Magda (51): Dcera mi vyčetla, jak žiju. Přitom jsem jí jen chtěla představit muže, se kterým jsem konečně šťastná

smutná žena
deprese
úzkosti
Zdroj: Freepik

Magda nemá v životě štěstí na muže, a tak ve svých letech zažila už několik dlouhodobých vztahů. Její dcera Blanka jí navíc nepříjemně mluví do života a rozhodla se, že bude bojkotovat posledního Magdina přítele.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 16. 08. 2024 07:00

Už jsem ze všeho otrávená. Život mi neběží podle představ a musela jsem se hodně obrnit proti jeho nepřízni. Do toho si dcera usmyslela, že mi bude znepříjemňovat život. Její chování mě vyčerpává.

Manžel byl alkoholik a gambler

Otec mojí dcery Magdy byl alkoholik a gambler. Naštěstí jsem na nic nečekala a rozvedla se. Zachránila jsem tím peníze z prodeje domu. Za svou polovinu jsem koupila byt pro sebe a dceru. Bývalý manžel svou půlku propil a naházel do automatů. I alimenty mi od něj spíše nechodily. Takže by se dalo říci, že jsem dceru vychovala sama, protože její otec se nijak výrazně nepodílel ani na výchově. Jediné, co uměl, bylo žebrat o peníze a dožadovat se soucitu, že nemá ani na chleba. Ale léčit se nechtěl. To ho stálo život. Když bylo dceři deset let, upil se k smrti.

Byla jsem pak pár let s mužem, z nějž se vyklubal sukničkář. Naštěstí jsme spolu nebydleli, a tak jsem přišla jen o iluze. Rozchod byl jednoduchý. Řekli jsme si sbohem a předala jsem mu tašku se zubním kartáčkem a pár kusy oblečení. Dcera Blanka na tohoto muže nebyla vůbec vázaná a jeho zmizení pravděpodobně vůbec nezaznamenala. Soustředila svou pozornost na gymnastiku a nic jiného ji nezajímalo.

Dcera si oblíbila mého přítele

Život se mi zdál jako procházka černým tunelem. Dceru jsem milovala, ale její láska mi touhu po partnerovi nenahradila. Cítila jsem obrovskou prázdnotu. Připadala jsem si jako robot. Splnit úkoly v zaměstnání, splnit péči o dceru, pečovat o domov, večer u televize a ráno opět vše znovu. Roky plynuly a já se uzavřela do sebe. Když bylo Blance šestnáct let, na seznamce jsem potkala Kamila. Pracoval jako dělník. Byl hodný, uměl naslouchat a dcera si s ním dokázala hodiny povídat. Netrvalo dlouho a bydleli jsme spolu.

Dcera měla Kamila opravdu ráda a to pravděpodobně sehrálo zásadní roli v mém úsudku. Kamil za dobu našeho dvouletého vztahu přibral třicet kilo, po práci ležel na gauči a celé odpoledne něco jedl. Nechtělo se mu chodit na výlety. Bavilo ho koukat na televizi, číst knihy a odpočívat. „Magdi, jsem unavený z práce. Dělám rukama a nejsem už nejmladší,“ vždy mi odpověděl, když jsem ho tahala na výlet. Jediné, kvůli čemu se zvedl z gauče, bylo grilování u našich kamarádů, kteří měli Kamila taky moc rádi. Právě pro jeho dobrotivou povahu.

Dcera mi vyčetla, že pořád tahám domů někoho nového

Opět jsem to musela být já, kdo zatáhl za záchrannou brzdu. Nechtěla jsem hnít na gauči. Ač mi byl Kamil psychickou oporou a věděla jsem, že se rozcházím s hodným člověkem, jeho pohodlnost a styl života mě ubíjely. Blanka nesla náš rozchod hodně těžce. Zlobila se na mě. Naštěstí si brzy našla přítele a začali spolu bydlet. Po nějaké době jsem opět zkusila štěstí a byla několikrát na rande s vtipným automechanikem Richardem. Dělilo nás sto kilometrů, a tak jsme se vídali jen o víkendu. Po necelém roce našeho vztahu na dálku jsem Richarda chtěla představit Blance.

Ta ztropila scénu, že nemá zájem zase poznat někoho nového. Doslova křičela: „Tak a dost! To je hrůza, jak žiješ! Zase někdo nový? Já měla ráda Kamila. Dodnes jsme v kontaktu a rád by se k nám vrátil. Proč nejsi s ním, vždyť byl hodný! Zase další chlap, co ti zlomí vaz. Kašlu na to se s ním seznamovat. Ani to nemá na tu chvíli cenu.“ Koukala jsem na ní jako na zjevení. Takový výstup jsem nečekala. Vysvětlila jsem jí, že se ke Kamilovi rozhodně nevrátím.

Ubezpečila jsem dceru, že bych si přála jiný život a toužím mít rodinu. Ale zřejmě to nemám napsáno v osudu, a tak to zkouším neustále znovu a znovu. Respektuji ale Blančino rozhodnutí, Richarda jí zatím představovat nebudu, ale oznámila jsem jí, že dva víkendy si vyhrazuji pro sebe a Richarda. Budu buď u něj doma, nebo budeme u mě. A víc si od dcery do života zasahovat nenechám.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve

Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve

Související články

Další články