Facebook
Instagram
Laura věděla, že proporce jejího muže „tam dole“ nedosahují ani průměru. Přesto si ho brala zamilovaná a věřila, že se s tím nějak popasují. Po pár letech jim to klapalo o něco méně a jediné, co mohlo její manželství zachránit, byl milenec s normálním vybavením.
Když jsem si Zdeňka (40) brala, byla jsem zamilovaná a naivní. Myslela jsem si, že jeho malý „nástroj“ v našem manželství obstojí. Ale po čase jsem zjistila, že potřebuji občas zažít opravdové milování.
Zpočátku jsem byla zamilovaná a shovívavá
Se Zdeňkem jsem nejdřív randila několik týdnů, než došlo na intimní sbližování. Chtěla jsem tomu dát čas, cítila jsem, že jde mezi námi o něco víc. Věřila jsem zkrátka tomu, že jsem potkala toho pravého. Když jsme se spolu ocitli nazí v posteli, byla jsem už do Zdeňka zamilovaná. Přestože jsem zaznamenala jeho titěrné rozměry tam dole, nedělala jsem z toho vědu.
„Je hodně malý, není prakticky cítit. Ale přesto to bylo hezký a já ho nepustím k vodě kvůli takový blbosti,“ svěřovala jsem se kamarádce.
„No ale jednou ti to třeba začne vadit. Až spolu budete dlouho, pohádáte se, nebo tě hodně naštve,“ namítla docela logicky. Však jsem si na její slova později vzpomněla. To už jsme byli se Zdeňkem svoji.
Vzala jsem si ho, přestože mě nebyl schopný během klasického milování uspokojit. Museli jsme si pomáhat jinak a já to brala jako součást našeho života. Byla jsem tolerantní a moc zamilovaná. Po pár letech jsme se opravdu začali dohadovat a ukázalo se, že Zdeněk není tolerantní ani trochu. Vytýkal mi, že se nestarám o domácnost a otálím s dětmi.
O jeho nedostatku jsme nikdy nemluvili
Říkala jsem si, jak je to nefér. Výčitky kvůli úklidu nebo nedokonalých kulinárních schopnostech jsem poslouchat nechtěla. Několik let jsem nezažila pořádný sex, byla to opravdu taková hra na maňáskové divadlo. Nikdy bych mu to ale do očí neřekla, jen jsem čekala, že o svém problému musí vědět.
Časem se z něj stával žárlivec a já už neměla nervy mu tohle všechno odpouštět. Měla jsem svoje neukojené potřeby a našla jsem si milence. Konečně jsem mohla pustit páru a užít si ten pocit, kdy cítíte, to co máte cítit. Bylo mi najednou skvěle a pochopila jsem, že moje manželství bez milence prostě fungovat nemůže.
To srovnání bylo markantní. Jak jsem to mohla tak dlouho vydržet? Zdeňka mi bylo líto vždy jen do té doby, než mě začal za něco peskovat. Milování zůstalo naším rituálem, kdy se stmelíme a intimnosti nám dělaly dobře. Ale opravdový styk jsem si zažívala jinde. Pak mě překvapilo, když si Zdeněk také našel bokovku.
Co spolu ti dva dělají?
Kamarádka mi prozradila, že zahlédla Zdeňka ruku v ruce s mladou holkou „krev a mlíko“. Velmi jsem se tomu podivila. Co na něm ta holka může vidět? To spolu ještě nespali? Zdeněk není žádný boháč, aby se na něj lepily ženy kvůli penězům.
Manžel visel často na telefonu a já poznala, že mluvil právě s „ní“. Možná je jejich vztah ve velké míře o nějaké komunikaci a porozumění. O sexu to jistě není. Sama mu nic vyčítat nemůžu, ale začínám si říkat, co z toho bude?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
