Statečná aktivistka Rosa Parks: Její policejní fotografie přispěla k ukončení segregace v amerických autobusech

O známé fotografii se dlouhou dobu tvrdilo, že byla pořízena v roce 1955, kdy Rosu Parks zatkli za to, že se odmítla v autobuse vzdát místa „pro bělochy“. Ve skutečnosti byl ale snímek pořízen o několik měsíců později a z poněkud jiného důvodu. Představitelé města Montgomery se měli tímto způsobem o rok později pokusit vystrašit další Afroameričany. Vymysleli si dosud nejasná obvinění. Jenomže Rosa Parks se nenechala zastrašit.

Mohlo by Vás zajímat:

Mamie Till-Mobley: Její bolest po brutální smrti syna Emmetta sjednotila celý národ, spravedlnosti se ale nedočkala

Rosa Parks a hnutí za občanská práva

Rosa Parks, narozená 4. února 1913 v Tuskegee v Alabamě, zažila již jako malá hrůzy rasové diskriminace. Vzpomínala, jak její dědeček hlídal dům s brokovnicí v ruce, zatímco kolem pochodovali členové Ku Klux Klanu. Školní léta se nesla ve znamení segregace a znevýhodňování. Zatímco bílí spolužáci jezdili autobusem do školy i zpět, Afroameričané museli chodit pěšky.

Není tak divu, že se již jako mladá žena zapojila do hnutí za občanská práva. V roce 1931 tak pomohla zorganizovat ochranu devíti černošských teenagerů, kteří byli neprávem obviněni ze znásilnění dvou bělošských žen. Tehdy se velmi sblížila s aktivním členem hnutí Raymondem Parksem, jehož si o rok později vzala. O jedenáct let později se přestěhovala do Montgomery, kde v pobočce NAACP pracovala jako vedoucí mládeže a sekretářka jejího prezidenta E. D. Nixona. Díky tomu se mohla zúčastnit jednání, kde se probírala třeba smrt Emmetta Tilla. Povzbuzovala také dospívající černochy, aby se postavili proti segregaci. A spolupracovala se svou „předchůdkyní“, patnáctiletou Claudette Colvin, která si také odmítla vystoupit z autobusu. Pak ale na počátku prosince 1955 pro ni přišla policie.

Mohlo by Vás zajímat:

Anna May Wong, herečka s čínskými kořeny: I přes šikanu a rasismus se vypracovala na výsluní Hollywoodu

Skutečný příběh ukrytý za policejní fotografií

Byl 1. prosinec roku 1955 a Rosa nastoupila po dlouhém pracovním dni do autobusu. Sedla si, jako vždy, do části určené pro „barevné“. Jenomže ten den tam bylo více bělochů. Řidič tak všechny cestující tmavé pleti vyzval, aby svá místa přenechali jim. Rosa odmítla. Řidič tak ihned zavolal policii, která ji okamžitě zatkla.

Proč se tak rozhodla? Zaplatila jízdné a byla tam dříve než ostatní. Kdo se do autobusu již nevešel, měl možnost počkat na další linku. Totéž by udělala na jejich místě i ona. Po této události začalo hnutí nabírat na síle, a když se do jeho čela postavil Martin Luther King Jr., vznikl bojkot. Náhle přestalo hromadnou městskou dopravu v Montgomery využívat čtyřicet tisíc černochů. Spoje tak prakticky jezdily úplně prázdné. Původně byla akce plánována na jeden den. Místo toho to pokračovalo dalších 380 dní. To samozřejmě narušilo městský život i finance autobusové společnosti. Vyznavači segregace zuřili a začali útočit na Kinga a Nixona. Pak začali cílit na organizátory protestu. Tehdy přišla na řadu Rosa Parks.

Spolu s dalšími 88 členy hnutí byla zatčena 22. února 1956. Obvinili je dle zákona z roku 1921, jenž zakazoval bojkot bez řádného důvodu. Radní města původně věřili, že tím jejich odpor zlomí, to se ale přepočítali. Na konci roku tak kapitulovali a segregaci v autobusech zrušili. Pro Rosu to ale ještě zdaleka neskončilo.

Mohlo by Vás zajímat:

Sundown towns: Obávaná místa, kde se i dnes stále nesmí po setmění zdržovat Afroameričané

Změnilo jí to život

Všechno má své pro i proti. Rosa, spolu s ostatními, dosáhla velkých věcí, ale jelikož byla jedna z těch, co byly nejvíce vidět, přišla se svým manželem o práci. A nepomohlo ani stěhování do Detroitu. Situace se změnila až v roce 1966, kdy Parks dostala práci u člena Sněmovny reprezentantů, Johna Conyerse. Boje za občanská práva se ale nikdy nevzdala. Prověřovala dostupnost bydlení, segregaci ve školách, diskriminaci v zaměstnání a policejní brutalitu. Zemřela v roce 2005 ve věku 92 let.

Mohlo by Vás zajímat:

Neoblomná politička Shirley Chisholm: První Afroameričanka v Kongresu, která kandidovala i do Bílého domu