Monika (24): Jako jediná z party jsem se stala matkou. Kamarádky mě za zády pomlouvaly, že mi z toho hrabe

Myslela jsem, že mám dobré kamarádky. Když jsem se ale vdala a pořídila si miminko, vzdálily jsme se. Podle nich jsem hloupá husa, co neměla na víc. Slyšela jsem jejich pomlouvání a odmlčela jsem se. Po nějaké době se ozvaly ty, které čekaly dítě. Myslí si, že na přátelství navážeme jakoby nic a ještě jim dám věci pro děti.

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (27): Z těhotenství mé nejlepší kamarádky jsem měla radost. Moje nadšení zmizelo, když jsem zjistila, kdo je otcem

Dítě jsem si pořídila jako první

Vždycky jsem věděla, že se stanu brzo mámou. Hned po maturitě jsem se seznámila s Alešem a neměla pochyb, že je to ten „pravý“. Zatímco moje kamarádky se s prvními láskami rozcházely, já zůstávala s Alešem, spokojená a zamilovaná. Když mě požádal o ruku, neváhala jsem ani vteřinku.

Vůbec mi nevadilo, že jsem první, mezi svými kamarádkami, kdo dělá tak důležitý krok. Automaticky jsem počítala s tím, že mě budou pak postupně následovat. Ani ve snu by mě nenapadlo, že se holkám stanu trnem v oku. Na mojí rozlučce se jedna z přítelkyň opila a vpálila mi, že si myslím, že jsem snědla veškerou moudrost světa.

„Vzít si prvního kluka a stát se poslušnou ženuškou, to je vážně životní posun,“ smála se nahlas Veronika a měla zlý pohled. Reagovala na to, že jsem se zmínila o jejím klukovi, který jí jen ubližuje a podle mě by si měla najít někoho lepšího. „Asi jsme toho moc vypily,“ snažila se nás usmířit Jana. Ale už ve mně zůstala určitá hořkost a ta časem zesílila.

Mohlo by Vás zajímat:

Eleonora (40): Kolegyně si myslí, že můj život je lehký. Pomlouvají mě, ale nevidí, že pečuju o tři děti a domácnost

Otěhotněla jsem záhy po svatbě

Po líbánkách jsem zjistila, že čekám dítě a byla jsem neskonale šťastná. Myslím si, že je hezké být mladou maminkou a nebojím se, že by mi něco uteklo. Moje kamarádky mě ale vesměs litovaly. „Takhle brzo? To jste si moc neužili, ani jste nedodělali dům a nikde necestovali,“ nechala se slyšet jedna z nich.

Empatická Jana mi sice pogratulovala, ale z jejího pohledu jsem pochopila, že mě nechápe. Jiné kamarádky s dětmi nemám, a tak jsem byla ráda, když mě po porodu moje dlouholeté kámošky vůbec navštívily. Byla jsem v té době plná hormonů a trochu unavená. Nechala jsem se tedy unést.

Mluvila jsem hlavně o svém synkovi a chtěla se ze všeho vypovídat. Jenže holky to nebavilo. Když odcházely domů, slyšela jsem je, jak mě na chodbě pomlouvají. „Bože, tak ta je ztracená. Úplně mimo,“ říkala Veronika.

„Nechte ji, má mlíko na mozku,“ šokovala mě Jana. Byla jsem jak opařená.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (31): Vzala jsem si staršího muže. Raději budu mladou vdovou, než se trápit s nezralým chlapcem

Nějakou dobu jsem se s nimi skoro nevídala

Nejdřív jsem brečela Alešovi na rameni, ten byl na moje kámošky naštvaný a řekl mi, abych s nimi už nikdy nemluvila. Pak jsem se trochu uklidnila a zdravě se rozčílila. Aleš měl pravdu, bylo lepší dát si od „kamarádek“ pauzu. Vůbec jsem je nevyhledávala a jen některé z nich jsem vídala dost sporadicky.

O rok a půl později slyším, že je Jana těhotná a Veronika se bude „muset vdávat“. Obě už se mi ozvaly, jakoby nic. Myslí si, že jim předám svoje rady a snad i nějaké věci pro děti. To si ještě dobře rozmyslím, protože jejich chování jsem jim zatím nebyla schopná úplně odpustit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (23): Když nás táta opustil, hrozně mi chyběl. Odmítla jsem jít na jeho svatbu s tou mladou buchtou