Sára (26): Bojím se jezdit na chatu. Uprostřed noci mě tam vyděsily neznámé kroky ze dvorku

Na chalupu jsem jezdila strašně ráda. Postavili ji moji prarodiče. Byla jsem jedináček a mamka mi ji před pár lety darovala, protože už neměla čas ji spravovat. Po rozvodu si našla přítele, který měl velký dům a většinu času tedy trávila s ním. Když chalupu přepsala na mě, byla jsem nejšťastnější člověk na světě. Jako dítě jsem se tam ohromně vyřádila a strávila na ní kolikrát i celé letní prázdniny. Sice byla špatně dopravně dostupná a bez auta jsem se k ní obtížně dostávala, ale další minusy bych hledala marně. Stála hezky v přírodě a vládl tam absolutní klid. Všude kolem lesy, louky, prostě dokonalý balzám na nervy.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (38): Výlet na horskou chatu se nám vymstil, děti v noci ohrožovala tajemná postava

Vzbudily mě zvláštní zvuky

Nejbližší sousedi od nás bydleli asi dvě stě metrů, ale já se na chatě cítila vždy bezpečně. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se tam začnu v brzké budoucnosti bát. Ale stalo se.

Léto tehdy bylo v plném proudu. S přítelem Tomášem (29) nám vztah fungoval, byť často jezdil na služební cesty. Vídali jsme se jen párkrát do týdne, takže jsem si musela nějakou zábavu najít sama. Blížil se víkend. Tomáš bohužel vyrazil pracovně do zahraničí a já nechtěla sedět doma. Vlastnila jsem už řidičský průkaz, takže nebylo moc co řešit. Sbalila jsem si věci a odjela na chalupu.

Celá sobota se vyvedla náramně. Dopoledne jsem vyrazila do lesa na houby, odpoledne se věnovala zahrádce, poté jsem usedla do křesla a relaxovala. Byla jsem příjemně unavená a kolem deváté večer zalehla. Zabrala jsem docela brzy a myslela si, že budu spát až do rána. Jenže kolem půlnoci mě probudily divné zvuky. Rozsvítila jsem, abych odhalila jejich příčinu, ale nic zvláštního neobjevila.

Mohlo by Vás zajímat:

Adam (32): V novém domě usínáme každý večer nervózní. Děsí nás záhadné zvuky, kroky a stíny

Vyběhla jsem ven se vzduchovkou, ale nikoho nenašla

Zvuky se ozývaly ze dvorku, aby se k nim vzápětí přidaly neznámé kroky. V jednu chvíli jsem je slyšela z levé strany, pak naopak z pravé. Jako by tam někdo chodil. Plná strachu jsem popadla ze zdi vzduchovku, která tu zůstala po dědovi, a vyšla před dveře. „Je tu někdo?“ zakřičela jsem do tmy. Byla jsem ve střehu, tušila venku zloděje, jenže nikoho jsem nespatřila. Panovalo tam hrobové ticho. Prošla jsem celý dvorek i zahradu, ale všechno zelo prázdnotou. Žádné kroky, žádné zvuky.

Zamkla jsem dveře na dva západy a vrátila se do ložnice. Lehla si do postele a doufala, že už je po všem. Sotva jsem se přikryla, vše začalo nanovo. Z dvorku se ozývaly kroky a já byla pořádně vyděšená. Strčila jsem hlavu pod peřinu, což ale samozřejmě nepomohlo. Tu noc jsem toho příliš nenaspala.

Když jsem se ráno probudila, byl všude klid. Otevřela jsem dveře, prošla se kolem chalupy, ale nic zvláštního neviděla. Obloha byla modrá, vypadalo to na další krásný letní den, jenže já na chatě už nechtěla zůstat ani minutu. Sebrala jsem se, skočila do auta a odfrčela domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (28): Pronajali jsme si chatu. Buď v ní žilo strašidlo, nebo si z nás majitel utahoval

Sama už na chatu nejezdím

Tomáš přijel ze služebky večer. Vylíčila jsem mu, co se na chalupě dělo. Moje vyprávění ho dost zaskočilo a slíbil mi, že se tam další víkend vypravíme spolu. Strávili jsme tam dva dny, ale navzdory mým obavám proběhly naprosto standardně. Noci byly klidné, po zvucích a krocích ani památky.

Od celé události uběhl už skoro rok, na chalupě jsem od té doby byla vícekrát, pokaždé však jen s Tomášem. Sama se tam bojím. Strašidelný zážitek mám stále v hlavě a nedokážu přijít na to, co mě tak vylekalo.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Olina (27): Obyčejná páteční noc na chatě se změnila ve strašidelný zážitek. Možná to bylo úplňkem