Záchranáři z pořadu Prokopni to: Utonutí dítěte v bazénu je nejzbytečnější úmrtí, kterému se dá předejít za pár stovek

Hosty Milušky Bittnerové v talk show Na kafeečko byli záchranáři Prokop Seif a Prokop Voleník, hlavní protagonisté pořadu Prokopni to, který seznamuje laickou veřejnost s prací záchranky a první pomocí v různých situacích.Prokop Seif (vlevo) je lékařem ARO mostecké nemocnice, Prokop Voleník (vpravo) záchranářem a mluvčím Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje.V rozhovoru s Miluškou Bittnerovou přiznali, které úrazy je v létě nejvíc trápí, a popsali také, co si počít v případě, že se dítě během rodinné grilovačky popálí.Prokop Voleník zavzpomínal i na nejkurióznější případ své kariéry a poradil, kdy (ne)volat záchranku.+ 2 fotky+ 3 fotky

Pozvání do talk show Miluše Bittnerové Na kafeečko přijala dvojice zdravotních záchranářů Prokop Seif a Prokop Voleník, kteří mají na YouTube vlastní vzdělávací pořad Prokopni to týkající se první pomoci a urgentní medicíny. Milušce Bittnerové prozradili, jak to chodí na záchrance i jak se zachovat v případě, že je v ohrožení život vašeho dítěte. A zavzpomínali také na nejkurióznější případ, který v terénu zažili.

Tereza Švandová
Tereza Švandová 05. 07. 2023 09:00

Prokop Seif, lékař z ARO mostecké nemocnice, a Prokop Voleník, záchranář a mluvčí Zdravotnické záchranné služby Ústeckého kraje, jsou hlavními aktéry pořadu příznačně pojmenovaného Prokopni to, který mohou diváci od června letošního roku sledovat na YouTube a přes léto se mu budeme intenzivně věnovat také na Lifee.cz.

Oba Prokopové v něm širokou veřejnost seznamují s prací na záchrance a urgentním příjmu a také radí, jak postupovat v nejrůznějších situacích, kdy jde o život nejen dospělých, ale i dětí.

Miluška Bittnerová oba v souvislosti se začínajícími prázdninami vyzpovídala na téma první pomoci a nejčastějších výjezdů záchranky v letním období. Co zkušeného matadora Prokopa Seifa v tomto čase nejvíce děsí? "Hlavně vodní plochy a bazény. A i když si myslím, že v naší sociálním bublině každý ví, že bazény a vody mají být zabezpečené, stejně se každý rok stane nějaké neštěstí a někde se nějaké dítě utopí. Přijde mi to jako naprosto zbytečné ztracení zdraví, života, kterému se dalo předejít za pár stokorun či tisícovek. Pokud mám bazén, dá se zakrýt, nebo se dá dítě hlídat. Dá se to preventovat. Když se to stane, už je pozdě. To už nejde vzít zpátky," varuje všechny rodiče v pořadu Na kafeečko.

Záchranáři o nejčastějších úrazech v létě

Teďka, když začalo léto, k čemu nejčastěji jezdíte?

Prokop Voleník: Předpokládám, že budeme jezdit k dopravním nehodám, dopravním nehodám motorkářů, cyklistů. Budou to také úrazy na kole obecně a lezci, protože v ústeckém kraji máme krásné Krušné hory plus frekventované lezecké oblasti, pískovce. Budeme jezdit k úrazům na koupalištích, bohužel i k tonutí. Až se nám bude chýlit léto, začne nám houbařská sezona.

Otravy jsou takhle častý?

Prokop Voleník: Nejsou úplně častý, ale jde tam o to sebrat tu jedlou houbu. A to ví zase Prokop, že kolikrát může dojít k nechtěné záměně a při požití nejedlé nebo jedovaté houby bojujeme o vteřiny a minuty u těch pacientů, kteří pak končí na akutní dialýze se selháním ledvin. Jsou prostě houby, které se nejí.

Pojďme na zranění, která se mohou stát nám nebo našim dětem teďka v létě na zahrádkách a jak jim můžeme předcházet. Máte nějakej seznam top 10 nejčastějších úrazů?

Prokop Seif: Top 10 asi ne, možná Prokop by sáhnul někam do svých statistik. Není ale důležitý, co hrozí nejvíc, nebo co trochu míň. Jsou nicméně věci, kterých se bojíme nejvíc. Mě trápí hlavně vodní plochy a bazény. A i když si myslím, že v naší sociálním bublině každý ví, že bazény a vody mají být zabezpečené, stejně se každý rok stane nějaké neštěstí a někde se nějaké dítě utopí. Přijde mi to jako naprosto zbytečné ztracení zdraví, života, kterému se dalo předejít za pár stokorun či tisícovek. Pokud mám bazén, dá se zakrýt, nebo se dá dítě hlídat. Dá se to preventovat. Když se to stane, už je pozdě. To už nejde vzít zpátky. Také se bude grilovat. S tím souvisí popálení, když na dítě něco spadne nebo na něco sáhne. A otravy, když se dítě dostane k tekutému podpalovači nebo jiným chemikáliím, které neleží v garáži dva metry vysoko, ale válí se v jeho dosahu. Pak to jsou pády, trampolíny, jak bych mohl zapomenout na trampolíny, taková oblíbená kratochvíle...

To mají děti hrozně rády.

Prokop Voleník: Způsobuje to vážný zranění.

Prokop Seif: Když si člověk představí ty pružiny a nejenom do nich, ale dítě může spadnout i ven. Nebo jen blbě spadne na tu trampolínu.

Co si počít s popáleninami u dětí

Tohle všechno my uvidíme i ve vašich videích, teda ne skákající děti, ale jak můžeme přecházet úrazům a jak je řešit. My si to v rychlosti můžeme probrat i teď. Zajímá mě, co dělat, když se nám dítě popálí při grilovačce, než přijedete vy.

Prokop Voleník: Okamžitě zavolat na tísňovou linku 155.

Proč ne 112?

Prokop Voleník: Linka 112 je evropské centrum tísňového volání. Samozřejmě tam můžeš zavolat, ta 112 tě velmi rychle přepojí k nám na záchranku. Neptá se tě, jak se jmenuješ, odkud voláš. Rovnou nám tě předaj, že mluví s paní, která má opařený dítě. My se ptáme, odkud voláš, potřebujeme znát místo, adresu zásahu. Velmi důležité je, co se stalo, jak je dítě popálené, kde všude. V rámci první pomoci, pokud jde sejmout oděvy, nejsou připečený k tělu, tak je sundat, chladit zranění pod proudem studený vody, co teče z kohoutku, nebo namočit utěrku.

Co nejstudenější voda?

Prokop Voleník: V tu chvíli co nejstudenější. Přikrejt popálenou plochu studenou utěrkou nebo strčit pod sprchu a chladit. Důležitý je zhruba tak 15 až 20 minut chladit, pak už tolik ne, aby nedošlo k podchlazení organismu. Je potřeba si uvědomit, že u popáleninových zranění je poraněná kůže, velký kožní kryt. Já to vždycky přirovnávám k tomu, když děláš maso v alobalu s bramborama v troubě. Když potřebuješ zjistit, zda už je to hotový, tak to vyndáš, ten alobal otevřeš a z té kapsy jde horko. Lidský tělo potřebuje určitou provozní teplotu a ty popáleniny jsou ohromná rána, ohromná díra, takže člověk ztrácí strašně moc tělesné teploty i plazmy a vlastně nastává hypovolemický popáleninový šok. Takže chladit, chladit, zavolat a chladit.

Dávám nějak víc pít?

Prokop Voleník: Určitě při téhle první pomoci nepít, nejíst.

Přijdete za jak dlouho?

Prokop Voleník: Záleží, jak je to místo daleko. Když je to někde v centru, je medián osm až 14 minut. Podle zákona bychom do dvaceti minut měli být na místě. A to splňujeme.

To je to chlazení, pak teda přijdeš ty. Dáš nějakou injekci na bolest nebo něco takového?

Prokop Voleník: Určitě, popáleniny strašně bolí, ty prvního i druhého stupně. Ty třetího stupně, to už je to zuhelnatělý, to většinou nebolí, to už je mrtvý maso. Takže ty první a druhý stupně bolej strašně moc, to jsou ty puchýře. Vždy je důležité dostat analgesii nebo analgosedaci a u dětí i léky na zklidnění. To dítě prožívá ohromnou bolest, dospělý teda také, ale u toho dítěte je to ještě víc.

Pak teda přijedou k tobě do nemocnice, Prokope...

Prokop Seif: Záleží na tom, jak je dítě popálené, protože my nemůžeme vyloučit, že takové dítě je popálené hodně nebo na špatném místě, tak se taky může stát, že se projede nebo proletí na popáleninové centrum. U dětí dáváme vysokou prioritu tomu, aby bylo ošetřené centralizovaně, aby se o něj postaral odborník na popáleniny. Takže zrovna u tohoto konkrétního úrazu se může stát, že se dítě ocitne v Praze. A tam se mu budou věnovat lidé, kteří to s popáleninami umějí. Když jsou to drobnější popáleniny, tak se o něj postarají pediatři, případně chirurgové, pokud by byla nutná chirurgická oprava.

Záchranáři o kuriózních případech

Vyjeli jste i k něčemu, co bylo až banální? Jako že vám přišlo, to si z nás děláš srandu, že sis nás zavolal?

Prokop Seif: Já to zkusím z té lepší stránky. Když vyjíždí do terénu lékař, tak by mělo projít na dispečinku nějaké triážování (třídění pacientů - pozn. red.). Někdo volá, že má nějaký problém, dispečer si to poslechne, snaží se v tom zorientovat a rozhodne se, jestli výjezd obstará "jenom" záchranářská posádka, v Praze jsou to ty velký auta, nebo jestli je nutné poslat i doktora, v Praze ty menší auta. A nutno říct, že dispečeři odvádějí neskutečnou práci a tu triáž dělají často velmi kvalitně, tedy já jako lékař se v terénu k absolutním banalitám dostávám mnohem míň než Prokop.

Já slyšela jednoho tvého kolegu, že vyjel k člověku, který měl spáleniny od sluníčka. Je to možné? Děje se to?

Prokop Voleník: Děje se spousta věcí. To jsem tedy přímo nezažil. Zažil jsem ale jinou kuriozní příhodu, že si mě jedné noci na úterý zavolala pacient v mém věku, že má zdravotní potíže. Tak jsem tam přijel, on na tom byl pomalu líp než já v tu chvíli, a jeho největší problém byl, že měl být v pondělí na pracáku, kam nedošel, protože byl opilej, tak potřeboval vypsat neschopenku, navíc od neděle. Řekl jsem mu, že mu neschopenku nevypíšu, že musí za praktikem. Pak ale, když jsem ho vyšetřoval dál a víc, jsem zjistil, že tam něco má. Nějakej náznak, že něco prodělal, že ho přeci jen do nemocnice dovezu. Tam se potvrdilo, že opravdu něco prodělal. Jak se říká, co myslíte, měl ho tam! Sice staršího data, prošlej, ale takového pacienta já doma nenechám.

Ty jo, to měl vlastně štěstí, takhle chtít neschopenku... Takže to nebyla banalita…

Prokop Voleník: V první chvíli to tak vypadalo, ale vlastně jsem mu možná zachránil život.

O tom, kdy volat záchranku

Pojďme si říct, co a jak dělat při těch nejběžnějších úrazech. Kdy volat záchranku? Kdy neruším?

Prokop Voleník: Já bych to asi řekl ještě jinak. V případě, že máš zdravotní potíže nebo jsi nemocná, zraněná a nevíš, jestli je to na záchranku, nebo pohotovost, důležitý je zavolat k nám na 155. Ne každé zavolání na 155 znamená výjezd sanitky. Dokážeme ti poradit, co bereš za léky, ať si je vezmeš, ať jdeš za praktikem, atd.

Takže nebát se zavolat a oni poradí.

Prokop Seif: To zas nechceme říkat, aby tam lidi volali pořád.

Prokop Voleník: To určitě ne. Pokud je to náhlý stav, tak zavolám. Já říkám, že záchranky by primárně měly řešit opravdu jen pacienty v ohrožení života a zdraví, a to zejména bezprostředním ohrožení života, kde hrozí selhání jedné ze základních životních funkcí, kde se bojuje o vteřiny a minuty.

Abychom nemuseli volat, měli bychom mít doma lékárničku. Co v té lékárničce budeme mít?

Prokop Seif: Určitě léky podle věkové kategorie. U dospělých předepsanou medikaci, pokud ji máme. Také je třeba myslet na to, aby jí měli dostatek, aby se nestalo, že jim v sobotu večer něco dojde. To je jeden apel. A pokud nemají nic předepsaného na chronická onemocnění, určitě základní léky na bolest, na snížení teploty, což jde často ruku v ruce, něco na zažívací obtíže, to se doma nikdy neztratí, a volně prodejné léky proti alergii, pokud s tím máme problém a nemáme žádné předepsané. Nějaké kapky do očí a pak samozřejmě náplasti a nějaký obvaz.

Prokop Voleník: Ještě dezinfekci.

Záchranáři o srážení horečky u dětí

A co ty alternativní způsoby? Vy asi budete umět velmi dobře improvizovat... Co si počít v okamžiku, kdy nemám antipyretika na horečku u dítěte? Jak dostanu teplotu dolů?

Prokop Seif: Chladit s nějakou mírou, ideálně po konzultaci s lékařem, protože když řekneme chladit, pořád mám v hlavě svoje učitele pediatrie, kteří by řekli, že dítě se velice snadno podchladí. Takže bych z toho nerad udělal to, že řeknu chladit, a někdo dá dítě s teplotou do vady se studenou vodou. Tím ho může významně poškodit, neřku-li zabít. Takže se domluvit se svým pediatrem. A rozhodně nepoužívat první googlový odkaz, který na mě vyskočí.

Prokop Voleník: Když to bude třeba v noci, a nebude tedy fungovat praktik, můžete zavolat k nám, my poradíme. Určitě se nebát v těchto vážnějších stavech. Když se bavíme o horečkách u malých dětí, já bych ji řešil až nad 38,5. Nebezpečné jsou u malých dětí horečky 39 a výš. Je velká chyba rodičů, když dítě má jen zvýšenou teplotu a oni už ho začínají chladit nebo mu podávat sirupy. Ty sirupy nebo léky jsou na horečku, jenž je definována teplotou 38,1 a výše.

V létě jsou také časté úpaly a úžehy. Co s tím?

Prokop Seif: Ať už to pojmenujeme jakkoli, jde o to, aby člověk nebyl dál vystavený zdroji tepla, případně slunečního záření. Organismus se přehřeje, protože na něj bylo působeno takovou silou a energií, že si s tím neumí poradit. A tím se v těle spouštějí procesy, které vedou k tomu, že je nám blbě a ztrácíme vědomí. Řešením je odejít z tepla, ze sluníčka, hlídat ty lidi a případně si zavolat o pomoc. Ono to zas tak náročný není. Dobrý je zařídit, aby to nenastalo, aby tyhle situace vůbec nevznikly.

O čem ještě promluvili Prokop Seif a Prokop Voleník?

  • Jak probíhá práce na záchrance
  • Kolikrát denně vyjíždí záchranka k případům v Ústeckém kraji
  • Kdy je vhodné jako rodič jet s dítětem v záchrance nebo letět vrtulníkem
  • Co Prokop Seif zakazuje nebo bude zakazovat synovi
  • Co dělat, když dítě sní tabletu do myčky
  • Co si počít při otravě alkoholem
  • Co všechno se můžete dovědět v pořadu Prokopni to

Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee/talk show Na kafeečko

Související články

Další články