Sabina (40): Spousta mých kamarádek si ke svému příjmení přidává jméno manžela. Leckdy je to směšné

Svatba, velký den… Asi tak uvažovala každá holka, když nám bylo deset, dvanáct, patnáct. Ačkoliv jsme si už odmala hrály na samostatné a mužích nezávislé, stejně jsme tajně řešily, jak asi budeme jednoho dne vypadat jako nevěsty. Mnoha mým kamarádkám z dětství, včetně mě, se podobný osud vyplnil. Ano, dnes už můžeme říci, že jsme skoro všechny vdané. Přesto nás dělí jedna věc.

Mohlo by Vás zajímat:

Johana (18): Na sociální síti mi začala bývalá spolužačka posílat divné zprávy. Pak mi došlo, že už je rok mrtvá

Spousta exspolužaček má dvě příjmení

Je jí forma příjmení. Nedávno jsem navštívila třídní sraz z základky a nestačila se divit. Na seznamu pozvaných byla nejen jména zpočátku neznámá, ale dokonce i velice legrační. Například Veselá-Nevrlá, Sýkora Zelená, Potůček Horčičková nebo Pytel-Nováková.

Zvlášť u posledního jména jsem vyprskla smíchy a nechápala, proč se mé nešťastné spolužačky raději nerozhodly pro jedno příjmení. To já se jmenovala od narození Novotná a příjmení si klidně nechala i po svatbě. Naši sice nechápali proč, že prý jsem zbytečně „moderní“, ale myslím, že pokud svědomitě pročetli jmenné klenoty z mého srazu, museli názor přehodnotit a usoudit, že proti některým kreativcům jsem vlastně čajíček.

Mohlo by Vás zajímat:

Marta (28): Po žhavých nocích se spolužákem jsem plánovala společnou budoucnost. Místo toho přišlo nemilé překvapení

Jméno by mělo být vážné, nikoliv legrační

Můj manžel je člověk, na kterého nedám dopustit a velmi ho miluji. Přesto se mi jeho trošku legrační příjmení nikdy nelíbilo a domluvili jsme se, že si po svatbě necháme své původní příjmení. Žádný problém. Na druhé straně ale vůbec nekritizuji, když si žena příjmení tradičně převezme nebo jej od manžela přijme coby nepřechýlené. Proč ne?

Zvlášť pokud končí na „a“, bývají podobná řešení i zajímavá. Už ale nepochopím, proč si některé ženy vytváří nejen dvojpříjmení, ale ještě to vyvdané chtějí nepřechýlené. Je to sice každého věc, ale pokud pak vznikají varianty jako např. Hana Komár-Bzučivá, je to spíše legrační a podle mě se každý napřed pousměje či ušklíbne a pak až začne onu ženu brát vážně…

Mohlo by Vás zajímat:

Marie (55): Neměla jsem doprovod na dceřinu svatbu, tak jsem si najala společníka

S mým názorem souzní jen jedna kamarádka

Paradoxně jediná žena, která můj názor sdílí, je bývalá spolužačka ze střední Jana, která má uzavřené partnerství se ženou a rozhodla se pro její rodné příjmení. Mařenka je totiž starší a tím, že dříve bývala sama provdaná za muže, zůstalo jí jeho příjmení i po ovdovění.

Jana ovšem nechtěla oklikou přijímat jméno chlapa, a tak se obě dohodly, že využijí Mařenčino rodné příjmení. Potíž byla vyřešena a dnes mají příjmení shodné. Vím, že to, jak se kdo jmenuje, je každého věc. Přesto si myslím, že některé variace jsou zbytečné a podle mého názoru okolí jen utvrzují v různých iluzích. Například v myšlence, že ona žena bude zřejmě nerozhodná, když ani neví, které příjmení upřednostnit.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Miriam (33): Tchyně mi zkazila můj velký den. Na svatbě se dopustila přešlapu, který se jen tak nevidí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.