Magda (29): Přítel mě seznámil se svou milovanou babičkou. Jenže já už ji znala, byla to ježibaba z pošty, kterou nesnáším

Radim (32) na mě velice zapůsobil tím, jak moc miloval svoji rodinu a hlavně babičku. Na její odhad ohledně přítelkyň nedá Radim dopustit. Nemohla jsem se dočkat, až tu milou dámu poznám. Věřila jsem, že si mě hned oblíbí. Jak mě mohlo napadnout, že je to ježibaba z naší pošty, se kterou jsem se před týdnem ošklivě pohádala?

Mohlo by Vás zajímat:

Martina (17): Měla jsem pocit, že mi nikdo nerozumí. Deprese mi pomohla zahnat až babička

Radimovi na rodině velmi záleželo

Můj nový přítel mi imponoval v mnoha ohledech. Kromě toho, že mě přitahoval na první pohled, byl tu i jeho přístup k rodině. Na první schůzce jsem si do noci vyprávěli o dobách z našeho dětství a o všech příbuzných. Zjistili jsme, že máme mnoho společného. Rodina pro nás znamená mnoho a u mužů si takového pohledu obzvlášť cením.

Znamená to pro mě mimo jiné i to, že muž není přelétavý a jednou by mohl být dobrým otcem i manželem. Těšila jsem se, až si příbuzné navzájem představíme a nejvíc jsem byla zvědavá na jeho babičku. Té si Radim zvlášť považoval a mluvil o ní moc krásně. Když byl malý kluk a nechtěl za žádnou cenu chodit do školky, babička ho denně hlídala.

Dodnes na ni nedá dopustit a cení si jejího názoru, tím pádem jsem doufala, že na ni udělám dojem. Nechci se chlubit, ale babičky mě mívají rády, vím jak na ně. Na oběd s Radimem u jeho babičky jsem donesla krásnou kytici růží a oblékla jsem se střízlivě, abych nevypadala jako nějaká vyzývavá fiflena. Už ve dveřích jsem ale pochopila, že my dvě si rozhodně rozumět nebudeme.

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (28): Babička vede pestřejší milostný život než já. Vedle ní si připadám jako poustevník

Její namalované obočí jsem si vybavila hned

Menší žena s nepřirozeně vyfoukanými řídkými vlasy mě sjela pohledem a úsměv jí poněkud zamrzl na tváři. Pochopila jsem, že má potíže si mě zařadit, stejně jako já ji. Ale vytušila, že mezi námi nepanuje dobrá energie. Moje paměť sloužila přeci jen o nějaké roky lépe. Za pár vteřin jsem si uvědomila, odkud tu ježibabu znám. Z pošty!

Ona s pamětí zápasila ještě během polévky, zatímco já si vybavila celou poslední scénu na poště, kde pracovala. Její nevkusně nalíčenou tvář s obočím v půlce čela jsem nemohla zapomenout. Potřebovala jsem si před týdnem vyzvednout zásilku na poslední chvíli, pošta zavírala za minutu.

K tomu bylo nutné vyplnit nějaký lístek, abych mohla zároveň něco poslat. Ženská za sklem trvala na tom, že si musím znovu vystát frontu a nechtěla pro mě udělat nic navíc. Hrozilo, že nestihnu před zavíračkou vyřídit balíček.

„Měla jste to mít vyplněné, nebudeme zdržovat ostatní. Uvolněte místo,“ a kynula pánovi po mně. Byla jsem naštvaná a nenechala si to líbit. Navíc jsem s touto starou paní měla na poště vždy jen nepříjemné zkušenosti. Pokaždé jsem doufala, že nepřijdu na řadu právě k ní. A to jsem jí také od plic řekla.

Mohlo by Vás zajímat:

Petr (20): Rodiče se mnou přestali mluvit, protože nechci mít děti. Příběh babičky mi ale otevřel oči

Pěkně si mě vychutnala

„Mě váš názor nezajímá, mladá dámo, máme zavřeno. Jděte si tu nevymáchanou napíchanou pusu otvírat jinam!“ křičela na mě zle. Během servírování řízku se Radimova babička konečně rozpomněla a vykulila na mě oči. Pak se velmi potměšile usmála a to hlavně na svého vnuka.

Poslední větu před odchodem z pošty jsem neměla pronášet. „Stará bába nad hrobem jako vy by neměla už být ani zaměstnaná, jen šíříte jed!“

Když jsme z návštěvy odcházeli, bylo mi jasné, že Radimova babička udělá vše proto, aby ho ode mě odradila.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Ingrid (31): Nevlastní děda neuvěřitelně zpracoval moji babičku. Začínám se bát nejen o její majetek, ale i zdraví