Pozvání do talk show Miluše Bittnerové Na kafeečko přijala stand-up komička a spisovatelka Adéla Elbel (41). Promluvila o připravované svatbě, o výchově svých dvou dcer, Amálky (17) a Vilmy (8), ale také o dramatické události, kdy mladší dcera ležela na ARO s postcovidovým syndromem. Jak se Adéla vyrovnala s hejty, kterými ji zásobovali a zásobují odpůrci očkování? A jak dlouho trvala dcery rehabilitace?
Osmiletá dcera stand-up komičky Adély Elbel, Vilma, před rokem prodělala multisystémový zánětlivý syndrom (PIMS), který zpravidla souvisí s nákazou koronavirem. Nemoc se u děvčátka projevila horečkami, křečemi v břiše a velkou únavou. "Ty hejty ještě občas přicházejí v komentářích pod videi: 'A, to je ta očkovaná!' Dělala jsem totiž kampaň na očkování a potom dostala moje dcera postcovidový syndrom. Bylo to opravdu hodně těžké," vypráví Adéla v rozhovoru s Miluškou Bittnerovou.
"Byla v nemocnici, na ARU, opravdu to nevypadalo vůbec pěkně. A trvalo to. Nějaká ezo bába mi psala: "Dcera si zřejmě vybrala přirozenou imunitu," vypichuje ty nejhorší komentáře, kterými ji lidé častovali. "To jsem si říkala, že chce velkou odvahu, být takový dement," komentuje hejty s humorem sobě vlastním Adéla Elbel.
V létě čeká stand-up komičku a spisovatelku druhá svatba. Brát si bude svého partnera Michala Rožka, se kterým už absolvovala pouť do Santiaga de Compostela, kde svůj vztah prověřili. Radost jí dělá také nový pejsek, černý grifonek Emilek, se kterým také přišla do našeho studia.
Adéla Elbel a její zpověď v knize Doba temna
Kolik ti bylo let, když jsi se poprvé vdávala?
Asi 22.
To je velký rozdíl.
To je v podstatě nový život - v minulém životě jsem se vdala. A teď, v tom novém životě, se také vdám.
Minulý život jsi hodně řešila ve své knížce, protože jsi také spisovatelka.
Opravdu? Kdo napíše knihu, tak je spisovatel?
Co jednu, ty už máš za sebou dvě. První se jmenuje Doba temna. Nečekala jsem takovou zpověď od holky, kterou vnímám jako velmi vtipnou. Nevím proč, ale měla jsem pocit, že musíš mít velmi humorný život. Můžeme porovnat, jak jsi se na svatbu chystala tenkrát a jak teď?
Neznala jsem sama sebe, nevnímala jsem se a nebyla jsem sebevědomá, takže jsem si plula životem a celé jsem to tak nevnímala. Teď to máme velmi vědomé, byť to zní strašně ezo. Ale je to vědomý výběr muže, se kterým mám stejné zájmy. Hodně si povídáme a je to hluboký vztah. Takhle to mám ve svém druhém životě.
A dá se říct, že všechny Adély z minulosti jsou úplně jiné osoby? Co máte společného?
Kromě jména? Než jsem se vdala, byla jsem Komárková. Takže ani jméno, jen křestní. Adéla znamená vznešená. Co máme společného? Nedávno jsem si koupila knihu pro vysoce citlivé osoby. Můžu dělat stand-up a improvizace s lidmi, protože umím hodně navnímat a okamžitě se nacítit. Byla jsem vždycky hodně citlivá a vnímavá, někdo říká přecitlivělá, ale to je špatně. Milí lidé, jsem vysoce citlivá osoba. Takže ano, byla jsem hodně vnímavá, ale protože jsem toho hodně viděla, tak jsem se raději uzavřela do své hlavy. V základu jsem stejná, ale víc si věřím, víc se mám ráda.
Rapovala jsi a zpívala s kapelou Čoko voko a připadala jsi si nesebevědomá?
Máš pracovní sebevědomí a osobní. Připadala jsem si tak ve vztazích, v blízkosti. Pracovně jsem byla spokojená. A když jsem začala dělat Na stojáka, pracovně to fungovalo, ale když jsem odešla domů, už to tak fajn nebylo. Ty polohy byly dvě. Máš životní role - můžeš být skvělý v práci, ale doma tolik ne.
Adéla Elbel o pouti do Santiaga de Compostela
Tvá druhá kniha, Santiago, má lásko, je o pouti do Santiaga de Compostela. Knihu jste napsali napůl spolu s partnerem?
Psali jsme to zpětně, protože dny na cestě byly náročné. Šli jsme 11 dní, 384 kilometrů a tam není prostor pro jakékoliv psaní. Je tam jen chůze a spánek. Knihu jsme psali asi dva měsíce poté. Každý den jsme si oba dělali zápisky nebo spíše hlasové zprávy a fotili jsme. Podle toho jsme vzpomínali. Mám dobrou paměť, takže jsem občas svému muži připomínala, jak to doopravdy bylo. Kniha je o pouti z úhlu pohledu muže i ženy, ale je to především hodně o nás. Upřímné, otevřené, taková zpověď. Oba jsme se potkali kolem čtyřicítky, takže po delších vztazích. Během poutě se člověk čistí a přemýšlí nad tím, co v sobě zažívá - minulost, odhazování věcí. Naše střety jsou hodně upřímné.
Jak moc zamávalo těch 11 dní s vaším vztahem?
Naopak, pomohlo mu to. My si opravdu hodně povídáme a neustále věci řešíme. Nebylo to jako zůstat na pustém ostrově. Už jsme spolu šli pět dní od pramene Sázavy k soutoku s Vltavou, a to bylo 220 kilometrů. Tam jsme si to vyzkoušeli. Jsem opravdu holka do nepohody, což je pro ostatní dost nesnesitelné.
Takže se dozvíme, jak být v pohodě celých 11 dní. Šla jsi tuto pouť už potřetí, proběhly také u tvého přítele nějaké duchovní procesy?
Ano, duchovní to pro něj bylo. Nejdete celou dobu vedle sebe a nepovídáte si. Šli jsme hodně za sebou, třeba až 20 metrů. Každý si v hlavě řeší to svoje. Je to duchovní pouť i v páru. Ale já jsem měla náskok dvou poutí, což bylo poznat. Michal řešil hodně věcí, které jsem už vyřešila na těch předchozích poutích. Šla jsem sledovat náš vztah, jaké v něm máme ještě věci, které je třeba vyčistit. Ta pouť pomáhá, čistí a je velmi duchovní. To místo opravdu funguje.
Adéla Elbel o výchově dvou dcer
Jak vychováváš své dvě dcery, aby měly sebevědomí?
Snažím se být hodně láskyplná a hodně jim vysvětlovat. Aby myslely na sebe - ne sobecky, ale primárně. Protože pokud budou šťastné ony, budou šťastní i ostatní.
Jak poznám, kdy je to sobecké?
Základ je myslet na sebe, ale neubližovat ostatním. Lidé mají hranice, co po tobě mohou chtít. Tak jim vysvětluji, že je dobré si hranice nastavit.
Už máte nějakého ženicha? U starší dcery?
Ne, ještě je, je jí teprve 17 let.
Ty jsi neměla v 17 letech přítele?
Něco tam bylo, ale že bych to brala nějak vážně... Takže zatím mě to ani nenapadlo, jsem totiž matka, která neobtěžuje. Čekám, až se to stane a zbytečně nevyvíjím aktivity, které by obtěžovaly.
Kam se holky chystají? Jdou tvojí cestou?
Starší studuje Gymnázium Paměti národa. Je šikovná, uvědomělá a chytrá. Mladší chodí do druhé třídy a je bezvadná. Ta je hodně jako já.
Byla bys ráda, kdyby se odhodlaly jít na jeviště?
Je mi to úplně jedno. Hlavně, ať jsou šťastné a dělají to, co je baví. Ano, když máš dceru pornoherečku, tak tě to tolik netěší, jako když je herečka.
Co herečka, ale třeba doktorka.
Já nejsem ambiciózní matka.
Adéla Elbel o stand-up komedii
Původně jsem se chtěla ptát na to, jak dělat stand-up, ale to si nemáme šanci říct.
Chtěla bys?
Nemám na to odvahu. Hodně herců nemá odvahu dělat stand-up.
Ano, protože tam jsi za sebe. Já zase nemám odvahu hrát, protože tam nejsi za sebe.
Ale to je někdy nebezpečné.
Není, je to bezvadné. Já nemám co skrývat, jsem hodně otevřená a baví mě si s lidmi povídat. V principu jsme všichni stejní, ale lišíme se v nějakých niancích. A mě baví objevovat v různých příbězích paralely. Zbožňuju to.
Máš nějakou stopku? Téma, do kterého by ses nepouštěla? O čem se opravdu nežertuje?
Ne. Myslím, že jde opravdu všechno, otázka je pouze jak. Kvalitu můžeš mít ve všech odvětvích, i kolem nemoci a smrti. To je také součást života.
Já vím, ale jsou lidé, kteří mají hranice.
To ano, ale jde o způsob. I dobré věci se můžeš smát blbě. Jde o to, jak dané téma zpracuješ.
Adéla Elbel o postcovidovém syndromu dcery
Chci ti moc poděkovat za tvé svědectví, které jsi vydávala v okamžiku, kdy měla tvá dcera postcovidový syndrom. Myslím, že to bylo hodně důležité a mrzí mě, že jsi procházela tolika hejty. Už je to v pořádku?
Je to perfektní. Ty hejty ještě občas přicházejí v komentářích pod videi: "A, to je ta očkovaná!" Protože jsem dělala kampaň na očkování a potom dostala moje dcera postcovidový syndrom. Bylo to opravdu hodně těžké.
Byla v nemocnici?
Byla v nemocnici, na ARU, opravdu to nevypadalo vůbec pěkně. A trvalo to. K tomu lidé psali komentáře jako: "Takže paní očkovaná, čemu věříme?" Nějaká ezo bába mi tam psala: "Dcera si zřejmě vybrala přirozenou imunitu. A teď máte dítě napíchnuté na ARU na přístrojích." To jsem si říkala, že chce velkou odvahu, být takový dement.
A už je všechno v pořádku?
Je to super, je zdravá a je to skvělé.
Jak dlouho ta rehabilitace trvala?
Dlouho. Myslím, že je zdravá, respektive výsledky jsou super, ale byla v nemocnici.
Ptám se, protože to vidím na sobě. V prosinci jsem měla covid a dodnes to malinko cítím.
Ona mi to neřekne. Nevím, jestli to tak také nemá. Cvičí, sportuje, všechno je dobré. Po nemocnici, kde byla na plicním přístroji, přišla o všechny svaly, takže nechodila. Hodně zhubla, byla jako z Dachau, úplně šílené. To bylo pár měsíců a ještě měsíc doma, kde se rozcházela. Trvalo to určitě do léta, bylo to opravdu dlouhé. Ale teď je to super, je zdravá a já můžu být šťastná. Lidé prožívají mnohem horší věci.
Zvládli jste to.
Ona to zvládla.
Na co jsi v té době myslela?
Já? To úplně vypneš. Udělala jsem totální sebezáchovu. Když je krize, už vím, co se sebou dělat. Jím jenom trochu, zdravě, aby se tělo zbytečně nestaralo o jídlo. Přestaneš pít alkohol, aby byl úplně čistá hlava a chodíš hodně běhat, aby se vyplavovaly i nějaké endorfiny. Takhle jsem to zvládla.
O čem ještě promluvila Adéla Elbel?
- O pejskovi Emilkovi, kterého přivedla do studia
- O přípravách své druhé svatby
- O své talkshow S Adélou
- O svých kudrnatých vlasech a experimentech s nimi
- Jak ovládá holandštinu
Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee/talk show Na kafeečko