
Stephen Slevin byl v roce 2005 v Novém Mexiku zatčen za řízení pod vlivem alkoholu. Následovat měl krátký pobyt ve vězení, který se však změnil v noční můru trvající dlouhé dva roky, kdy si připadal jako v pekle.
Stephena Slevina policisté nejdříve zavřeli na samotku, kde se však nedočkal obvinění ani soudu. Dostával jen jídlo a vodu, aby přežil. Dny se měnily v týdny a ty zase v měsíce. A propuštění? V nedohlednu.
Nedobrovolná izolace Stephena Slevina trvala 2 roky
Stephenovi Slevinovi se v roce 2005 prostě nedařilo. Potýkal se s duševními problémy a také se zákonem. Vždy šlo o nějaký přestupek. Jednoho dne se rozhodl, sužován depresí, že si půjčí kamarádovo auto a odjede s ním do Nového Mexika, kde si snad vyčistí hlavu. Bohužel ale udělal tu chybu, že v jedné fázi své cesty sedl za volant opilý. A aby toho nebylo málo, nejen že ho policisté okresu Dona Ana zastavili za řízení pod vlivem, ještě zjistili, že jeho kamarád mu nepůjčil vlastní, ale ve skutečnosti kradené auto. A tak putoval Stephen velmi rychle za mříže.
Logicky měl následovat soud a vyměřený trest. Policisté ho však z nějakého důvodu přemístili do samovazby. Nyní se jeho domovem stala malá betonová cela. Myslel si, že tam za ním pošlou psychologa, aby posoudil jeho duševní stav. To se ale nestalo. Stejně jako se nedozvěděl datum soudního jednání. Právník? Tomu nesměl zavolat. Důvod samotky? To nebyla jeho věc.
Právě mu tak začaly nekonečné dny vyplněné pouze jeho vlastními myšlenkami. V cele měl pouze postel a toaletu. Nedali mu televizi, rádio ani hodiny. Čas tak pro něho ztratil smysl. Po několika týdnech žádání o pomoc to vzdal. Nikdo ho neposlouchal. Začal tak mluvit sám k sobě. Smysl pro realitu se vytratil, psychický a fyzický stav Stephena se zhoršoval.
Steven Slevin si musel vytrhnout zub holýma rukama
Po měsících ležení na špinavé matraci se mu po těle udělaly boláky. Kazily se mu také zuby, neměl tam ani kartáček. Vlasy a vousy mu zakryly téměř celou tvář. Přestože strážní viděli na vlastní oči, že upadá do šílenství, bylo jim to jedno. Infekce v zubu se stala natolik bolestivou a nesnesitelnou, že si ho musel vytrhnout holýma rukama. A pak, po dvou letech, byl náhle propuštěn. Celou tu dobu ho z ničeho neobvinili. Stal se z něho jiný člověk, u něhož nebylo jisté, zda se dokáže znovu začlenit do společnosti.
Jak sám později prohlásil, na svobodu vyšel jako zlomený muž. Choval se a vypadal úplně jinak.
Dlouhá právní bitva
Věznice se mu nikdy neomluvila ani se její vedení nesnažilo jeho prožité příkoří jakkoli kompenzovat. Jednoho dne ho jednoduše vyhodili z cely na ulici. Nezajímalo je, co s ním bude a jak jeho návrat mezi lidi bude vypadat. Rozhodl se tak na okres Dona Ana podat žalobu. Nebylo možné, aby za přestupek dostal takto tvrdý trest. Navíc neproběhl žádný soud.
Spravedlivého odškodnění se muž dočkal po dlouhé právní bitvě, která skončila v roce 2012. Soud mu přiznal náhradu ve výši dvaadvaceti milionů dolarů (některé zdroje uvádějí 15,5 milionů dolarů). Jak ale sám řekl, utrpení, které prožil a následky, jenž mu zůstanou po celý život, žádné peníze nezmění. A měl pravdu. Nejsmutnější na tom je fakt, že si peníze ani trochu neužil. Krátce poté zemřel na rakovinu.
Zdroje informací:
Npr.org: County Will Pay $15.5 Million To Man Who Spent 22 Months In Solitary Confinement
Historicflix.com: Stephen Slevin - The Forgotten Man Who Spent 22 Months in Solitary Confinement