Olga (32): Moje kamarádka má podivnou životní filozofii. Vybírá potraviny z popelnic a vaří z nich pro svou malou dceru

Moje nejlepší kamarádka Iva byla vždycky trochu... jiná. Někteří jí říkali podivínka, jiní prostě blázen. Co ji znám, byla posedlá ekologií a vším, co s ní souvisí. Jednou rozdávala letáky na náměstí a zachraňovala velryby, podruhé se přivazovala ke stromům na protest proti kácení lesů. Přestala jíst maso a stala se vegetariánkou. Pak zašla ještě dál a nedotkla se ničeho, co pocházelo ze zvířat. Naštěstí mi svoje názory nevnucovala. Přežila, když jsem si před ní dávala klobásu, takže jsem její výstřelky prostě nechala být.

Mohlo by Vás zajímat:

Vanda (28): Kamarádka shání milionáře, aby nemusela nic dělat. Prozatím objevila jen problémy

Přestěhovala se do squatu

Trochu mě šokovalo, když se ve třetím ročníku vysoké školy odstěhovala z útulného pokojíčku u rodičů do squatu, chátrajícího opuštěného domu, kde žila s partou podobně smýšlejících lidí. „Je to boží!“ zářila. „Jsme jako jedna velká rodina. Všechno si dělíme. Žádná pravidla, žádný stres...“

„No... nevím, Ivo,“ podívala jsem se na ni pochybovačně. „Zní to spíš jako feťácké doupě. U rodičů jsi to měla lepší.“

„Ty a tvoje materialistické myšlení...“ odsekla.

Co jsem jí na to měla říct? Mávla jsem rukou s tím, že ji to snad jednou přejde. Ona ale právě ve squatu potkala svého partnera. Marek, kterému všichni říkali Hubený, byl stejný podivín jako ona. A pak otěhotněla. Když mi to řekla, málem jsem omdlela. Dítě? V takových podmínkách? V rozpadlém domě, na matraci na zemi, mezi cizími lidmi?

„Klid, chceme si pronajmout normální byt,“ smála se, když viděla můj výraz.

Možná vás napadne, jak si někdo ze squatu může dovolit pronájem. Iva a Marek pracovali už od prvního ročníku na vysoké. Vydělávali víc než já nebo můj přítel. Jen měli jiné priority...

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (24): Moje kamarádka mi dává tolik nevyžádaných rad, že z toho šílím. Když jsem se ozvala, urazila se

Kamarádka se stala matkou

Dokud si Iva žila svůj alternativní život sama, nijak mě to netrápilo. Ale teď měla dítě, nevinnou bytost, o kterou se má člověk starat, jak nejlíp umí! První dva roky po porodu to vypadalo, že se uklidnila. Žádné protesty, žádné přivazování se ke stromům. S Markem žili v hezkém bytě a společně vychovávali malou Marušku. Občas přišli na kafe nebo jsme skočili na pivo. Prostě normální pár. Nebo jsem si to aspoň myslela.

Jednou se u mě Iva zastavila zrovna ve chvíli, kdy jsem dělala omáčku na těstoviny. Sedla si na židli v kuchyni a povídaly jsme si.

„Do háje,“ zaklela jsem, když jsem z lednice vytáhla mleté maso. „Nějak divně smrdí.“

„Ukaž!“ popadla balíček a zkontrolovala datum. „Hele, máš tam dnešní datum. To je ještě v pohodě.“

„Promiň, ale já nesnáším jídlo, které začíná smrdět,“ zavrtěla jsem hlavou. „Vyhodím to... Teda pokud ho nechceš...“ Myslela jsem, že pozná, že si dělám srandu. Jenže ona si to maso fakt vzala! Zírala jsem na ni jako na blázna, ale ona jen pokrčila rameny. Doopravdy mě vyděsila až o pár dní později, když mi začala vykládat o své nové životní filozofii...

Mohlo by Vás zajímat:

Dagmar (31): Kamarádka se přímo přede mnou líbala s cizím chlapem. A to je vdaná jen půl roku

Jí potraviny z popelnic

„Nemáš tušení, kolik jídla se denně vyhazuje!“ říkala nadšeně. „Nejhorší jsou samozřejmě supermarkety. Každý den hází do kontejnerů věci, které jsou úplně v pohodě!“

„Kdyby byly v pohodě, tak by je snad nevyhazovali, ne?“ namítla jsem.

„Jenže to nemůžou prodávat. Třeba kvůli prošlému datu. Ale to neznamená, že je to zkažené. Vím to, protože takhle žijeme,“ řekla hrdě.

Chvíli jsem si myslela, že jsem špatně slyšela. „Cože?“ vypravila jsem ze sebe.

„Jsme freegani a Maruška taky,“ oznámila mi. „Neznáš to?“

Začala vykládat něco o plýtvání, kapitalismu a konzumu, ale já slyšela jediné – ona a ten její podivný chlap se hrabou v popelnicích a tím, co najdou, krmí svou dvouletou holčičku.

Jakmile odešla, sedla jsem k počítači a vyhledala informace o freeganech. Je to trend, co přišel ze Západu. Lidé, kteří se v odpadcích nehrabou z nouze, ale z principu. Iva se do toho ponořila taky. To už je i na ni moc, ne? Zvlášť když do toho tahá dítě. Co když se Maruška otráví? Nebo chytí nějakou infekci?

Nevím, co s tím. Ale vím jedno, už k nim nikdy nepůjdu na oběd...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie (36): Kamarádka se mění k nepoznání. Přidala se k nějaké sektě a tvrdí, že bude žít na jiné planetě

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.