Lucie (29): Partner se občas neudrží a sprostě mi nadává. Bojím se, že je to začátek domácího násilí

Martin (35) byl jako mílius, ale po nějaké době se ukázala jeho pravá tvář. Sem tam mi za něco vynadá a klidně mě sprostě urazí. Nikdy jsem to nezažila, nevím si s tím rady a uvažuji o rozchodu. Sousedka mi navíc prozradila, že se takhle přítel s bývalou přítelkyní bavil na denní bázi.

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (42): Manžel je děsný cholerik. Jednu malou lež o setkání s kamarádem mi vyčítá už tři roky

Poprvé jsem byla v šoku

S Martinem nám to klapalo úplně normálně, nijak jsme se nehádali a soužití probíhalo dva měsíce úplně v pohodě. Chodili jsme spolu celkem půl roku a nikdy na mě nebyl zlý nebo nepříjemný. Dokázal se rozčílit třeba kvůli potížím v práci nebo za volantem. Pak se ale asi ukázala jeho pravá tvář. Jednou odpoledne v kuchyni jsem omylem rozbila jeho oblíbený hrnek.

„Tak seš kráva?“ zeptal se a ve mně úplně hrklo. Čekala jsem okamžitou omluvu, ale ta se nedostavila. Zametla jsem střepy a byla z toho nesvá. Nerozbila jsem hrnek schválně a nejsem zvyklá, že mi někdo nadává. Zároveň jsem nechtěla jít do konfliktu a raději jsem to přešla. Nikdy předtím jsme totiž neměli podobný problém.

Pak se to ale zopakovalo. Omylem jsem to ráno odnesla oboje klíče od bytu a Martin se nemohl dostat domů. Jako na potvoru jsem nebrala telefon a našla ho, jak na mě čeká před domem asi půl hodiny.

„Proč nebereš telefon? Ty jsi asi vážně debilní,“ utrousil a tentokrát už jsem si to nenechala líbit. Řekla jsem mu, že takhle se mnou mluvit nebude.

Mohlo by Vás zajímat:

Sabina (30): Tchyně je starý cholerik. Jednou po nás v rozčilení mrštila jitrnice, největší trapas se jí ale povedl v obchodě

Evidentně je to nějaký jeho zlozvyk

Jenže Martin nepřestal a pokračuje dál. Jednou za čas se najde nějaká příležitost, kdy se mi něco nepovede a on to hned komentuje nadávkami. Připadám si jako malá holka, kterou sjede cholerický fotr. Martin se mi vždy dodatečně omluví, ale asi nechápe, jak vážná je to situace.

Nikdy bych nenazvala svého partnera ani blbcem, natož něčím drsnějším. Umím se ovládat i při hádkách a v minulosti jsem nezažila podobné jednání. Mám z toho obavy, jelikož se Martin takto dříve nechoval. Co tedy přijde příště? Facka? Co když je tohle začátek domácího násilí?

Sama nevím, kde je ta hranice a jestli si mám podobné nadávky nechat líbit. Diskutujeme o tom, ale nic se nemění a jednou za týden se Martin neudrží. Vůbec se mi to nelíbí, ale všechno ostatní je v našem vztahu v pohodě. Říkám si tedy, jestli by neměl navštívit doktora.

Mohlo by Vás zajímat:

Michaela (34): Budoucí tchyně mě jen uráží a zasypává nadávkami. Doma se za mě nikdo nepostaví

Sousedka mi prozradila tajemství

Zapovídala jsem se se sousedkou a ta mi prozradila, že tam přede mnou byla pořádná „italská domácnost“. Nadávky létaly vzduchem z obou stran.

„Ty si teda nadávali, až jsem se sama styděla,“ vyprávěla a mě se hrnula krev do hlavy. Takže Martin byl zvyklý v bývalém vztahu na takovou podřadnou komunikaci?

Kdybych byla podobného ražení, asi bychom na sebe povykovali oba. Možná se ta jeho bývalá jen bránila. Už jsem měla taky na jazyku nějakou urážku, kterou bych Martina častovala. Ale k tomu se nesnížím a raději se s ním rozejdu. Pokud na svém chování něco nezmění, hulváta nestrpím.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Pavla (32): Jakmile sednu za volant, manžel začne ječet a nadávat. Společná jízda je absolutně vyloučena