Anorexii jsem neměla. Můj problém se nazýval ortorexie, byla jsem posedlá i vážením okurek, říká Mariana Prachařová

Mariana Prachařová přijala do pořadu Na kafeečko.S moderátorkou Miluší Bittnerovou si povídala o své kariéře. Promluvila i o období, kdy výrazně zhubla. Tehdy se mluvilo o anorexii, Mariana vše ale uvedla na pravou míru. Jejím problémem byla podle jejích slov ortorexie.S maminkou Danou Batulkovou, které je čím dál víc podobná. + 7 fotek+ 8 fotek

Herečka a zpěvačka Mariana Prachařová (28) přijala pozvání moderátorky Miluše Bittnerové do talkshow Na kafeečko. Promluvila o tom, jaké to je vyrůstat v herecké rodině a proč se ona sama herectví tolik nevěnuje. V pořadu se také dozvíte, jakou poruchou potravy trpěla a že z toho nikdy nebude úplně venku.

Kristina Vodičková
Kristina Vodičková 29. 06. 2022 09:00

Mariana Prachařová je dcerou Dany Batulkové a Davida Prachaře. Jejím bratrem není nikdo jiný než herec a moderátor Jakub Prachař. Bylo by tak logické, kdyby se i Mariana věnovat herectví, ale její kroky zatím více směřují do světa onlinu.

„Je mi 28 let a stále netuším, čím bych se chtěla živit. Je to dost děsivý. Tohle je problém naší generace, která může všechno – kamkoliv odjet, dělat co chce, s kým chce… Těch možností je tolik, že je v tom člověk totálně ztracený. Já dělám od každého něco, ale vlastně nedělám nic pořádně. Pořád se hledám,“ prozradila v rozhovoru zpěvačka, herečka, influencerka, moderátorka podcastu a youtuberka v jedné osobě.

Mariana Prachařová o podobě s Danou Batulkovou

Tak to vypadá, že jsi stejně vysoká jako já. Můžeme říct, kolik měříš?

158 cm. Ve škole mi vždycky přezdívali prcek, nebo Hobit. Lidi jsou hodně překvapený, když mě vidí naživo, že vypadám skrze sociální sítě nebo televizi větší. Já to navíc nepodporuji žádnými podpatky a pořád nosím nějaké placaté tenisky, takže jsem fakt prťavá.

Ona ani mamka Dana Batulková není moc vysoká.

Není, ta je ještě menší než já.

Ale táta je čahoun, ten je docela vysoký, ne?

Není úplně vysoký, ale malý není. Po něm ale moc nejsem, jak můžete vidět.

Než jsme začali točit, tak jsme se s Marianou bavily, že je až neuvěřitelný, jak je podobná své mamince, mluvou i mimikou. Začínáš být celá Dana Batulková, což vůbec nevadí!

Já vždycky říkám, že jsem spokojená. Aspoň vím dopředu, jak budu vypadat v šedesáti, jak budu vypadat krásně. Vůbec mi to nevadí, jsem za ty geny ráda a je pravda, že když jsem byla mladší, tak mi to nikdo neříkal. Ale od nějakých 18-19 let kam přijdu, tam mi říkají: "Celá maminka." A přesně, poslední dobou už i je to i mimika a hlas. To mě začíná děsit, ale já to na sobě zase tolik nepozoruji, připadám si pořád stejná a že mámě zas tak podobná nejsem. Každopádně to slýchám zprava i zleva, tak na tom asi něco bude.

Tak když si ještě střihneš ofinu...

Já už si ji dokonce jednou střihla…

Tak to muselo být děsivé, ne?

No, trošku děsivý, ale já jsem se o ni neuměla starat, ani ji vyfoukat, takže jsem pak od ofiny upustila a už si ji nedám.

V herecké i pěvecké kariéře Marianu brzdí stres

Začínala jsi hrát velmi mladá, pamatuji si tě z Horákových a víš co, fakt ses mi tam líbila. Ale teď nehraješ, jak je to možný? Nejsou role, nebo není zájem hrát z tvé strany?

Je pravda, že jsem začala docela brzo i s dabingem. Poprvé jsem dabovala, když mi bylo asi 6 let. Pak jsem točila ty Horákovi a ještě nějakou pohádku. Pak přišla doba, kdy jsem chtěl být s kamarádama a spolužákama, takže jsem jednou jela z natáčení a volala kamarádkám, které řekly, že jsou na oslavě narozenin, a mně bylo hrozně líto, že tam nejsem s nimi a že jsem rok do školy skoro nechodila. Tehdy jsem řekla mámě, což si zpětně říkám, jak jsem byla blbá, že už nechci dabovat a už se mi nechce točit. Pak jsem z toho vypadla, ale začalo mi to chybět, tak se postupně vracím. Castingů v poslední době moc nebylo, ale rozeslala jsem fotky do castingový agentur, abych do toho zase více vplula, tak uvidíme.

A divadlo neplánuješ?

Zjistila jsem, že divadlo pro mě vůbec není. Dělala jsem přijímačky na DAMU a jsem ráda, že jsem se tam nedostala. Já jsem hroznej stresař, ale jako extrémní. Zpívám s tátou a Igorem Chmelou v jednom představení, který hrajeme před Vánocema a jmenuje se Mesiáš, a tam jsem si poprvé vyzkoušela divadelní prkna. Opravdu obdivuji každého herce, který vleze na jeviště a dvě hodiny tam něco předvádí a mluví.

To je o pudu sebezáchovy, kterej víš, že nám chybí. Já zase nechápu, že můžeš takhle zpívat a influencerovat. Upřímně, ty DAMU nepotřebuješ, s těma genama, co máš…

To je právě ono, ta očekávání s tím příjmením nejsou úplně jednoduchá. Všichni si říkají: "Prachařová, tak té to půjde." Ale ono to tak úplně… Myslím si, že se vrhnu jiným směrem, protože jsem zjistila, že herectví pro mě úplně není, jako u zbytku mé rodiny. Vlastně celé mé rodiny.

Všichni hrají, ty jsi vlastně černá ovce.

To přesně říkám, že jsem černá ovce. Aspoň všechny doma učím s Instagramem a dalšími věcmi v téhle oblasti. To se pak oni chodí radit se mnou.

Utíkáš ke zpívání?

Zpěv je taky něco, co mě baví, ale jak říkám, jsem strašnej stresař, takže já a koncerty… To je pro mě hodně těžké. Snažím se se stresem pracovat, ale vůbec mi to nejde. V minulosti jsem vydala nějaké písničky v angličtině, a pak jsem se odmlčela, když jsem zjistila, že zpěv také není to pravé, čím bych se chtěla prezentovat. Je to spíš pro radost, živit bych se tím nechtěla. Covid všechno trochu pozastavil, ale vracím se k tomu. Mám už venku dva videoklipy a chystám se točit další.

A čím se chceš živit teda?

To je právě to. Mně je 28 let a stále netuším, čím bych se chtěla živit. Tohle je problém naší generace, která může všechno – kamkoliv odjet, dělat co chce, s kým chce… Těch možností je tolik, že je v tom člověk totálně ztracený. Já dělám od každého něco, ale vlastně nedělám nic pořádně. Pořád se hledám.

Prachařová natáčí podcast a sprostých slov se nebojí

Máš taky strašně zajímavý podcast, který se jmenuje Sarkastický kafe. Tam zacházíš se svým soukromím o malinko dál. Jaký to je, být takhle otevřená?

Podcast máme s kamarádkou Helčou Navrátilovou a jezdíme i turné, což nás hrozně baví. Máme to postavené na tom, že si jdou dvě kámošky sednout na kafe, takže jsme tam sprostý, někdy možná až moc, prostě jsme to my. Otevíráme témata, která nás v tu chvíli zajímají, moc to dopředu nepřipravujeme. Sejdeme se v ten den a řekneme si: "O čem bys chtěla mluvit?" Mluvíme, jako bychom spolu na tom kafi skutečně byly. Řešíme vztahy, chlapy, Tinder a další věci a baví nás na těch živých představeních i ta interakce s lidmi.

Mimochodem mě zaujalo, že tvoje kolegyně zhubla opravdu hodně kilo. Kolik přesně?

Teď to dávala, je to asi 27 kilo. Je úžasná, hrozně ji obdivuji.

Porucha příjmu potravy s ní zůstane celý život

Tys zase měla problém s anorexií, jak se všude psalo, i jsi to sama potvrdila v citacích. Jak to k sobě pasuje? Jedna zhubla a druhá se rozhodla, že bude taky?

Ona to spíš byla porucha příjmu potravy, nebyla to anorexie, že bych vůbec nejedla. Nebyl to ani žádný druh bulimie, bylo to tak, že jsem jedla hodně zdravě a vše si vážila a zapisovala do kalorických tabulek.

Kalorické tabulky mám taky, jsou bezva.

Ano, kalorický tabulky, zapisování a k tomu zdravé potraviny. Dnes je pro to název ortorexie (onemocnění projevující se patologickou závislostí na zdravém stravování a biologicky čisté stravě - pozn. red.). Takže u mě to začalo tím, že jsem měla před covidem divočejší období, trošku jsem přibrala a jak byl při pandemii čas, člověk se nudil, tak jsem si řekla: "Tak si objednám zdravé krabičky, začnu hubnout." A bohužel to přerostlo v to, že jsem byla posedlá vážením všeho! I okurky jsem pomalu vážila.

A teď už si třeba dáš bůček? Nanaváženej?

Já nikdy nebyla na česká jídla. Mám ráda svíčkovou, ale na tyhle věci nejsem. Preferuji fresh jídla, třeba miluji poke věci a asijskou kuchyni. Takže to si teď samozřejmě dám, aniž bych to vážila. Knedlíky jednou za čas ano, ale pak si můžu jít lehnout na gauč a půl dne to vyspávat.

To není špatný program.

Ale tak není no, to je pravda.

Moje otázka spíš směřovala k tomu, zda se cítíš být zdravá. Jestli máš pocit, že už jsi v pořádku, nebo s tím ještě pořád bojuješ a máš tam tu váhu?

U tohohle je problém, že to v člověku, ačkoliv jsem teď ve fázi, kdy mám za sebou to nejhorší, zůstane celý život. Bohužel člověk ty kalorický tabulky z hlavy nevymaže a já si vždycky říkám: "Kurník, proč jsem takovou paměť neměla třeba ve škole na dějepis?" Prostě mozek funguje tak, že si pamatuje věci, který by si pamatovat nemusel, takže já bych nejradši občas udělala restart mozku. Aby nevěděl, kolik má co kalorií. Což člověk, který si všechno vážil, má už navždy v sobě. Je ale důležitý vědět, že ten problém máte a nějak ho řešit.

O čem dalším herečka, zpěvačka a influencerka Mariana Prachařová promluvila?

  • O legendárním klanu Prachařů a dědečkovi "Trautenberkovi"
  • O kariéře influencerky
  • Jak dlouho jí trvá vybrat fotku na sociální sítě
  • Kolik by si účtovala za příspěvek, kdyby měla půl milionu sledujících
  • Zda bere veškeré nabídky placené spolupráce
  • Zda jí chodí nevkusné obrázky od mužů

Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko

Související články

Další články