Letos tomu bude 85 let kdy se v Praze ve tři hodiny ráno 26. března 1939 zavedla jízda vpravo. Jaký k tomu byl důvod? A jak na tuto novinku reagovali lidé? Došlo k nějakým nehodám?
V Protektorátu Čechy a Morava byl pravostranný provoz zahájen 17. března 1939. V hlavním městě se ale museli řidiči přeorientovat až o devět dní později. V Ostravě se provoz tímto novým nařízením změnil již od prvního dne okupace.
Československo se k tomu zavázalo již dříve
Jízda vpravo nebyl výmysl okupantů, jak se může zdát. Československo se k této úpravě silničního provozu zavázalo již v dubnu roku 1926 na Pařížské konvenci, která vznikla kvůli neobvykle zvýšenému automobilovému provozu. Úmluva se poté ratifikovala o čtyři roky později. Nyní bylo potřeba "v rozumné době" tyto změny fyzicky zavést.
Původně se plánovalo, že by se mohlo začít jezdit vpravo za pět let, to se ale nestalo. Až po odstoupení pohraničí v listopadu roku 1938 zákonodárci navrhli, s konečnou platností, květen následujícího roku. S příchodem Němců se ale vše urychlilo. Pražané začali jezdit vpravo až jako poslední, a to kvůli tramvajím. Obsáhlou síť nebylo možné předělat ze dne na den,
Zmatek i nehody
K takto zásadní změně v provozu byla samozřejmě spuštěna velká informační kampaň, a to jak ve školách, tak i na různých pracovištích. Plakáty nechyběly ani u silnic. O všem také obyvatele hlavního města zpravil denní tisk. Mezi nejčastější slogany patřilo "Od 26. března jezdíme vpravo" a "Jezdí se vpravo!". Do celé akce byli zapojeni i skauti, kteří lidém rozdávali letáčky s potřebnými informacemi.
Jenomže teoretický přechod je jedna věc a faktický zase druhá. Lidé potřebovali na to více času. Představme si třeba, že by se v současnosti změnila poštovní směrovací čísla. Taky by nám to trvalo, než bychom si to na to zvykli. A tak se nelze divit, že mnohdy nastal zmatek, který nezřídka končil nějakou nehodou. Třeba hned první den došlo k 26 kolizím. Jeden člověk dokonce zemřel. Srazila ho tramvaj.
Železniční doprava
Levostranný provoz byl po mnoho let praktikován i na železnici, přestože od roku 1851 existoval zákon, jenž ukládal jezdit vpravo. Proč se tedy porušoval? Dle historika Pavla Schreiera v tom mohla hrát inspirace zahraničím, třeba Švýcarskem či Francií, kde vlaky jezdí standardně vlevo. Výjimkou také byly vozy soukromé společnosti Kaiser Ferdinands - Nordbahn, na níž se naše zákony nevztahovaly.
Poslední tratí, kde se využíval levostranný provoz, byl úsek mezi Břeclaví a Bohumínem. Na "pravou stranu" se zde přešlo 9.prosince roku 2012.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Zavedení pravostranného provozu v Československu
Čt24.českátelevize.cz: Vpravo jezdíme už 80 let. Podíl na tom má okupace, Paříž i konec rytířů