Lukáš (34): Zdědil jsem pozemek na venkově. Sousedka mi padla do oka, ale rychle mi zlomila srdce

Jsem městský typ každým coulem. Život ve městě je rychlý, intenzivní, hlučný a plný lidí. A mně to vyhovuje – káva s sebou, přecpané tramvaje a neustálé novinky, které mě drží v pohybu. Možná právě proto mě zpráva, že jsem po zesnulé tetě zdědil pozemek na venkově, nijak nenadchla. Nejsem fanoušek fyzické práce ani přírody. Beton a asfalt... to je moje.

Mohlo by Vás zajímat:

Hynek (55): Hysterická sousedka nám na zahradu hází slimáky a věčně nadává. Musel jsem si to s ní vyřídit

Co budu dělat na vesnici?

Jaro přišlo rychle a navzdory pochybnostem jsem se rozhodl pozemek navštívit. Nedokázal jsem vytěsnit myšlenky na to, že o zahradničení a pěstování nevím zhola nic. Kdysi jsem měl doma kaktus, ale ten mi pošel. Přesto jsem cítil, že mě tam něco táhne.

„Zbláznil ses?“ zeptal se mě kamarád Roman, když jsem mu řekl o svém plánu. „Vždyť tam není kavárna, mekáč ani wi-fi. Co tam jako budeš dělat?“ vyprskl smíchy a kroutil hlavou, jako bych mu právě oznámil, že vstupuji do nějakého řádu.

„Já vím, já vím... Ale prostě mám pocit, že tam musím jet. Třeba mě tam něco překvapí,“ bránil jsem své rozhodnutí, i když jsem si sám nebyl jistý.

Protočil oči, ale už mě nepřemlouval. Jen mě poplácal po rameni a popřál mi hodně štěstí.

Mohlo by Vás zajímat:

Libor (34): Kývl jsem na naléhavou prosbu atraktivní sousedky. Teď jí mám plnou hlavu

Seznámení se sousedkou

Když jsem v sobotu ráno vyrazil na cestu, měl jsem rozporuplné pocity. Moc se mi do toho nechtělo, jenže jsem také byl zvědavý. Cesta byla dlouhá, ale jak se krajina za okny auta měnila a přibylo zeleně, pocítil jsem nečekaný klid.

První člověk, na kterého jsem ve vesnici narazil, byla sousedka mé tetičky, energická ženská s lehce ironickým úsměvem. „Tvoje teta o tobě často mluvila,“ řekla, když přišla k plotu a v očích jí zajiskřilo. Měla v sobě něco, co mě přitahovalo víc než samotný pozemek.

„Víš, vždycky jsem snila o tomhle místě,“ pronesla a dívala se mi přímo do očí. Její upřímnost mě zaskočila. Otočil jsem se a podíval se na pozemek, snažil jsem se zakrýt své rozpaky. „Vážně?“ zeptal jsem se. „Proč zrovna tenhle pozemek?“

Usmála se. „Chtěla jsem si tu udělat vlastní zahradu. Ale víš, jak to dneska chodí...“ zarazila se, jako by chtěla říct víc, ale nakonec si to rozmyslela.

„Chápu...“ odpověděl jsem, i když jsem nechápal vůbec nic. „Ještě nevím, co s tím pozemkem udělám. Musím si to všechno promyslet.“

„Mohli bychom se nějak domluvit na ceně...“ nadhodila.

Díval jsem se na ni a přemýšlel, co vlastně chce...

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (35): Díky tajemství mojí babičky mi úrodu závidí všechny sousedky. Jednu jsem dokonce v noci přistihla na zahradě

Pozval jsem ji na rande

Po rozhovoru se sousedkou jsem měl v hlavě pěkný zmatek. Celou noc jsem o ní přemýšlel. Něco mě na ní fascinovalo, ale zároveň jsem věděl, že musím být opatrný.

Druhý den jsem se vrátil a zastihl ji na zahradě. Když mě spatřila, otřela si ruce od hlíny do kalhot a usmála se.

„Prodám ti ten pozemek,“ řekl jsem a tvář se jí rozzářila. „Ale jen pod jednou podmínkou. Půjdeš se mnou na rande.“

Na chvíli se zarazila, pak přikývla. „Dobře,“ odpověděla a ve mně se něco pohnulo. Přišlo mi to jako nový začátek – pro mě i pro ni.

O týden později jsem stál před jejím domem s kyticí lučních květin v ruce. Minuty plynuly, ale sousedka nikde. Zkoušel jsem jí volat, ale telefon měla vypnutý. Zvonil jsem, klepal, jenže nikdo neotevřel. Moje naděje pomalu odplouvala. Když slunce začalo zapadat za obzor, došlo mi, že nepřijde...

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (55): Sousedka je líná jako veš. Vždycky mě pobaví, jaké úklidové praktiky v domácnosti používá

Byl jsem naivní?

Zklamalo mě to. Řekl jsem si, že si spravím náladu a zajdu do hospody. Cestou jsem potkal jednoho ze sousedů. „Slyšel jsem, že Jitka odjela,“ řekl jen tak mezi řečí. „Prej nějaké naléhavé rodinné záležitosti. Něco s tím jejím chlapem...“

Měl jsem pocit, jako by na mě někdo vylil kýbl ledové vody. Zmizela, aniž by mi něco řekla. Byl jsem vážně tak naivní, že jsem si myslel, že ji můžu získat díky pozemku?

V hospodě jsem se posadil do rohu a zakoukal se do piva. Přešla mě chuť pít. Byl jsem blázen. Oslepila mě zamilovanost? Ženská, kterou jsem viděl dvakrát, mi zlomila srdce? Seděl jsem u toho jednoho piva, dokud se úplně nesetmělo...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (35): Nesnášela jsem naši sousedku. Pak přišla chvíle, kdy jsem na ni kompletně změnila názor a byla jí vděčná

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.