Regina (19): Prosila jsem zemřelého tátu, aby pomohl mámě. A on to zvláštním způsobem splnil

Se svým otcem jsem neměla tak dobrý vztah jako s mamkou, přesto mě jeho odchod bolel. Máma to ale nesla daleko hůře. Úplně se se sesypala.

Mohlo by Vás zajímat:

Alexandra (35): Věc, která měla zůstat pod zemí, se dostala na povrch. Už to nikdy nechci zažít

Rodiče měli pevný vztah

Otec na mě sice nebyl zlý, ale v našem vztahu něco chybělo. Možná důvěra nebo jsem nenaplnila jeho představy o tom, kým budu. Když jsme se dozvěděli, že je táta na smrt nemocný, matka se zhroutila. Ze dne na den se stala jeho ošetřovatelkou. Pečovala o něj ve dne v noci. Hlavně, aby se táta cítil dobře.

Já měla pocit, jako bych pro oba přestala existovat. Matka otce skutečně milovala. Byla odhodlaná udělat cokoliv pro to, aby nezemřel. On jí její péči a lásku oplácel tou svojí. Ode mě táta pomoc nikdy nechtěl, vždycky u sebe vyžadoval mamku. I ona mě od otce odháněla, protože si usmyslela, že to je ryze její záležitost.

Jejich vztah se tím jen prohloubil. Já se do toho nepletla a vždy jen vyčkávala, jestli si někdo řekne o pomoc. Když se tátovy dny blížily svému konci, dostala jsem strach o matku. Ta u něj celé noci seděla. Chtěla být u jeho posledního vydechnutí.

Mohlo by Vás zajímat:

Tamara (18): Zjistila jsem, že mám velmi nevšední schopnost. Jen netuším, jak ji využít

Matka se po smrti otce zhroutila

Otec skutečně zemřel ve spánku. Matka celé dny jen brečela. Přestala v domě uklízet, nejedla. Zcela propadla zoufalství, co si bez táty počne. I mě jeho odchod ranil, ale ani zdaleka ne tak, jako ji. Možná působím jako nelida, ale v povaze mám to, že beru věci tak, jak jsou. K našim životům patří i smrt. Proto jsem tátův odchod vzala statečně.

Matka se uzavřela před světem, nikoho k sobě nepouštěla. I ona se po čase začala ztrácet před očima. Přišla doba, kdy jsem jí to začala vyčítat. ,,Mami, vzchop se. Jsem tu ještě já. Nesmíš mě v tom nechat,“ prosila jsem jednou. Její nepřítomný výraz mluvil za vše. Začínala jsem být bezradná. Zjevně jsem nenacházela ta správná slova, jak matku utěšit.

Po pár měsících, kdy se její stav nelepšil, jsem ležela zamyšleně v posteli. Snad poprvé v životě jsem se obrátila na otce. ,,Tati, pomoz mi. Nevím, co mám s mamkou dělat. Nejí, nesměje se. Co jsi odešel, je jako vyměněná. Pomoz mi prosím,“ pronesla jsem smutně do stropu. Během chvíle se mi udělalo nevolno. Jako by do mě vstupoval někdo jiný.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (23): Od chvíle, kdy jsem vyvolávala ducha mrtvé tetičky, se mi doma dějí divné věci

Otec se skrze mě s matkou setkal

Vstala jsem z postele a šla za matkou. Byl to divný pocit. Věděla jsem, co dělám, ale nebyla jsem to já. Matka ležela v posteli a koukala do prázdna. Jako robot jsem si vedle ní lehla a pohladila ji po vlasech. Stále se na mě ani nepodívala. Pak jsem promluvila. ,,Nesmíš kvůli mně truchlit. Jednoho dne se setkáme. Musíš tu být pro Reginu. Potřebuje tě,“ řekla jsem mužským hlasem.

Matka se na mě podívala. ,,Mirku? Jsi to ty? Jak je to možné?“ pronesla a chytla mě za ruce. ,,Na nic se mě neptej. Slibuju, že se jednoho dne setkáme. Teď už se přestaň litovat a věnuj se naší dceři,“ dodal tátův hlas. Za pár okamžiků jsem cítila, že jsem to zase já. Táta z mého těla odešel. Chvíli jsem se klepala. Matka mě pohladila a řekla: ,,Promiň." Od toho dne už je to zase mamka, kterou znám.

Mohlo by Vás zajímat:

Zbyšek (23): Neprozřetelně jsem si přál cizí smrt. Netušil jsem, jaké to bude mít následky

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.