Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Nikola se rozhodla podat pomocnou ruku kamarádce, která se ocitla ve finanční tísni. Slíbila jí, že jí bude ručit za půjčku. Ale když se u jejích dveří objevili vymahači, uvědomila si, že je něco opravdu špatně.
Nikdy jsem si nemyslela, že se mi něco takového může stát. Nejsem naivní, nejsem hloupá. Jen jsem chtěla pomoct kamarádce. Já sama bych si dluhy nikdy nedělala. Nevěřím na půjčky a splátky, je to jen komplikace, ale chápu, že se bez nich někdy někdo neobejde.
Moc jsem nad tím nepřemýšlela
Byla jsem v práci, když mi napsala. Potřebovala půjčku, ale banka ji nechtěla schválit. Prý kvůli nízkému příjmu. Věděla jsem, že se jí poslední dobou nedařilo, že měla problémy s bydlením, že se jí rozpadl vztah. Prosila mě, abych jí pomohla – jen jako ručitelka. Slíbila, že to brzy splatí, že je to jen na pár měsíců.
Nechtěla jsem jí říct ne. Byla jsem v pohodě, měla jsem stabilní práci, žádné dluhy. Myslela jsem si, že když se jen podepíšu, nic se mi nemůže stát. Ani jsem pořádně nečetla, co podepisuju. Byla jsem si jistá, že všechno bude v pořádku.
Uběhlo pár měsíců a ona se přestala ozývat. Nejdřív jsem si myslela, že prostě jen nemá čas. Pak mi začaly chodit divné dopisy. Neotevřela jsem je hned. Byla jsem zaneprázdněná. A hlavně – nečekala jsem žádné problémy.
Za mými dveřmi stáli neznámí muži
Když mi zazvonil telefon, ještě pořád jsem si neuvědomovala, co se děje. Byl to nějaký muž, mluvil úsečně a důrazně. Prý musíme probrat můj dluh. Myslela jsem si, že je to omyl. Jenže nebyl. Kamarádka nesplatila ani korunu. A protože jsem byla ručitel, všechny její dluhy přešly na mě.
Nechápala jsem to. Měla jsem pocit, že se mi to jen zdá. Vždyť to přece nebylo moje. Já si ty peníze nepůjčila. Já z nich nic neměla. Pak se objevili u mě doma. Nečekali, až otevřu, jen bouchali na dveře, volali moje jméno. Sousedka vyšla na chodbu a zvědavě se dívala. Bylo mi trapně. Srdce mi bušilo tak, že jsem si myslela, že omdlím.
Moje verze je nezajímala
Otevřela jsem. Byli dva. Jeden z nich byl velký, svalnatý chlap, druhý vypadal spíš jako úředník. Chtěli vědět, kdy zaplatím. Neptali se, jestli můžu. Prostě předpokládali, že zaplatím, a hotovo. „To není můj dluh. Kamarádka mě podvedla. Já jsem jen ručitelka.“ Smáli se. Řekli mi, že je to nezajímá. Pro ně existovalo jen to, co bylo na papíře. A na papíře bylo moje jméno.
Začala jsem volat kamarádce. Telefon byl nedostupný. Její sociální sítě zmizely. Jako by nikdy neexistovala. Snažila jsem se s nimi domluvit. Řekli mi, že mám zaplatit aspoň část, jinak to bude horší. Neřekli, co přesně znamená „horší“. Ale jejich pohledy mluvily jasně.
Druhý den jsem se rozbrečela v práci. Šéf si mě zavolal a já mu všechno řekla. Pomohl mi najít právníka, který mi vysvětlil, že mám sice šanci něco z toho dostat zpátky, ale bude to trvat roky. A mezitím budu muset platit. Kdyby mi někdo tenkrát řekl, že mě něco takového může potkat, nevěřila bych. Pořád mi přijde neskutečné, že jeden podpis může člověku zničit život.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
