Václav měl s dárky jednoduchou filozofii – pošli to dál. Proč utrácet za dárky, když doma leží spousta nových věcí? Dělal to tak léta, dokud nepřišly narozeniny švagra Martina. Tentokrát jeho „recyklace“ dárků skončila fiaskem, které mu ještě dlouho připomínala celá rodina.
Nemám rád, když se plýtvá a z toho důvodu jsem kdysi začal darované dárky posílat dál. Proč by ležely nevyužité u mě doma, když mohou potěšit někoho dalšího? Knížky, ponožky, hrnečky, kosmetické sady – většina z toho skončila vždycky někde v šuplíku. Takhle jsem to řešil odjakživa a fungovalo to skvěle – nikdo si nikdy nestěžoval. Až letos, na narozeninové oslavě mého švagra Martina, se všechno pokazilo.
Zabalil jsem darovanou láhev drahého koňaku
Na oslavu Martina jsem vybral láhev drahého koňaku, který jsem dostal před půl rokem od kolegyně z práce. Tedy, aspoň jsem si to tak pamatoval. Alkohol skoro nepiju, a tak jsem si říkal, že švagr, který si na kvalitní pití potrpí, bude mít radost.
Martin rozbalil láhev, usmál se a poděkoval. Užíval jsem si pocit, že jsem opět triumfoval a zakousl jsem se s chutí do domácího chlebíčku.
Prozradila mě mašle, kterou jsem nechal na lahvi
Můj blažený pocit najednou přerušila ségra, manželka Martina. „Počkej, vždyť tohle je ta láhev, co jsme dali na Vánoce tobě, Václave!“ vykřikla.
Celý jsem zrudnul, všichni přítomní se na mě dívali a já nevěděl, co říct: „To není možné,“ vysoukal jsem ze sebe. Ale Jana byla nekompromisní. „Ne, já to poznám. Podívej se na tu pruhovanou mašli, sama jsem ji zavazovala.“
V místnosti zavládlo ticho, ale naštěstí ho po chvíli přerušil smích. Nejvíc se smál Martin. „Takže to je naše sdílená láhev?“ řekl pobaveně. Ostatní se smáli, ale mě do smíchu vážně nebylo.
Dárky začnu radši poctivě nakupovat
Celý večer si ze mě rodina utahovala:i “Dneska si láhev nechá Martin a zítra ti jí přiveze Václavovi,” bavili se. “Ne, každý si udělá čárku, když si nalije panáka.” Všichni to brali s humorem, ale mně bylo nepříjemně. Dokonce se mě ptali, jestli neplánuju vrátit i další dárky, nebo že bych je mohl dál přeprodávat.
Ten večer jsem si slíbil, že s tímhle končím. Dárky začnu radši poctivě nakupovat. Udělat druhému radost musí být přece radostí i pro mě.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.