Lucie (42): Manžel mě kritizoval, že jsem tlustá. Když jsem zhubla, zase prudí, protože žárlí

Dlouhodobý stres, emoční přejídání a dvě těhotenství. To vše se na mě podepsalo. Najednou jsem měla dvacet kilo navíc a necítila se vůbec dobře. Manželovy připomínky mi ještě více škodily. Ale nevzdala jsem to. Netušila jsem ale, že reakce na mé nové tělo nakonec nebudou jen skvělé...

Mohlo by Vás zajímat:

Patrik (42): Vsadil jsem se s přítelkyní, že zhubnu. Když jsem to dokázal, opustila mě

Jeho kritika mě bolela

Nikdy jsem nebyla vychrtlá, ale po dvou dětech se moje váha začala nekontrolovatelně zvyšovat. Snažila jsme se pravidelně hýbat. Jenže pak mě na půl roku zastavil nepříjemný úraz a dlouhodobý stres v práci. Všechny ty starosti a smutky jsem vesele zajídala...

Musela jsme si kupovat větší velikost oblečení a pohled do zrcadla mě vůbec netěšil. K tomu se přidal manžel a jeho upřímné a rýpavé poznámky. I když měl pravdu, jeho slova mě dost zraňovala.

„Lucie, měla bys s tím něco dělat. Vždycky ses mi líbila štíhlejší,“ řekl mi narovinu. „Nechceš přeci, abych tě vyměnil...“ dodal s úsměvem, ale mně to tedy vůbec vtipné nepřišlo. Navíc, on měl co říkat. Jemu se taky pěkně kulatilo bříško a jeho kondice byla na pováženou. Jenže, on si připadal pořád skvěle a nehodlal nic měnit.

A přidal další narážky. „Možná bychom měli na dovolenou radši někam do hor, u moře by ses v plavkách necítila dobře.“ Jinak řečeno: raději nikam nepojedeme, abych se za tebe nemusel stydět.

Nejdřív mě to strašně bolelo. A každý večer jsem v ložnici o samotě brečela. Ale jednou ráno jsme se probudila a pořádně se na sebe naštvala. Takhle to dál nejde. Konec litování se! Rozhodla jsem se, že zhubnu a nebudu nešťastná. Ale ne kvůli němu nebo okolí – ale hlavně kvůli sobě.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (53): Rozhodla jsem se zhubnout. Rady od nutriční specialistky, která je sama tlustá, mi přišly dost divné

Změna, kterou nečekal

Začala jsem pomalu. Vynechala jsem sladkosti, přestala jíst večer před televizí. Postupně jsem přidala pohyb. A později si zaplatila trénéra a výživovou poradkyni. Rozhodla jsme se změnit jídelníček nejen můj, ale celé rodiny.

„Co to je?“ zeptal se jednou manžel, když jsem mu dala na talíř pečeného lososa jen se zeleninou. 

„Večeře,“ odpověděla jsem v klidu.

Znechuceně se na to podíval. „A kde jsou brambory? A nějaká omáčka?“

„Už nebudeme jíst tak těžká jídla,“ řekla jsem pevně.

Nechápal to. Ohrnoval nos nad vším, co vypadalo nějak zdravě a nebyl na to zvyklý. „Já se měnit nebudu. Děláš to přece kvůli sobě, ne kvůli mně!“ Děti s tím kupodivu žádný velký problém neměly. Dokonce si moje „kulinářské novinky“ pochvalovaly. Nakonec jsem zvládla vařit více jídel a přitom hubnout. Výsledky se brzy dostavily a já se cítila čím dál lépe.

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (33): Chtěla jsem natrvalo zhubnout. Jenže jídlo je pro mě tím největším potěšením a nehodlám celý život trpět

Manžel má zase problém

Po roce jsem o dvacet kilo lehčí. Mám více energie, jsem šťastnější a sebevědomější. Okolí je z mé proměny nadšené. Tedy až na jednu osobu. Tu, která má nadbytečná kila kritizovala nejvíce. Manžel místo pochvaly reagoval úplně jinak, než jsem čekala.

„Lucie, co sis to vzala na sebe? Nejsi na takové šaty trochu stará?“ řekl mi, když jsem si nadšeně oblékla mé oblíbené mini šaty a po dlouhé době si připadla jako kočka.

Pak přišly žárlivé poznámky. „Takhle se oblékáš do práce? Pro koho se takhle snažíš?“

A nakonec už mi přímo vyčetl: „Máš někoho jiného, že? To proto jsi začala hubnout!“ Koukala jsme na něj nevěřícně. On mi to snad nepřeje? Nechápu, proč kvůli tomu dělá takové směšné scény. Najednou mu vadí, že jsem spokojená, že se cítím dobře. 

Místo toho, aby byl rád, že jsem hubenější a zároveň šťastnější, zase prudí, protože na mě žárlí. Ale já se rozhodit už nenechám. Jsem pyšná na to, co jsem dokázala. A kvůli jeho nejistotě se určitě nebudu znovu schovávat do velkých svetrů.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Charlotta (30): Kolegyně zázračně zhubla. Nad její metodou mi zůstává rozum stát