Libor (29): Vymyslel jsem nejromantičtější žádost o ruku. Dočkal jsem se ale hrozného ponížení

Moje přítelkyně Karolína slaví v prosinci narozeniny a já přemýšlel, co originálního ji dát, když spoustu věcných dárků už jsem měl připravených pod stromeček. Po třech letech vztahu jsem chtěl něco výjimečného. A tak jsem se rozhodl pro exotickou dovolenou, o které jsme několikrát mluvili a snilo o ní. Deset dní na Mauriciu, jen my dva, moře a romantika. K tomu jsem měl ale vymyšlený ještě jeden tajný plán, takovou třešničku na dortu: požádám ji tam o ruku.

Mohlo by Vás zajímat:

Aneta (33): Chtěla jsem za nevěrou mého přítele udělat tlustou čáru a začít znovu. Jenže nepomohla ani žádost o ruku

Z mého dárku byla nadšená

Všechno jsem si předem promyslel a koupil krásný prsten s diamantem. A to i přesto, že už dřív říkala, že svatba není nic pro ni, a že žádné teatrální žádosti by si nepřála, ale myslel jsem si, že to nemyslí vážně. Vždyť ženy často něco říkají a přitom myslí opak. A která žena by ve skutečnosti nechtěla tak romantickou žádost o ruku.

Z poukazu na lednovou dovolenou byla Karolína neskutečně nadšená. „To bude skvělé, že si ten ponurý začátek roku takhle zpříjemníme. Zatímco tu všichni budou klepat kosu, my je budeme provokovat super fotkami z teploučka,” říkala a smála se.

Mohlo by Vás zajímat:

Nela (29): Místo žádosti o ruku mě přítel vzal na paintball. O prstýnku si můžu nechat jen zdát

Nakonec přišlo tvrdé odmítnutí

Den D nastal ke konci dovolené. Všechno jsem tajně zařídil u personálu hotelu – soukromý stůl na pláži, svíčky a výborné pochoutky. Nezapomněli i na krásnou květinovou výzdobu. Náš stůl stál dokonce ve velkém srdci z exotických květin. Jasně, možná trochu kýč, ale proč si to aspoň jednou za život nedopřát. Karolína vypadala překvapeně, když jsme dorazili na místo.

„To je vážně nádherné, Libore,“ řekla, když si sedla. „Ale víš, že já na tyhle romaňtárny moc nejsem..." dodala. Ale já si nenechal zkazit radost a plánované překvapení.

Když přišel správný okamžik, klekl jsem si před ní s prstenem v ruce. „Karolíno, miluji tě. Chci s tebou strávit celý život. Vezmeš si mě?“ řekl jsem s úsměvem. Ale pak nastalo celkem dlouhé ticho. Okolo nás už stálo několik lidí z personálu připravených tleskat a výskat radostí, až řekne to krásné ANO...

Jenže nic takového nepřicházelo. Její tvář se najednou změnila. Bylo jasné, že něco není v pořádku. Nevypadala vůbec nadšeně a k žádnému objímání se neměla. „Libore… já… já tě miluju, ale nemůžu,“ řekla tiše. „Nechci se vdávat. Už jsem ti to přeci říkala.“

Nemohl jsem tomu uvěřit. „Vždyť přece… vždyť přece chceš být se mnou, ne? Co je na svatbě špatného?“ zeptal jsem se zklamaně.

„Prostě na to nejsem ještě připravená. Netoužím po tom...Vždyť si na naši lásku nemusíme dávat razítko,“ odpověděla.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna (25): Přítel mě na Silvestra požádal o ruku, během dvou hodin bylo ale po zásnubách

Ponížení a zklamání, které jsem opravdu nečekal

Zbytek večera byl katastrofa. Dva číšníci na mě hodili soucitný pohled a raději zmizeli z místa. Já se cítil tak ponížený a zklamaný. Celý plán, všechna příprava – a nakonec odmítnutí. Zaklapl jsem krabičku s prstenem a musel jsem se sám projít. Rozdýchat to.

„Myslel jsem, že to bude něco, co tě potěší,“ řekl jsem jí zpátky na pokoji. „Nevím, co dál. Nechci zůstat v nejistotě dalších několik let.“

„Ale já tě miluju, Libore,“ odpověděla. „Svatba nic nemění na tom, co k tobě cítím.“

Jenže pro mě to znamená hodně. Nechci žít jen jako přítel na hromádce, chci být manžel, mít rodinu. A teď přemýšlím, jestli máme vůbec budoucnost.

Mohlo by Vás zajímat:

Daniel (36): Chystal jsem se požádat svou bývalou spolužačku o ruku. Ona ale měla o našem vztahu úplně jinou představu

Nevím, zda mám čekat, nebo hledat dál

Od návratu z dovolené uplynulo pár dní a mezi námi se vznáší dusno. Karolína tvrdí, že mě miluje, ale já si nejsem jistý, jestli to stačí. Nechci ji do ničeho tlačit, ale mám svou hrdost. Druhou žádost o ruku už neplánuji. A čekat, že si to nakonec rozmyslí? Ale kdy? Možná nikdy? Myslel jsem, že vím, po čem ženy touží, ale teď jsem úplně zmatený.

Teď se musím rozhodnout. Buď přijmu, že svatba možná nikdy nebude, nebo zkusím najít někoho jiného, kdo bude sdílet moje představy o budoucnosti. Ať už se rozhodnu jakkoliv, jedno vím jistě – žádná další exotická překvapení už plánovat nebudu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Standa (54): Svou dlouholetou partnerku jsem požádal už třikrát o ruku, ale pokaždé jsem dostal košem. Připadám si jako blbec