Před 86 lety se v Československu začalo jezdit vpravo: I přes masivní osvětu docházelo k nehodám, v Praze i k jednomu úmrtí

K zavedení jízdy vpravo se Československo zavázalo podpisem dodatku k Pařížské úmluvě z roku 1926. Změna měla nastat nejpozději v roce 1936, termín se však posunul na květen 1939. S příchodem Němců ale došlo k celkovému uspíšení. Dle výnosu vrchního velitele německé armády Waltera von Brauchitsche se mělo v hlavním městě začít jezdit vpravo 26. března 1939 od 3:00 hodin ráno.

Mohlo by Vás zajímat:

Před 108 lety se narodila Nataša Gollová: Kvůli vztahu s protektorátním šéfem šla dobrovolně pomáhat do koncentračního tábora

V Praze komplikovaly situaci tramvaje

Na jízdu vpravo si řidiči v Československu zvykali postupně. Kupříkladu v Ostravě, Příbrami anebo Mladé Boleslavi se obyvatelé museli tomuto novému pravidlu v silničním provozu podrobit de facto první den okupace, čili 15. března 1939. Zbytek republiky pak o dva dny později v šest hodin ráno, kdy vešel v platnost Brauchitscheho výnos. A nakonec přišla na řadu Praha. Jak již víme, měla čas ještě dalších devět dní.

Proč tomu tak bylo? Musel se brát ohled na tramvaje. Takto rozsáhlou síť nebylo možné přebudovat za pouhý den. Tehdejší Elektrické podniky čekalo hned několik úkolů. Vyměnit výhybky, staniční tabulky přesunout z levé na pravou stranu, změnit značení, nástupní ostrůvky i některé tramvaje. Například se musely přemístit dveře vozů.

Mohlo by Vás zajímat:

Před 80 roky Hitler vyhlásil protektorát. Nastala doba temna a vyvražďování

Velká kampaň pro jízdu vpravo

Byť šlo „jen o změnu strany jízdy“, úředníci si byli moc dobře vědomi toho, že roky zažitého směru se mohou měnit poměrně těžko. A tak raději spustili rozsáhlou informační kampaň. Ve školách, na pracovištích, „venku na ulici“, i na silnicích. Nešlo tomu uniknout. A připojil se i denní tisk, kde se Pražané mohli dočíst, že od 26. března jezdíme vpravo a že není radno nenaskakovat a vyskakovat z vozů elektrické dráhy.

Kdo by na to „náhodou zapomněl“, mohl si také přímo na tramvajích přečíst, že se jezdí vpravo, a to jak česky, tak i německy. Chodci zase mohli narazit na varovné cedule, které hlásaly, že před vstupem do vozovky se nyní nejprve rozhlížíme nalevo, a až poté napravo. Nová pravidla kladli na srdce lidem i skauti, kteří se do této osvěty také zapojili. Nesli transparenty a řidičům rozdávali samolepky.

Mohlo by Vás zajímat:

Dovolná v protektorátu: Smetánka jezdila do lázní a rebelové pod stan, podívejte!

Nehody se eliminovat nepodařilo

Po technické stránce bylo vše splněno, jenomže po té lidské, potažmo psychické, to tak rychle nešlo. V Ostravě došlo hned k několika karambolům. V hlavním městě bylo zaznamenáno dokonce šestadvacet nehod, většina z nich byla spojena s tramvajovým provozem. Chodci si ještě nenavykli rozhlížet se nejprve nalevo. A bylo i jedno úmrtí. V Kobylisích srazila tramvaj devětačtyřicetiletého Josefa Lhotského. Šlo o jediný případ. Další životy si změna směru jízdy naštěstí nevyžádala.

Mohlo by Vás zajímat:

100 let republiky: Jak vypadala móda za doby protektorátu?