Zdena (55): Varování před nechtěným těhotenstvím jsem brala natolik vážně, až jsem mateřství nestihla

Dnes mi je přes padesát a doby dětství jsem prožívala v osmdesátých letech minulého století. Vzpomínám na ně ráda, s patřičnou nostalgií, jen jedna věc mi proběhne hlavou vždy, když někde na ulici potkám ženu s kočárkem. „Bylo rozhodnutí, zůstat bezdětnou opravdu nevyhnutelné a správné?“ tážu se sama sebe, ačkoliv vhodnou odpověď ne a ne najít. Jistě, kdybych doopravdy chtěla, určitě bych si rodinu včas pořídila, jenže já celé roky raději ustavičně pro-váhala. Důvodem byla i přísná domácí výchova, která mě ještě po letech odevšad pronásledovala…

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (37): Mám dobrou práci a peníze, ale spokojená nejsem. Všechno bych to vyměnila za mateřství

Vyrůstala jsem v jiné době

Zatímco dnes je většina matek prvorodičkami až po třicítce, za mých mladých let byl věk zakládání rodiny daleko nižší. Vidět osmnáctileté děvče s kočárkem nebyla žádná vzácnost. Pravdou ovšem je, že většina těchto matek, vzešla z mladické nerozvážnosti, nikoliv z touhy, zakládat extrémně brzy rodinu. O vztahu muže a ženy bylo navíc ve veřejném prostoru minimum informací a „pochlapit“ se na „některá témata“ leckdy nedovedli ani mnozí rodiče.

Vzpomínám, že jedna moje spolužačka si ještě na základce myslela, že otěhotnět lze z polibku, jiná zase věřila, že těhotenství přichází jako sázka do tomboly… O moc lepšími vědomostmi jsem nedisponovala ani já. Nebylo třeba. Má přísná rodina měla v těchto otázkách jasno. Zkrátka a dobře, před svatbou nic aneb, jak se lidově tehdy říkávalo „nejdříve kostel a pak postel.“

Mohlo by Vás zajímat:

Sandra (38): Jako malá jsem si představovala, že budu mít dvě děti. Teď mě myšlenky na mateřství odpuzují

Mým cílem byla samostatnost

Naši mě navíc od jakýchkoliv myšlenek na brzké zakládání rodiny a tím i jakékoliv randění s kluky systematicky odrazovali. „Pokud otěhotníš, nikdy nedostuduješ. S bídou gymnázium, ale dost možná ani ta maturita nebude a pak skončíš někde za kasou jako nějaká prodavačka lahůdek,“ strašila máma v době, kdy jsem přecházela ze základky na gymnázium. Učila jsem se dobře a těšila se, že jednou budu paní učitelka. Tady pro nějaké těhotenství čas skutečně nebyl.

Na vysoké sice přišla jakási první známost, ovšem strach z přerušení plánů byl natolik silný, že jsem se s Radimem raději hned v začátcích rozešla. Mým cílem byla samostatnost, nikoliv závislost na muži, který si mně musí vzít, a to ještě ne proto, že chce, ale kvůli obřímu nechtěnému břichu…

Mohlo by Vás zajímat:

Apolena (34): Kvůli mateřství jsem přišla o prsa a krásnou postavu. Další dítě už za žádnou cenu nechci

Měla jsem z těhotenství panický strach

Čas ubíhal, přišly devadesátky, nulté roky a já nastoupila do vysněné profese. Vyučovala jsem dějepis a paradoxně i předmět rodinná výchova. Třebaže sama bezdětná, bylo dle osnov mým úkolem školáky druhého stupně o různých věcech informovat. Ještě, že nikdo z nich netušil, že ona učitelka, která před tabulí tolik nabádá k vědění a opatrnosti, je v osobním životě stará panna.

Nicméně roky plynuly a na mém narozeninovém dortu se mezi tím pohodlně přehoupla zralá třicítka. Přišlo období, kdy už dokonce ani moji staří rodiče nechápali, kdepak vznikla ona chyba, že už dávno nemám vlastní rodinu. Kde? Možná, že právě doma. Vždyť do poměrně vysokého věku jsem měla z těhotenství panický strach a být „v tom“ po třicítce mi zase, na rozdíl od dnešních maminek, přišlo trapné. Vždyť si to představte. Třicetiletá ženská, která nikdy s nikým intimně nežila, si najednou pořizuje známost a hned rodinu…

Mohlo by Vás zajímat:

Miroslava (57): Dcera si pořídila dítě, ale pořád mi ho dává na hlídání. Podle mě ještě není zralá na mateřství

Pomyslné biologické hodiny dotikaly

Takový obrázek mi přišel jako ze špatného filmu, v důsledku čehož jsem podobné myšlenky raději znovu odložila. Doba se navíc výrazně změnila a jediná hodnota, na které mi muselo primárně záležet, byla, uživit se, mít peníze na podnájem, na jídlo, na provoz, zkrátka na všechny složenky.

Ono se řekne žít sám, ale úplně snadné to není. No, a když přihlédnu ke stylu, jak rychle se dnes páry rozcházejí či přímo rozvádějí, experimentovat se vztahy se mi pak tuplem nechtělo. Pomyslné biologické hodiny mezi tím dotikaly a dnes už vím, že matkou od vlastní rodiny nebudu nikdy. Těhotenství jsem zkrátka nestihla. Otázkou zůstává, zda je to dobře.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Mirka (30): Mateřství mě ubíjí, jsem totálně na dně. Asi jsem nikdy neměla mít dítě