Štěpán (40): Dědictví po tátovi zničilo naší rodinu. Majetek mým sourozencům vygumoval mozky

Můj táta byl hodně pracovitý. Vybudoval firmu, která zajistila celou rodinu. Táta vždycky zdůrazňoval, že rodina je pro něj to nejdůležitější. „Peníze přijdou a odejdou, ale rodina je věčná,“ říkával. Po jeho smrti jsem si ale uvědomil, jak snadno může tahle filozofie padnout.

Mohlo by Vás zajímat:

Marián (70): Rodina si mne ruce při pomyšlení na dědictví. Nikdo ale netuší, komu jsem odkázal majetek

Táta před smrtí nerozdělil majetek

Když táta umřel, sešli jsme se bratrem a sestrou, abychom si promluvili o tom, co dál. Táta majetek nerozdělil, ani nezanechal žádné instrukce, jak by si to představoval. Odešel nečekaně a určitě předpokládal, že si nějak poradíme.

„Firmu bychom mohli spravovat společně,“ navrhl jsem. “To by si táta určitě přál.”

Brácha ale nesouhlasil. „Já jsem se ve firmě angažoval nejvíc,“ prohlásil. „Mám tedy větší nárok než vy dva.“Sestra, která do firmy nikdy aktivně nepřispívala, se hned přidala: „A já chci svůj podíl vyplatit co nejdřív, potřebuju peníze,“ prohlásila.

Mohlo by Vás zajímat:

Pavel (48): Rodiče odkázali veškerý majetek charitě. Pravda mě nepříjemně překvapila

Majetek sourozencům vygumoval mozky

Z našich diskusí se postupně staly hádky. Brácha mi vyčítal, že jsem nikdy nepracoval tak tvrdě jako on. „Jen díky tomu, že jsem se otáčel já, si měl pohodlný život,“ vyčetl mi. Ségra mi zase naznačila, že když nemám ještě děti a rodinu, tak co bych si chtěl nárokovat.

„Proč to tak hrotíte?“ ptal jsem se zoufale. „Tohle jediný by si táta nepřál.“ Ale to je vůbec nezajímalo. Jako kdyby jim majetek úplně vygumoval mozky.

Mohlo by Vás zajímat:

Jakub (34): Dědictví po otci nám přineslo do manželství krizi. Zatímco já myslím na horší časy, ona jen na nesmyslné utrácení

Naše rodina se úplně rozpadla

Po měsíci se situace vyhrotila tak, že jsme se spolu přestali bavit. Bratr si právní cestou nárokoval větší podíl, sestra mě obvinila, že chci ovládnout firmu. A já jsem zůstal stát s pocitem, že jsem ztratil nejen tátu, ale i své sourozence a jejich rodiny.

Návštěvy, Vánoce, narozeniny – všechno se rozpadlo. Tak moc mě to mrzí a už se to asi nikdy nevrátí zpátky. Kdyby to věděl táta, byl by zničený.

Každý den přemýšlím, jestli jsem něco nemohl udělat jinak. Možná, že táta tohle měl vyřešit sám za života. Teď už je na všechno pozdě.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Adam (28): Dědictví po tátovi mi ničí rodinu. Bratr se chce soudit, sestra mě nenávidí