Šárka (54): Vánoce, smutek a alkohol jsou ta nejhorší kombinace. Loni jsme se kvůli tomu málem rozvedli

Můj manžel Lumír (56) moc nepije a já vlastně také. Máme ale sousedy, kteří bez skleničky snad ani nezačínají den. A loni nás do toho zatáhli.

Mohlo by Vás zajímat:

Viola (27): Matka celý život marně bojuje s alkoholem. Teď se na mě obrátila s nezvyklou prosbou

Od sousedky jsem dostala láhev vína

Loni jsme strávili první Vánoce bez syna, který už je dospělý a má vlastní rodinu. Odjeli na Kanáry za teplem a nás nechali v Čechách. Lumír mi řekl, že se s tím musíme naučit žít, ale stejně jsem z toho byla trochu nesvá. Myslela jsem, že to budou smutné Vánoce.

Jenže pak jsem den před Štědrým dnem potkala ve výtahu sousedku Marii (52), která měla až moc dobrou náladu. V té malé kabince jsem cítila, že z ní táhne chlast. Nebylo to moc příjemné a neměla jsem na ni náladu. Ale když se mě zeptala na syna, všechno to ze mě vyhrklo. "S tím se prostě nedá nic dělat, už je to velkej kluk," pokrčila rameny. A než vystoupila na svém patře, vytáhla z nákupní tašky láhev vína. "Nate, ať přijdete na jiné myšlenky. Vždy on se vám kluk zas vrátí," řekla mi a šla domů.

Pak jsem seděla na gauči, koukala na tu flašku a přemýšlela. Taky bych chtěla vidět svět jako Marie. Proč se pořád trápím? Vždyť o nic nejde. Můj syn je dospělý a má svůj život. Měla bych být ráda, že se má fajn. S povzdechem jsem otevřela flašku a nalila si.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (31): Manžel začal hodně pít, pořád tajně doufám, že se z něj nestává alkoholik

Na Vánoce jsme se opili se sousedy

Když přišel domů můj Lumír, už jsem byla v polovině. "Ale, ale, copak se tady děje? Tos nemohla počkat na mě?" zeptal se s úsměvem. Vyložila jsem mu, nad čím přemýšlím a že jsem smutná. Objal mě, dolil mi a sobě nalil také. Pak jsme seděli v obýváku a mlčky pili.

"Hele, pojďme k sousedům," navrhnul Lumír, když byla flaška na konci. "Přijdeme na jiné myšlenky," zvedl se a šel do spíže pro nějaké víno. Vrátil se s dvěma flaškami. "Já nevím..." namítla jsem. Jen mávl rukou a šel. Přidala jsem se k němu. Už když jsme stáli na chodbě před Mariiným bytem, slyšela jsem hudbu a smích. Napadlo mě, že by to možná nemuselo být tak špatné.

Lumír zazvonil a za chvíli se ve dveřích objevila vytlemená Marie. Nebylo jí divné, co tam děláme, prostě nás pozvala dál. No a pak už mám docela velké okno. Jenom útržkovitě si pamatuju, že pijeme, tančíme a poté už nic...

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (38): Manžel řeší stres alkoholem. Bojím se, aby neskončil jako jeho otec

Hrozil mi rozvod

Druhý den ráno jsem se probudila s ošklivou bolestí hlavy. Jazyk se mi lepil na patro a bylo mi blbě. "Lumíre, přines mi prosím vodu," šťouchla jsem do manžela, který ležel vedle mě. Ani se nehnul, tak jsem do něj šťouchla znovu. Pak jsem se lépe podívala a málem jsem spadla z postele. Ležela jsem vedle Mariina manžela Vlastu (54)! Vůbec jsem si nepamatovala, jak jsem se dostala do ložnice a ještě s ním. Udělalo se mi špatně, ale nebylo to jen kvůli alkoholu. Vrávoravě jsem vstala a hledala oblečení. Poté jsem opatrně vyšla z ložnice a našla Marii spící v obýváku na gauči. Jen jsem nevěděla, kde je můj manžel. Tiše jsem vyšla z bytu a odkráčela domů.

Tam už čekal Lumír a byl pěkně naštvaný. Vynadal mi, že jsem se až moc kamarádila s Vlastou a zmizela s ním v ložnici. Bouchal prý na dveře, ale neotevírali jsme mu. Když se na něj začala lepit Marie, šel raději domů. Omlouvala jsem se mu, protože jsem si nic z toho nepamatovala. Ale on byl pořád naštvaný a nadhodil, že se asi chce rozvést, když jsem ho takhle podvedla.

Celé Vánoce byla doma dusná atmosféra a to, že náš syn je pryč, bylo to nejmenší. Trvalo mi dlouho, než jsem Lumíra přiměla, aby se mnou mluvil. Myslím, že mi to nikdy nezapomene. Naši sousedé se tváří, že se nic nestalo. Ale moje manželství to nespraví. Lumír si rozvod rozmyslel, jenže v jeho chování je i po roku něco, co mi tuto epizodu připomíná. Od té doby nechci alkohol ani vidět. A už vůbec ne o Vánocích...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Milena (46): Stačily dva lockdowny a málem z nás byli alkoholici. Bojím se toho, co ještě přijde

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.