Týna (28): Toužila jsem zažít lásku jako z románu. Nečekala jsem, že mi ji přinese má oblíbená kniha

Seděla jsem v té malé kavárně, kde to vonělo po skořici a kávě, se svou oblíbenou knížkou. Už jsem ji četla několikrát, ale vracím se k ní pokaždé, když mám pocit, že potřebuji vypnout a neřešit svět. Baví mě, jak postavy mluví o životě, o lásce a o tom, co všechno člověk přehlíží, když se pořád žene dopředu. A doufala jsem, že by mě něco podobného mohlo potkat.

Mohlo by Vás zajímat:

Simona (41): Nechtěla jsem muže už ani vidět, ale moje dcera měla jiné plány. Tajně mi domluvila rande

Pokukovala jsem po neznámém cizinci

Ten den si vedle mě sedl člověk, kterého jsem tam viděla poprvé. Ani jsem si ho ze začátku moc nevšímala. Jen jsem koutkem oka viděla, že taky popíjí kafe a občas píše něco do notebooku. Vlastně byl celkem nenápadný, takový klidný typ. Trochu jsem si v duchu přála, aby si všiml mojí knihy, že třeba bude vědět, co čtu, a dáme se do řeči. Ale nic. Byl ponořený do práce.

Seděla jsem tam asi dvě hodiny. Objednala si druhou kávu a pořád četla. Když jsem si dávala pauzu, koukla jsem na něj, ale pořád stejný pohled do notebooku, ticho, klid. Líbil se mi, ne že ne, ale očividně se mnou nesdílel mou největší vášeň.

Když se připozdívalo a už byl čas jít, s povzdechem jsem zavřela knížku, položila ji na stůl a šla si zabalit věci. „Dneska mě romantické, osudové setkání nečeká,“ řekla jsem si. Když jsem pak knihu zase vzala do ruky, všimla jsem si, že mezi stránkami byla malá kartička.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (54): Začala jsem chodit s mužem, kterého jsem za mlada odmítla. Stal se z něj milionář, ale já chci víc než jeho peníze

Ani moje nadšení ho neodradilo

Bylo tam napsáno něco jako že ho těší, že mě ta knížka tak baví, a že by mě rád někdy pozval na kafe. A pod tím podpis a pod ním telefonní číslo. Chvíli mi trvalo ho rozluštit, pak jsem přemýšlela, že je divné, že mi to jméno zní povědomě, a pak mi to konečně došlo. Byl to autor té knihy. Celou dobu seděl vedle mě a já neměla ani tušení.

V tu chvíli mi spadla brada. Bylo mi úplně trapně, jak po něm celou dobu pokukovala a doufala, že třeba něco řekne, že bude stejně vášnivý čtenář jako já. Ale ani on nebyl smělý, protože se stačil vypařit, než jsem si vzkaz přečetla. Vážně jsem to nečekala a musím říct, že to bylo jako z nějakýho filmu, na který bych normálně nevěřila.

Napsala jsem mu druhý den, jestli to myslel vážně. Další týden jsme se potkali na kafe a já mu hodiny vyprávěla o všem, co na jeho knize miluji. Spíš jsem čekala, že ho to odradí, ale nakonec se ukázalo, že ne. Za pár měsíců se bereme.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Valerie (35): Začala jsem si s báječným chlapem. Jenže pak jsem nastoupila do nové práce a čekal nás oba velký šok