
Je běžné, že se přátelé mezi sebou svěřují či radí. Často se od dobré kamarádky čeká rada, ale pokud radí od rána do večera a plete se i věcí, do kterých jí nic není, může to být velmi nepříjemné. Své o tom ví i Monika.
Mám kamarádku Terezu, která je docela fajn, až na to, že s oblibou rozdává rady. Považuje to nejspíš za svoje životní poslání. A nejsou to takové ty, které jsou třeba, které pomohou. Kdepak, ona radí vždy a všude, bez ohledu na to, jestli o to stojím.
Slyším rady od rána do večera
Jsem tak trochu slepičí prdelka. Co na srdci, to na jazyku a nutně potřebuju někoho, komu se budu svěřovat. Tím člověkem je moje kamarádka Tereza. Známe se dlouho a já jí vždycky věřila, že to se mnou myslí dobře, občas mi i poradila, ale fungovalo to jen do chvíle, kdy jsem si všimla, že mi radí od rána do večera – bez ohledu na to, zda o to stojím. Třeba sedíme v kavárně a já si dám capuccino. A už je to tady: „Víš, že mléko způsobuje nadýmání? Možná by sis měla dát jen espreso, nebo radši ne, kafe taky není právě zdravé!“ Kdo o to stojí?!
Její poznámky se ale neomezují jen na jídlo a pití. Když jsem si koupila novou kabelku, poznamenala, že se její barva nehodí k mému tónu pleti. Když jsem si chtěla ostříhat vlasy, rozhodla se mi radit, jak. „Mikádo ti slušet nebude!“ vykřikovala a můj názor ji nezajímal. Nakonec jsem to udělala podle ní – ale nejsem si jistá, že mě to těší.
Tereza se plete do všeho
Smutné na tom je to, že se známe hrozně dlouho, že jsme si vždycky všechno řekly a že to dělám pořád. I když dneska už dobře vím, že mi zase bude radit a že její rady stojí většinou úplně za prd. Třeba jsem podotkla, že bych chtěla trochu zhubnout – a svěřila se jí s plánovanou dietou. „Tahle nebude fungovat,“ věděla okamžitě Tereza. „Co kdyby sis nakoupila takové ty hubnoucí pytlíky s denními dávkami jídla?“ A hned k tomu přidala další radu: „Měla bys víc cvičit, uvolňuje to endorfiny. A ještě k tomu zhubneš!“
Nedávno jsem se seznámila s klukem, který mě zaujal, doslova okouzlil. Celou naši první schůzku, která se opravdu povedla, jsem převyprávěla Tereze – tak, jak jsem byla zvyklá. Jenže opět přišla rada a zdůrazňuji, že nevyžádaná. „Dej si na něho pozor, je okouzlující jen proto, že tě chce dostat do postele!“ Jestli měla pravdu nebo ne, jsem se ještě nedozvěděla, ale tu její „dobře míněnou“ radu jsem fakt slyšet nepotřebovala.
Společné nákupy jsem si neužila
Jenže jsem asi nepoučitelná. Naplánovala jsem si s Terezou den strávený v obchodním centru, potřebovala jsem trochu oprášit svůj šatník a tentokrát jsem očekávala rady, které by mi byly k užitku. „Co myslíš, sluší mi tahle sukně?“ odvážila jsem zeptat. „No... možná by sis měla vybrat něco s vyšším pasem. Víš, opticky to prodlouží nohy,“ odpověděla okamžitě. Možná má pravdu, říkala jsem si v duchu, jenže jakmile Tereza začala, už nebyla k zastavení.
„Měla bys nosit víc modré, hodí se k tvým očím.“ „Tahle halenka je moc volná, lepší by byla vypasovaná.“ „Víš, že podpatky špatně ovlivňují držení těla?“ Nakonec jsem nekoupila nic, tak mě její rady a porady a poznámky rozhlodaly.
Večer jsem si sedla a přemýšlela, co s tím. Nemohla jsem své kamarádce přece říct: „Hele, nemohla bys s těmi rozumy už přestat?“ Jenže pak mi to došlo. Proč bych nemohla? Co by se stalo, kdybych jí prostě řekla, že o její rady nestojím?
A tak jsem to, jakmile jsme opět seděly u kávy, udělala. Koukala na mě, jako by mě nechápala. Takže jsem jí ještě přidala: „Nechci pořád slyšet, co dělám špatně. Někdy si prostě chci jen koupit kabelku nebo vypít kafe, aniž bych si musela vyslechnout od tebe analýzu svého rozhodnutí.“ Nepochopila mě a urazila se. Co s ní? Mám ji poslat k šípku?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.