Lukáš (39): Manželka se zbláznila do běhání a teď do toho nutí i mě. Já chci ale dál lenošit na gauči

Změnu u Jany nechápu. Bylo nám dobře. Roky jsme to měli hozené stejně. A to na pohodu. Najednou se mi manželka zbláznila do zdravého životního stylu.

Mohlo by Vás zajímat:

Iveta (41): Začala jsem běhat a shazovat přebytečná kila. Potkala jsem díky tomu fajn chlapa

Staré dobré časy jsou asi minulostí

S Janou se známe asi třináct let. Od začátku vztahu a později v manželství jsme to měli položené stejně. Ani jeden z nás aktivně nevyhledával sportovní aktivity. Vysloveně peciválové jsme taky nebyli, ale že bychom nutně potřebovali provozovat nějaký sport pravidelně, to ne. Žijeme v panelovém domě.

Oba pracujeme v kanceláři a máme sedavé zaměstnání. Já domů přicházím docela psychicky unavený, a tak preferuji odpoledne klid. S manželkou jsme rádi, že žijeme v bytě. Tento způsob života vnímáme jako pohodlný způsob života. Starost o naši domácnost nám zabere minimum času a zbytek máme vyhrazený pro odpočinek. A to pro mě bylo hraní her na počítači nebo sledování televize. Pro Janu háčkování a čtení knih.

Mohlo by Vás zajímat:

Dana (26): Našla jsem si parťáka na běhání a byla jsem nadšená. Pak mě ale ošklivě zradil

Děti jsou radost i starost současně

Asi po čtyřech letech společného bydlení jsme si pořídili rodinu. A rovnou se nám podařila dvojčata. Naše rodina, žijící si v klidných stojatých vodách se změnila na pořádně rozbouřené moře. Dvojčata neustále brečela, vyžadovala pozornost a my se snažili přežít. Podařilo se a dnes jsme rádi, že jsou už děti na základní škole a hrají si spolu nebo s kamarády.

Po pár letech jsem se vrátil ke svému původnímu způsobu relaxace. Samozřejmě v době, kdy nejsme s dětmi na výletě nebo je nedoprovázíme na nějaký kroužek. Jenže Jana se změnila. „Luky, já na sobě cítím, že potřebuji do těla dostat nějakou energii. Jsem vycucaná a mám pocit, že mě to brzy semele. Jen samé starosti a sebe jsem odstrčila na vedlejší kolej. Hele, já se po jedné pitomé hodině zumby cítila prostě psychicky skvěle. Když ležím ten samý čas na gauči, jsem spíše víc unavená,“ vysvětlovala mi zkraje Jana.

Mohlo by Vás zajímat:

Anežka (33): Podivný muž mě sledoval několik týdnů až ke mně domů. Šlo mi o život a dodnes mi běhá mráz po zádech

Změna životního stylu mě nemile zasáhla

Začalo to cvičením zumby. Jana chodila dvakrát týdně cvičit. Vůbec mi to nevadilo. Já měl svůj klid a ničím to moje plány na příjemné odpoledne neomezovalo. Dokonce byla Jana po návratu usměvavá a skoro každý den jsme měli teplou večeři. A pak to přišlo. Jana začala běhat. Pětkrát týdně chodí běhat do nedalekého lesoparku. Je na tom asi závislá. Už neznám, že by si ke mně lehla na gauč.

Odpočívá sportem. Nechápu to, ale respektuji. Trochu mě mrzí, že už spolu netrávíme čas na gauči u uvařené kávy. „Luky, pojď se mnou. Zaručuji ti, že se budeš cítit fantasticky,“ opět mě lákala Jana abych se připojil. Už mi tím pěkně leze na nervy. Narážky o lenochovi si vyprošuji. Neznamená to, že když se ona pro něco nadchla, že hned všichni budeme někde běhat s ní. Už jsme se kvůli tomu i pohádali. Ať si chodí běhat, ale neustále mě nenutí. Nechci. Každý ať si dělá co chce. Ona to jednou pozná, až jí budou bolet klouby.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Sára (21): Při běhání v lesoparku jsem potkávala podivného muže. Pak jsem zjistila, co se tam před lety událo