Facebook
Instagram
Miriam Chytilová je česká herečka, zpěvačka a hlavně úspěšná dabingová herečka. Proslavila se především tím, že propůjčila hlas Rachel v populárním seriálu Přátelé. Nyní hraje v projektu s názvem Kačer a Venclík uvádějí, který se usídlil v Malostranské Besedě, a se Stanislavou Jachnickou vedou na sociálních sítích zábavný profil Dabérky - studio garáž.
Miriam Chytilová (56) je úspěšná česká herečka a dabingová herečka. Svou první velkou roli získala v seriálu Tajemství proutěného košíku. Miriam ale všichni znají i díky jejímu hlasu, který propůjčila slavné americké herečce Jennifer Aniston. V seriálu Přátelé totiž dabovala její postavu Rachel. Miriam Chytilová má dvě krásné dcery, které jdou v jejích šlépějích a také se věnují dabingu.
Miriam přijala pozvání herečky Miluše Bittnerové do pořadu Na kafeečko a rozpovídala se o svém životě a o tom, jak blízko má k Jennifer Aniston.
Bittnerová: Kdyby ses mohla zpětně rozhodnout, zůstala bys jenom u herectví?
Chytilová: Mám takové lásky... Velkou láskou je zahrada a vlastně architektura. To jsou věci, které mě strašně zajímají. Zahradu mám, jsem vášnivá zahradnice. Hrozně mě baví kombinovat rostliny a květinové záhony. Asi před rokem a půl jsem hodně ujela na růžích. Začala jsem si o nich všechno zjišťovat, nakoupila jsem nějaké anglické odrůdy. Něco se mi neujalo, ale něco se podařilo a to mě strašně naplňuje.
Takže možná zahradnice, možná zahradní architektka...
Bohužel neumím moc kreslit, nebo jsem nikdy neuměla, což je k těmhle oborům dost potřeba.
Na to jsou programy na počítačích.
No ale spíš jde o fantazii nebo nápady. Když cestuju, je pro mně hrozně důležitá jedna věc, vždycky koukám, jestli tam jsou nějaké parky a zahrady. Měla jsem i možnost dabovat britský dokument o zahradách.
Viděla jsem.
To je pro mě, jsem z toho úplně u vytržení. Dabuju a mám vedle sebe papír a tam si rychle stihnu napsat, co mě zaujme. Třeba že tato je do stínu a je taková a taková. Je to úchylka a nemoc. To my zahradnice a růžomilky víme.
Já takové obsese chápu, ale nechápu, že to stíháš při dabingu. Kdy jsi začala s dabingem?
Docela pozdě. Nebo, co je pozdě, co je brzo? Ale rozhodně ne tak brzo jako s točením. Bylo to období kolem roku 90, 92, kdy jsem jsem hrála Alenku v Černém divadle TaFantastika. Měla jsem možnost setkat se Helenkou Fridrichovou, vynikající herečkou a dabérkou. Tehdy jsem jí řekla: Helenko, ty chodíš hodně do dabingu, nezmínila by ses o mně? Já bych to chtěla taky.
Ona mi tehdy fakt moc pomohla, protože o mně řekla v nějakých studiích. Nikdy jsem v dabingu nebyla. I když, abych řekla pravdu, tak jsem ve filmech nebo inscenacích, které jsem točila do té doby, většinou dělala tzv. postsynchrony. Což se už dneska nedělá, protože se většina věcí točí na kontaktní zvuk.
No, to se občas dělá a tam já trpím. Abychom to vysvětlily, postsynchrony jsou vlastně to, že přemlouváš sama sebe, protože třeba nebylo možné nahrát zvuk.
Je tam hluk nebo něco takového.
Takže vidíš sama sebe hrát a ještě se máš namluvit.
Takže tím jsem začala. Vlastně bych možná zmínila jednu věc, teď jsem si náhodou vzpomněla, že mě jednou pozval režisér Syrový, mám pocit, že točil film z Vietnamu... Už ani nevím, jak se to jmenovalo. Měli tam nějakou khmerskou dívku. Nevím, jak na mě přišli, byla jsem tehdy mlaďounká, nějakých 14, 15 let. Celé to byl omyl, protože ve finále jsem měla mluvit khmersky, ale oni tu khmerštinu neměli připravenou. Takže to bylo takové zvláštní, že jsme si odposlechli, co je na obraze, a namluvila jsem asi čtyři khmerské věty. Omlouvám se všem, protože ten jazyk byl samozřejmě chybně.
Když jsi začala dabovat Přátele, tak už jsi byla zběhlá?
Ano, byla jsem zkušená. To už jsem byla hodně zkušená.
Já vím, všichni se tě ptáme na Rachel, ale nezlob se. Je to zásadní seriál. Nedávno tady byla Lejla Abbasová a pozdravuju tě od ní. A ona se ptá, jak se ti líbí Rachel?
Rachel nejde nemilovat, protože je prostě úžasná. A je to jak Rachel, tak Jennifer Aniston, že jo? Celý seriál je připravený tak fantasticky, že jsme vlastně měli hrozné štěstí, že jsme tuhle práci dostali. Myslím, že by to snad ani nešlo pokazit.
Teď vznikl ten díl Přátelé Reunion a to je moc zajímavé, je to vlastně film o Přátelích. Doporučuju se na to podívat, protože tam jsou všechny odpovědi na to, jak scénáristi strašně dlouho hledali ty správné herce. Jaký je rozdíl mezi českým seriálem a americkým seriálem. Tam jsou opravdu velké peníze, které umožňují obrovsky důkladnou přípravu práce. Umožňují to, že napíší výborný scénář a pak to točí před publikem. Oni si to prostě všechno vyzkoušeli. Samozřejmě, že je to vtipné, když to mají ověřené, a nejde o smíchy, které by tam někdo nakopíroval, aby to vypadalo, že se diváci smějí. Ne, ne. To je prostě všechno tak, jak to má být. A jistě jako herečka víš, když hraješ komediální roli, jak je důležitá odezva publika. Publikum ti ukáže, kde můžeš přidat, kde to je vtipné, kde ne. To jsme sice v dabingu neměli, ale, protože máme všichni i divadelní zkušenosti, tak jsme pravděpodobně měli ten cit, abychom komediální situace dohráli správně.
Rozhodně. Já si myslím, že výběr hlasu je taky bezvadný. A navíc, je to takový můj pocit, že když vidím Přátele v originále, tak mě trošku nebaví. Je to i kvůli tomu, že oni jsou míň ironičtí, než jste vy. Vy jste tam, člověče, dali takovou krásnou českou ironii, kterou Amíci nemají. A já nechci moc poslouchat Jennifer Aniston v originále, mě bavíš ty. Ona trošku píská.
To je nespravedlivé.
Je, já vím.
Ona to všechno vymyslí, ty situace, ten správný timing...
Jak těžké je dabovat tuhle ženskou, má nějaké obsese?
Musím říct, že je. Je to těžké, protože ona má neuvěřitelné výrazové herecké zvraty. A není lehké udělat to správně. Když jsme dělali dokument o Přátelích a měla jsem mluvit ji, ne její postavy, ona měla takový zvláštní postoj. Mluvila velmi hlubokým hlasem, který normálně nemá. Podle mě měla trochu pózu. A fakt to nebylo lehké. Nedívala jsem se na výsledek. Tak ani nevím, jak to dopadlo, ale byla jsem z toho hrozně vyděšená. Samozřejmě, ty pasáže, kdy ona hraje Rachel nebo i jiné role, to je v pohodě, ale v téhle části... Ona byla ještě celou dobu tak zvláštně dojatá. Musím říct, že to pro mě nebylo lehké.
Jasně. A má nějaké svoje, nevím, jak se to říká v dabingu, ale víš, nějaké opakující se slovíčka nebo…
Jo, takové ty stereotýpky?
Jo, nebo, víš, když hodí hlavou, tak udělá hm…
To takhle říct nedokážu. Ale pravda je, že takové určité smíšky, ironie nebo úsměvy, které dělá, tak ty dost opakuje ve všech svých rolích, které jsou jistým způsobem podobné, že jo.
A ty ji máš ráda?
Jo.
Září ti oči, když o ní mluvíš.
Jsem za to fakt hrozně vděčná, protože to je absolutně výjimečná práce.
Vy jste spolu s Jennifer strávily už asi 15 let?
Asi, ale ono je to už nějak déle, ne?
Dvacet?
Ne, ne, ne.
Tomu seriálu je pětadvacet.
Ano, takže vlastně skoro těch pětadvacet.
Inspirovala tě něčím Jennifer nebo Rachel?
Myslím, že jo. Určitým způsobem. Při hraní si najednou fakt nic nedělá ani ze sebe. Musím říct, že třeba v divadle jsem určitým způsobem některé věci využila. Nedostala jsem podobnou roli v televizi nebo ve filmu, ale mně je to hrozně blízké. My jsme si totiž něčím, nějakým určitým způsobem projevu, podobné.
Vy jste i vizuálně... teď nevím, jestli to dělají ty vlasy nebo…
Já vím, že možná něco ve tváři nebo nějaký určitý rys, který máme. Ona je nádherná, exkluzivní žena, ke které já se nechci přirovnávat, ale taky to vnímám. Je to zvláštní, ale když ji vidím na plátně nebo na obrazovce, tak je mi hrozně blízká. Nechci říct, že to je, jako kdybych mluvila sebe, samozřejmě jsem se nezbláznila.
Máš dvě nádherné dcery. Klobouček dolů, fakt se ti povedly.
Děkuji.
Holky se o tebe starají a kupují ti kabelky, jo?
To dcery dělají. Oběma je přes dvacet, sice ještě studují, ale jsou to nádherné bytosti. Mají úžasné názory na svět a na život. No a s takovýma holkami je samozřejmě radost jít na nákup nebo jinam. Nebo si prostě přemýšlet, jaký dárek dám mámě, ony mě, nebo já jim. Je to prostě krásné.
Ale holky nejsou v showbusinessu, že ne?
Částečně. Obě začaly dabovat, když byly malé.
Na to právě narážím, ty nemáš dabingovou cenu.
Obě mají dabingovou cenu, já jsem nebyla nikdy ani nominovaná. No a obě mají Cenu Františka Filipovského.
Tak je to v rodině.
Ano, je to v rodině. Ale dobře, já se nezlobím. Co mám dělat?
Celou zpověď Miriam Chytilové najdete v úvodním videu. Co všechno prozradila?
- záliby
- herectví a dabing
- co má společného s Rachel a Jennifer Aniston
- dvě úžasné dcery
- vegetariánství
Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko
Související články
