Závidím včelám, protože nevolí a nehlasují, říká šéfka českých včelařů Jarmila Machová. „Vládne“ hlavně mužům

Ještě nedávno byly mnohé obory výsadou mužů, ale dnes je tomu jinak. Jedním z takových je třeba včelařství. Čeští včelaři totiž mají ve svém čele už řadu let předsedkyni – paní Jarmilu Machovou, která „vládne” hlavně mužům. Jak to zvládá a co ji na takové práci přitahuje?

Jste nejen předsedkyní včelařů, sama včelaříte. Co vás na téhle práci přitahuje?

Líbí se mi ta nevyzpytatelnost včel. Když už si myslíte, že o nich všechno víte, tak vás něčím překvapí. Říká se, že včelař se celý život učí a umírá hloupý. Je obdivuhodné, jak včelstvo jako superorganismus pracuje. Kdysi jsem o tom napsala článek s trochou nadsázky, že závidím včelám, protože nevolí a nehlasují.

Jak to myslíte?

O tom, co je potřeba udělat, se nehlasuje, a přitom všechno funguje, žádná anarchie, žádní úředníci. Každá včela ví, co má dělat. Hrozí-li nebezpečí, chrání včely svůj úl, při bodnutí nechávají žihadlo v ráně a umírají. Obětují se pro společenstvo. Jsou na sobě závislé a samy bez ostatních zahynou. Mají i stejné vlastnosti jako člověk. Jsou pracovité, disciplinované, obětavé, ale na rozdíl od lidí nejsou vyčůrané.

Ještě nedávno bylo včelařství výsadou mužů, což se pořád ještě drží ve vedení svazu. Jak se vám jim jako ženě „velí”?

Ano, žen je v nejvyšším vedení svazu skutečně velmi málo. Starat se o 55 tisíc členů není žádný med. A co se týče práce v nejvyšším orgánu svazu, tak ten má 80 členů a jsou to, až na jednu ženu kromě mě, jen samí muži. Jsem na to za ta léta zvyklá a nepřijde mi to nijak zvláštní. Na nižších stupních – v základních a okresních organizacích – je ale žen mnohem více. Podle zkušeností jsou ženy ve vedení většinou pečlivější a muži je rádi poslouchají.

Sama také chováte včely. Jak se na váš koníček, který je vlastně zároveň prací, dívá rodina?

Mám čtyři včelstva, umístěná u kolegy na zahradě v Hořovicích. V Praze, tedy v místě bydliště, jsem vhodný volný a oplocený pozemek bohužel nenašla. Nikdo další v rodině nevčelaří. Zájem má a občas mi pomáhá můj mladší syn. Když celý den řešíte problémy kolem včel, musíte je mít ráda. Je to úžasný, obdivuhodný a pro společnost nepostradatelný hmyz, který si naši péči zaslouží. Včelaři mi během let nabízeli včelstva a pomoc do začátku mojí práce pro svaz, kde jsem před 28 lety nastoupila jako právnička. Ale včelařit jsem začala až asi před sedmi lety. Jsem v podstatě stále začátečník.

Myslíte si, že když má svaz za předsedkyni ženu, může to přilákat ke včelaření i další?

Český svaz včelařů bude mít příští rok 150 let a já jsem v celé této historii první ženou v pozici předsedy svazu a jsem za tu důvěru ráda. Včelařek máme ve svazu více než sedm tisíc, a to jich přitom ještě před deseti lety byla ani ne polovina. Má to ale svůj důvod – včelařská činnost je fyzicky náročná. Aby byla přitažlivá i pro ženy, jsou tu možnosti včelaření v takzvaných polonástavcích. Také automatizace zejména získávání medu je dnes již běžná. Proto ženy a vlastně i starší děti mohou včelařit. Jak už jsem říkala, ženy jsou pečlivější a zvládnou obstarat i desítky včelstev stejně jako muži.

V téhle době se asi nemůžeme vyhnout covidu. Předpokládám, že na samotné včelařství přímo vliv nemá, nebo ano?

Včelaři nejsou mimořádnými opatřeními ve své péči o včely nijak omezeni. Včely létají covid necovid. Co ale ovlivňuje jejich činnost, je hlavně počasí. Když je zima a prší, nemohou létat a plnit svůj úkol, opylovat hmyzosnubné rostliny. Není pak úroda ovoce, zeleniny a některých zemědělských plodin. Jde ale také o nektar a pyl, který sbírají pro sebe jako zdroj energie a výživy. No a přebytky medu, který z nektaru vyrobí, jsou odměnou pro včelaře, který se o včely stará.

Nebyly by ale včely stejně „spokojené” i v přírodě bez zásahu včelařů?

V dnešní době, kdy nemoci včel, včetně virových onemocnění, jsou natolik rozšířené, že včely nejsou schopny se samy ubránit, svého včelaře a jeho léčebné zásahy potřebují. Bez něj by nepřežily. Včelaře potřebuje, a proto také podporuje každá společnost. My máme dostatek včelařů, kteří se starají o včelstva rovnoměrně rozmístěná po celé ploše země tak, že jsou včely schopny opylovat všechny rostliny, které to potřebují. Úroveň našeho včelařství patří k těm nejvyšším na světě a oprávněně můžeme být pyšní i na vysokou kvalitu českého medu.

Albertu Einsteinovi se připisuje výrok, že lidstvo nepřežije bez včel déle než čtyři roky. Zda to platí, raději nezkoušejme, abychom nedopadli tak, že v obchodech nebude co koupit k jídlu. Přibližně tři pětiny výrobků by totiž z regálů zmizely.

VIZITKA: Předsedkyně Českého svazu včelařů Mgr. Jarmila Machová

„Pocházím ze Sokolova a jako talentovaná hráčka Baníku Sokolov oddílu volejbalu jsem přestoupila ve svých 15 letech do pražské Slavie. V Praze jsem vystudovala Gymnázium Nad Štolou. V průběhu studia jsem přestoupila do Rudé Hvězdy Praha, kde jsem osm let hrála volejbal profesionálně. Jsem, mimo jiné, držitelkou 5 titulů mistryně republiky, vítězkou Poháru vítězů pohárů a vítězkou Poháru mistrů evropských zemí právě s družstvem RH Praha. Mám jako reprezentantka ČR bronzovou medaili z ME v Madridu v roce 1979 a byla jsem účastnicí dalších dvou ME v Sofii a Chotěbuzi v letech 1981 a 1983. Při sportu jsem vystudovala Právnickou fakultu UK v Praze. Mám dva syny, volejbalisty, profesionální hráče. Po skončení sportovní kariéry jsem jako právnička Českého svazu včelařů pracovala 22 let. Poté jsem se stala předsedkyní svazu, kterou jsem již šestým rokem. Dá se říci, že můj život je volejbal, včely a med.“