Liliana se podruhé vdala za despotu. Hádali se každý den, až se její syn z prvního manželství odstěhoval ke svému otci. I třetí manželství nebylo podle jejích představ, rozvedla se.
Po 15 letech jsem se podruhé rozvedla. Manželství to bylo divoké. Nebylo dne, kdy bychom se nehádali a někdy jsem dala facku manželovi já. Někdy dal facku on mě. Nejsem na to hrdá, ale z mé strany to byla zoufalost.
Syn vyrůstal v toxickém prostředí
Syn se mi narodil za dobu prvního manželství, které trvalo krátce, necelých 5 let. S prvním manželem mám dobrý vztah. Na všem se ohledně syna dohodneme. Když syn byl v pubertě, přestěhoval se k tátovi, aby mohl studovat vysokou školu a nemusel dojíždět. Vlastně mi to vyhovovalo. Měla jsem tolik problémů sama se sebou a toxickým prostředím, ve kterém jsem žila, že jsem neměla sílu se o syna kvalitně starat. A byla jsem i ráda, že nebude poslouchat naše spory s manželem. Už tak jsem cítila vinu.
Po ukončení druhého divokého manželství jsem byla psychicky na dně. Sebevědomí jsem měla na nule, cítila jsem se ošklivá a nezajímavá. Jediné, po čem jsem toužila, bylo ticho a spánek.
Můj nový život
Jednou při cestě z práce jsem se zastavila v obchodě. Zkoumala jsem přípravek na mytí nádobí a vložila ho do košíku. V tom mě oslovil zavalitý muž, ať si vezmu přípravky dva, jelikož mají potom nižší cenu. Dali jsme se do řeči a pozval mě na kávu.
Karel mi po měsíci navrhnul, že bychom se mohli k sobě nastěhovat. Snížili bychom tím své náklady a každý by ušetřil pár tisíc. Na Karlovi se mi líbila jeho praktická povaha. A hlavně klid. Mluvil tiše, nebyl konfliktní a nic po mě nechtěl. Nic si nenárokoval. Vždy čekal, zda já naznačím. Všude, i v sexu.
Karel rád vařil a neměl problém uklidit byt. Bydleli jsme spolu 2 měsíce, když mě Karel požádal o ruku. Byla jsem překvapená, ale potěšená. Vlastně jsem nevěděla, zda Karla miluji. Ani on mi to nikdy neřekl. Ale žádost o ruku jsem brala jako největší vyznání citu. Moji rodiče a příbuzní byli překvapení. Nicméně Karla do rodiny přijali a zamilovali si ho. Viděli v něm jeho dobro a praktického ducha.
Už to nedám, umřu nudou
Asi po půl roce jsem měla našeho manželství plné zuby. Žili jsme vedle sebe jako bratr se sestrou. Jako by nám bylo sto let. Karlovy zvýšila tepovou frekvenci pouze velká sleva v letáku. Nevšimnul si, když mi to slušelo. Ale nekritizoval, když jsem vypadala hrozně.
Neuměl se bránit. Byl to takový dobrotivý medvídek. Nehodlala jsem se unudit k smrti a požádala o rozvod. Karel se urazil a příbuzní mě odsoudili. Karla považovali za moji výhru. Asi jsem prokletá.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.