Oliver (50): Nechci mít vedle sebe ženu, která je hloupá a touží po plastikách. To budu raději singl

Příběhy o životě: Nechci mít vedle sebe ženu, která je hloupá a touží po plastikách. To budu raději singl
Zdroj: Freepik

Je hezké, když ženy o sebe dbají. Hezké šaty, pořádný účes nebo přiměřené líčení. Vypadat dobře něco stojí, ovšem částka za krásu by neměla šplhat do astronomických hodnot. Alespoň tak vidí „účet za krásu“ Oliver, který má rád pěkné ženy, ale ne takové, které nejen svou, ale i cizí výplatu nosí „na sobě“…

Michaela Karásková
Michaela Karásková 05. 02. 2025 07:00

Nevím, jak to mají jiní muži, ale já mám upravené, decentně nalíčené a oblečené ženy rád. Vlastně si ani nedovedu představit, že by má partnerka nosila permanentně „okousané nehty“, upnuté legíny a nedbalý účes ve stylu „vlasy rousy“. Na druhou stranu mě děsí ženy, které péči o svůj zevnějšek přehánějí, zvlášť stojí-li je to nemalé peníze. Chápu, láska nemá se vzhledem moc co dočinění, ale věřte mi, že zrovna takové partnerky, jaké jsem během života poznal já, mohou být noční můrou pro nejednoho chlapa.

Vybral jsem si obyčejnou ženu a byla to chyba

Mou první známostí, byla Věrka. Pocházela z panelového sídliště na okraji města a její vzhled určitě nepřipomínal modelku. Možná právě proto jsem si ji vybral, neboť jsem měl od mládí zafixováno, že na pohled obyčejné holky bývají dobrými hospodyněmi a matkami. Jenže u Věry šlo o omyl. Měla sice vystudovanou střední, ale inteligence u ní, upřímně řečeno scházela.

Kamkoliv jsme šli, vždy lidem skákala do řeči a její reakce ve stylu, že Košice budou „někde na Moravě“ nebo že Vlasta Burian byl „nějaký hokejista“, dovedly uzemnit kde koho. Pravda, za vzhled neutratila skoro nic, ale ani ostatní vlastnosti ono nic zrovna nepřesáhly. Poslední kapkou bylo, když jsem zjistil, že ráda pije. Následoval rozchod a zřejmě tehdy jsem na ryze obyčejné ženy zanevřel. Jenže osud mi brzy přichystal pravý opak.

Chtěla jít na plastiku za naše společné peníze

Po nějakém čase single života přišla Gabriela. Pěkná holka, která na rozdíl od Věry věděla, co je hřeben, líčidla a odívání dle příležitosti. I uvnitř mi připadala daleko schopnější, zkrátka nebe a dudy. Pracovala v kanceláři, měla nedodělanou vysokou školu. Delší dobu jsme spolu chodili, jenže pak nastalo něco, co mě porazilo.

Tehdy se přiřítila vlna plastických „vylepšenin“ a Gábina trendu úplně podlehla. Když jednoho dne přišla domů s pusou jako kačer, nelíbilo se mi to, ale mávl jsem rukou. „Financovala si tu hrůzu sama, tak co," blesklo mi hlavou. Jenže pak se ztratilo 80 tisíc ze společného účtu, kde jsme šetřily na novou kuchyň, neboť má stará byla už v katastrofálním stavu.

Nechápal jsem, oč jde, než Gábinka sdělila, že je má na svém účtu a že si za ně pořídí silikonová prsa, konkrétně pětky, protože krásné dvojky jí nestačí. Kroutil jsem hlavou a nevěděl, jestli křičet nebo se smát. Jedno však bylo jisté. Gabriela pro partnerský život, alespoň tak, jak ho vidím já, vhodná nebyla.

Ani třetí pokus nedopadl dobře

Poslední ránu mi uštědřila Denisa. Tu, když jsem poznal, vypadala normálně, přičemž s tím, že se neuměla ani pořádně nalíčit, bych dokonce řekl, že obyčejně. Probleskla jiskra, započal vztah. To, co se mi na ní vyloženě líbilo, byly její bezchybné ruce. Měla krásné štíhlé prsty a od přírody hladké, pravidelné nehty. Byl to ten typ rukou, které vyniknou vlastní krásou. Jenže už po roce začal problém. Denisa najednou přišla s umělými nehty ze studia. Že prý to dokonale vypadá. Mně se ty její „plácačky“ nelíbily vůbec a měl jsem vztek, ale mlčel.

Jenže začalo přituhovat. Když totiž o dva nehty při pádu ze schodů záhy přišla, a zjistila, jak znehodnocené má nyní vlastní, nastoupila spirála věčného chození na manikúru. A nakonec, aby si nějaký zase neurazila, začala omezovat i řadu běžných činností. Dokonce jí bylo za těžko, jet se mnou na lyže nebo na kolo. Prý, když upadne, bude to stát peníze.

Měla pravdu. Když jsem zjistil, že ta její paráda na rukách stojí ročně okolo 10 tisíc, řekl jsem: „A dost!“. Dnes žiji opět single, na novou kuchyň jsem došetřil, a mé nitro je v podstatě spokojené. Možná ženskému světu úplně nerozumím, ale to, co jsem potkal, mi jako škola života stačilo.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Zbaví vás podbradku i pokleslých víček: Marta Dřímal Ondráčková se z Ordinace přesunula k omlazování

Zbaví vás podbradku i pokleslých víček: Marta Dřímal Ondráčková se z Ordinace přesunula k omlazování

Související články

Další články