Šárka (21): Zesnulá kamarádka mi kdysi darovala hrací truhličku. Dnes už chápu, proč na tom tak trvala

S nejlepší kamarádkou Lindou jsme vždycky věřily na nadpřirozené věci. Rády jsme na toto téma fantazírovaly. Bude to rok, co Linda zemřela. Její ztráta pro mě byla těžká. Myslím si, že mě to nikdy nepřestane bolet. Linda mi však dala znamení, že to, čemu jsme věřily, se vážně děje.

Mohlo by Vás zajímat:

Karin (26): Po smrti maminky jsem propadla depresím, ale ona to tak nenechala

S kamarádkou jsme měly veliké plány

Linda byla jako moje sestra. Seznámily jsme hned první den ve školce. Od toho dne nás nikdo nemohl rozdělit. Byly jsme pořád spolu. Jedna řekla větu a ta druhá ji dokončila. Naše myšlenkové pochody byly na stejné vlně. Byl to krásný a láskyplný vztah. Životem jsme proplouvaly společně. Jedna bránila tu druhou. Byly jsme nejlepší kamarádky.

Pamatuji si na den, kdy Lindě zemřela babička. Byla smutná a já jen těžko hledala způsob, jak ji rozveselit. Ani nevím proč, ale dala mi tehdy takovou malou truhličku. Uvnitř stála na pérku baletka. Když se truhlička otevřela, začala hrát tklivá hudba. Vím, že jí tu truhličku dala kdysi babička. Ale Linda trvala na tom, že mi ji chce dát.

Dary se odmítat nemají, takže jsem ji přijala. Občas jsem truhličku otevřela a poslouchala tu příjemnou hudbu. Vždycky mi to připomnělo Lindu a hned mi bylo veseleji. My dvě jsme měly veliké plány. Chtěly jsme spolu odletět do Španělska a žít ze dne na den. Chodit sbírat ovoce a žít na volné noze. Náš plán byl promyšlený do nejmenších detailů.

Mohlo by Vás zajímat:

Naďa (22): Moje milovaná babička se vrátila, aby splnila starý slib. Věřím, že to nebylo poslední setkání

Kamarádka odešla na druhý břeh

Nikdy by mě nenapadlo, jak je život vratký. Týden před odletem Linda zemřela. Ocitla se ve špatnou chvíli na špatném místě. Stala se součástí tragické dopravní nehody. Když mi to volala její maminka, nechtěla jsem tomu uvěřit. Až když jsem stála na jejím pohřbu, došlo mi, že je konec. V hlavě se mi honilo tolik věcí.

Měla jsem pocit, že se mi ta hlava rozskočí. Přišla jsem o toho nejdůležitějšího člověka, kterého jsem ve svém životě měla. Nějaké Španělsko najednou nemělo vůbec žádný smysl. Potřebovala jsem čas, abych se s tím vyrovnala.

V pokoji jsem měla truhličku, kterou mi Linda kdysi darovala. Ze samého žalu jsem nebyla schopna ji otevřít a poslouchat tu smutnou melodii. Rok se na ni jen prášilo. Skoro jsem ji chtěla vyhodit, jak mě to sžíralo. Když se blížilo výročí úmrtí mé kamarádky, bylo mi nanic. Šla jsem jí na hrob, zapálila svíčku a brečela jako želva. Bylo to pořád velmi čerstvé.

Mohlo by Vás zajímat:

Marián (28): Myslel jsem, že mě mrtvá teta navštívila jen ve snu. To, co jsem ráno našel v posteli, mě ale vyvedlo z omylu

Na výročí smrti mě přišla pozdravit

Když jsem přišla domů, padla jsem rovnou do postele. V temném pokoji jsem zaslechla známou melodii. Otočila jsem hlavu na truhličku. „Jak to, že hraješ?" řekla jsem a zaklapla horní víko. Znovu jsem položila hlavu na polštář a brečela. Netrvalo to dlouho a hudba byla zpátky. Usedla jsem na postel a nevěřícně se na truhličku podívala.

Vztekle jsem víko zase zavřela. Seděla jsem a čekala, zdali se znovu otevře. Kdyby mi to vyprávěl někdo jiný, řeknu si, že je blázen. Já to ale viděla na vlastní oči. Víko se znovu otevřelo, baletka se točila dokola a hudba bez přestání hrála. V pokoji jsem uctila chlad, ale byl příjemný. Šimral mě tváři. Byla to Linda! To, že vás navštíví duch, zkrátka poznáte! Hned jsem si vybavila naše dětské povídačky o tom, že když někdo umře, pořád tady vlastně je. A je to pravda! Ta truhlička je toho důkazem.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Rosťa (23): Porušil jsem babiččino pravidlo a vstoupil do kaple na hřbitově. Neměl jsem to dělat

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.