes cestu, tam prostě nikdo nebyl.

Dojel jsem domů, dal si večeři a hned po ní vytáhl notebook. Surfoval jsem po internetu a snažil se zjistit cokoliv, co by mi pomohlo záhadu objasnit. Nic jsem ovšem nenašel. Propadal jsem zoufalství a už jsem ztrácel naději, že tomu přijdu na kloub.

Mohlo by Vás zajímat:

Kristýna (24): Cestou ke kamarádce mě překvapila záhadná žlutá záře. To ale nebylo zdaleka všechno

Táta mě navedl na stopu

V úterý ale zničehonic volali moji rodiče. Ptali se, jak jsme si užili Velikonoční pondělí. A mezi řečí mi táta také sdělil, že mi o víkendu úplně zapomněli říct, jaká tragédie se u nich v obci před pár dny stala. O život prý přišla mladá dívka. Utopila se v řece, která protéká poblíž silnice, jež vede k jejich vesnici. Byla to údajně pohledná blonďatá slečna, která měla před svatbou.

Po telefonátu jsem zůstal v šoku a musel se na chvíli posadit. Spatřil jsem jejího ducha? Těžko říct. Od té doby jsem byl ale u rodičů už několikrát a žádnou ženu u silnice nezahlédl. Nikdy však na záhadné setkání nezapomenu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Artur (18): Stal jsem se médiem a viděl něco neuvěřitelného. Teď už vím, že duchové existují