Saskie měla se svým tatínkem vždycky krásný vztah. Byl to její celoživotní ochránce. Pomáhal Saskii i v době, kdy s manželem Radovanem neměli peníze. Radovan ho ale nikdy nemusel. A to tak moc, že když teď starý otec potřebuje pomoc, říká ne. Saskie se ale o tátu chce postarat. I kdyby ji to mělo stát manželství.
Můj táta je dobrosrdečný člověk se srdcem na dlani. Chtěl pro mě vždycky to nejlepší a snažil se mi to dát. A to i v době, když už jsem byla dospělá. Vždycky dával a nic za to nechtěl. Teď ho dohnalo stáří a trpí stařeckou demencí. Požádal mě, zda bych si ho vzala k sobě. Neváhala jsem ani na vteřinu. Můj manžel Radovan (55) mi to ale zakázal.
Táta měl vždycky srdce na dlani
Ráda vzpomínám na dobu, kdy jsem byla malá holka. Táta byl můj nejlepší kamarád, nikdy mě nenechal ve štychu. Hrál si se mnou, učil mě poznávat svět. Snažil se mi vštěpit všechno, co považoval za správné. Velmi mu záleželo na tom, aby ze mě vyrostl dobrý člověk. A já bych řekla, že se mu to podařilo.
Náš vztah se vlastně nikdy nezměnil. I když jsem se z domova odstěhovala, na tátu jsem si našla čas vždycky. Nikdy se nebál říct mi pravdu, ať už byla jakákoliv. Jednou mi dokonce rozmluvil sňatek. Muž, kterého jsem si měla brát, se mu nezdál. Ve finále měl pravdu, byl to podvodník. Táta byl prostě můj veliký ochránce.
Po tom, co jsem založila vlastní rodinu a porodila dvě děti, se táta snažil ještě víc. Probudil v sobě toho nejlepšího dědečka pod sluncem. Naše děti miloval celým svým srdcem. Klidně by za ně položil život. Manžel Radovan sice vždycky tajně zbrojil, aby na ně táta neměl vliv, ale tomu se zabránit nedalo.
Táta potřebuje pomoc
Byly doby, kdy jsme s manželem bojovali s penězi. Táta nám pomáhal šatit děti, odvážet je do školy a někdy mi tajně dával peníze. Nikdy nic nekomentoval a ani za to nic nechtěl. Dělal to proto, že to dělat chtěl. To ta jeho dobrotivá povaha. Když bylo manželovi padesát, táta mu dokonce koupil počítač, který si tolik přál.
To se mohl Radovan zbláznit a tátovi lezl do zadku, jak to jen šlo. Upřímné to ale nebylo. Tušila jsem, že mezi nimi nikdy nebude klidný vztah. Táta se snažil, ale Radovan ho prostě nikdy neměl rád.
Teď to dal jasně najevo. Táta už je starý dědeček, který sám na život nestačí. Rozjíždí se mu stařecká demence. Už by neměl být sám. Měla jsem poslední dobou podezření, že se s ním něco děje. Před měsícem se mi k tomu konečně přiznal. Současně mě požádal o pomoc. Nechce do žádného ústavu, ani do domova pro seniory. Chtěl by jít k nám.
Manžel mi zakázal vzít tátu k nám
Neváhala jsem ani vteřinu. Hned jsem začala plánovat stěhování. Doma jsem to manželovi oznamovala a doufala, že nebude problém. Ten se však zachoval jako pokrytec první třídy. „Odmítám se starat o starého dědka a měnit mu pleny," reagoval.
„Je to můj táta," řekla jsem a to mělo stačit. „Ať je to třeba samotný král. K nám prostě nepůjde. Má dost peněz na to, aby si zaplatil ošetřovatelku," měl Radovan hned jasno. „Já se o tátu postarám. Ať to stojí, co to stojí," řekla jsem rázně. „Dáš všanc manželství?" zeptal se manžel. „Když to bude nutné, tak ano," dodala jsem a tím to celé skončilo. Kdybych tátovi po tom všem řekla ne, nikdy bych se nemohla podívat do zrcadla. Táta se k nám stěhuje. Radovan trucuje a tuším, že spřádá plán, jak z toho ven. Nepovede se mu to, za to vám ručím.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.