Facebook
Instagram
Renata žije v Irsku a s mámou se nevidí moc často. Zvažuje však, že návštěvy omezí úplně. Na té poslední se totiž necítila moc dobře. A může za to její máma.
„Jak s ním mám žít, Renato, jak? Byl to kdysi vážený kapitán lodi, cestoval a viděl celý svět. Objevil se jen občas, zkontroloval, jestli nemáme více dětí, naplnil si žaludek, vyspal se a konec! A já jsem pořád u plotny, jako nějaká služka!“ stěžovala si moje máma. Sáhla do zásuvky a vytáhla dřevěnou vařečku. Pak s ní udeřila o okraj dřezu tak silně, že třísky létaly všude kolem.
„Do koše...“ zamumlala. „A tohle je všechno, co mám po tolika letech dřiny!“
Máma byla protivná
A co já a moji dva sourozenci Ivana (29) a Martin (27)? Jsme vůbec důležití? Nechtěla jsem se hádat, jen jsem chtěla, aby si přestala stěžovat. Alespoň na chvíli. Nepřiletěla jsem domů, abych celé dny poslouchala její sentimentální historky. Všechno má své meze!
„Vy to máte snadné!“ vyštěkla. „Ty si žiješ jako v bavlnce v Irsku, Ivana se baví v Bruselu a Martin nás navštíví jen na Vánoce a Velikonoce, a to jen když mu jeho vznešená manželka Brigita dá povolení!“
Řekla také, že se na nás nezlobí, protože každý ví, že úkolem dětí po dosažení plnoletosti není bavit svou stárnoucí matku. Samozřejmě dříve to bylo jinak – musela se starat o svou vlastní matku. Měla tři děti, mámu se zdravotními problémy a manžel odjížděl na dlouhé měsíce. Když se objevil, oblečený ve své elegantní uniformě a voněl exotickými parfémy, o kterých tu nikdo ani nesnil, vůbec ho nenapadlo, že by mohl s něčím pomoci. Byl na zaslouženém odpočinku...
Chtěla jsem ji uklidnit
„Myslím, že trochu přeháníš,“ snažila jsem se mámu uklidnit. „Matně si vzpomínám, že táta s námi trávil docela dost času. Vždy jsme netrpělivě čekali na jeho návrat, protože nás často bral do kina nebo na bazén... Jednou jsme dokonce byli spolu na boxerském zápase v Praze!“
„Ano, využíval každou příležitost, aby se dostal z domu. Není divu... A teď se zase ztratil, a to měl přinést jen nějaké pitomé mrkve, kruci!“ zlobila se a hodila cedník do dřezu.
Vzpomněla jsem si, že sama poslala tátu pro zeleninu na trh, který je docela daleko. Pak jsem si všimla, že se jí po tváři kutálí slzy. Vzala jsem ji do náruče a zašeptala, že všechno dobře dopadne.
Po chvíli se táta konečně objevil, vlekl obrovskou tašku plnou zeleniny, a máma začala znovu brblat, proč toho vzal tolik. Neměla tušení, kam to všechno dá.
Přítele jsem nechala doma
Využila jsem toho a vytratila se s tím, že mi napsala moje kamarádka Magda (32). Konečně se vrátila z dovolené. Měla jsem obavy, že se nám nepodaří setkat, dokud tu jsem. Když jsem odcházela z kuchyně, máma ještě řekla: „Kamarádky jsou vždycky na prvním místě!“ Pak jsem práskla dveřmi a nastalo nádherné ticho.
Tenhle výlet do Česka byl naprostý propadák. Už po třech dnech jsem počítala minuty do odjezdu. Jedinou útěchou bylo, že jsem svého přítele ušetřila této cesty. Myslela jsem, že máma bude zklamaná, že jsem ho nepřivezla, ale ani se na něj moc neptala.
Pocítila velkou úlevu, když zjistila, že je taky Čech, ne Ir. A tam skončila její zvědavost ohledně mého života v cizině. Aha, ještě se zeptala, jestli máme v plánu svatbu. Pokud ano, důrazně prohlásila, že obřad musí být v Česku. Nemá v úmyslu cestovat tak daleko a let letadlem vůbec nepřipadá v úvahu.
Máma vytáhla své problémy
Když jsem se po týdnu konečně pustila do balení, máma si začala stěžovat: „Ty si odjedeš zpátky, a já tu zůstanu s tím bručounem. Podívej, zase šel na ryby, nevydrží se mnou ani chvíli!“
Co jsem jí na to měla říct? Možná to, že táta zrovna nemusí ty její nálady? Celý život zachovával stoický klid. Možná mámu oklamal ten uniformovaný vzhled a myslela si, že si vzala salonního lva, který bude oslňovat společnost...
„Víš, Renato, jak jsem byla žárlivá, když odplouval na moře? Byla jsem přesvědčená, že v každém přístavu má milenku! Mezitím se ukázalo, že je úplně bez libida. Naše manželské soužití prakticky neexistuje!“
„Mami!“ Cítila jsem se trapně. Takže mi teď bude vypravovat své erotické zážitky?
Řekla mi, že tajně doufala, že vysvětlím tátovi, že je stále ženou, která touží po pozornosti a obdivu. Můj názor pro něj vždy hodně znamenal, koneckonců, jsem byla jeho oblíbená dcera.
Zklamala jsem svou mámu?
Stála jsem tam a dívala se na matku. Jsem přece stále její dítě, měla by se o mě starat, když přijedu na návštěvu, ne mě zatěžovat svými manželskými problémy. A už vůbec ne těmi intimními!
„Pomůžeš mi?“ chytila mě za ruce. „Nebo to všechno necháš být a vrátíš se ke svému životu, aniž by ses starala o to, že tvá vlastní matka se zhroutí?“
„To je mezi tebou a tátou. Nebudu se míchat do vašich ložnicových záležitostí. Na to zapomeň!“
Odešla jsem do svého pokoje a doufala, že si to máma rozmyslí a omluví se. Nebo se alespoň rozloučí!
Druhý den ráno, když jsem se chystala odejít, byl v kuchyni jen táta. Připravil mi něco k jídlu a pak naléhal, že mě doprovodí na zastávku.
Těsně před odchodem z domu jsem ještě nakoukla do mámina pokoje. Nespala, ale když mě viděla, okamžitě se otočila k stěně. Přemýšlela jsem nad tím, jestli jsem udělala správně, když jsem jí odmítla pomoct. Opravdu jsem ji zklamala?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve
Bára Basiková o komplikovaném vztahu s matkou: Odpustila jsem jí až u rakve
Související články
