Facebook
Instagram
Ženská tabu s Bárou Hlaváčkovou v říjnu otevírají téma Ženy za mřížemi. Prvním hostem pořadu je Klára, která si aktuálně odpykává trest na specializovaném oddílu pro matky s dětmi ve věznici ve Světlé nad Sázavou. Rozhovor probíhal přímo zde, v prostorech dětského koutku
Moderátorka Bára Hlaváčková pro Lifee.cz otevírá ženská tabu a každý měsíc se věnuje jednomu tématu. V dubnu odstartovala seriál tématem žen, které nechtějí děti, a následovalo povídání o body positivity, pracujících matkách, hledání životního partnera, menopauze ale i smutném tématu úmrtí dítěte a jak se s ním vyrovnat.
Mezi hosty pořadu jsou lidé, kteří mají s danými problémy osobní zkušenost, nebo jde o odborníky, již dokáží věc rozebrat a pomoci rozklíčovat, co s nastalou situací dělat.
V říjnu jsou na řadě ženy za mřížemi a za prvním hostem se Bára vydala do ženské věznice ve Světlé nad Sázavou. Klára si zde odpykává 3,5 roku a podařilo se jí dostat na speciální oddělení, kde u sebe může mít dceru. "Řešila jsem to ještě předtím, než jsem nastoupila. Psala jsem dopis paní ředitelce, různé žádosti, co se musí podat, a řeší se to hlavně tady," vypráví Klára o procesu schválení pobytu ve vězení s dcerou.
Přečtěte si část rozhovoru o pobytu matky s dcerou ve vězení, nebo si pusťte video na začátku článku, kde se dozvíte, jak to ve věznici s dětmi chodí a zda se dostanou i za její zdi.
Jaký prohřešek dostal Kláru do vězení
Jak se tak stane, že se mladá žena, tehdy máma malého miminka, dostane do vězení?
Já tehdy ještě nebyla maminkou. Dělala jsem kraviny, než jsem vůbec zjistila, že jsem těhotná. Takže mě odsoudili, až když jsem byla v šestém týdnu. Takže jsem nedělala kraviny, když jsem měla malinkou.
Za co tady jste? Co jste dělala za kraviny?
Několikrát jsem řídila auto bez řidičského průkazu s tím, že jsem ani nikdy v autoškole nebyla. Takže to bylo obecné ohrožování, neměla jsem za volantem co dělat a nedala jsem si říct.
Počkejte, takže řídíte jednou, nebo vícekrát. Poprvé vás chytí a dostanete pokutu...
Dostala jsem pokutu a zákaz řízení na dva roky.
Neponaučila jste se?
Neponaučila jsem se.
Proč jste do toho šla znovu?
Protože jsem si říkala, že mě přece za řízení nemůžou zavřít. Říkala jsem si, že malý trest jsem dostala, pokutu zaplatila, ale řídila jsem dál.
Proč jste nešla do autoškoly?
Než jsem do ní stihla jít, tak mě chytili poprvé. Dělala jsem kraviny s kamarády, kteří mě k řízení vybízeli. Tak jsem řídila a měla smůlu, že nás zastavili, zrovna když jsem seděla za volantem já.
Kolikrát celkově vás chytili?
Dvanáctkrát.
Řídila jste ráda?
Moc ráda. Miluju řízení, miluju auta.
Až vás pustí, uděláte si konečně řidičák?
Neudělám, protože mám zákaz na nějakou dobu ještě potom, co vylezu. Dva roky to potrvá ještě, a pak si řidičák určitě udělám, abychom s malou mohly jezdit na výlety a za babičkami a nemusely jezdit vlakem.
Vy jste si podle svých slov říkala, že to bude vždycky nějaká pokuta a tak. Jak moc vás překvapilo, když jste zjistila, že vám hrozí vězení?
Překvapená jsem ani moc nebyla, protože jsem dostala hodně šancí a už mi i říkali: "Neblbni, opravdu tě za to můžou zavřít." Jenže uvnitř mi to říkalo, že ne, že je to kravina, a že když udělám veřejně prospěšné práce a splním všechno, co jsem dostala za trest, bude to dobré. Nedala jsem si říct, odsoudili mě a jsem tady.
Na jak dlouho vás odsoudili?
42 měsíců, tedy 3,5 roku a jsem tady už rok a půl.
Roční odklad trestu kvůli těhotenství
Byla jste v době rozsudku těhotná, dostala jste odklad?
Byla jsem teprve v šestém týdnu a odklad jsem dostala, ale musela jsem to řešit hned. Dostala jsem odklad do roka dítěte s tím, že poté nastoupím.
Pak jste teda nastoupila. Jak jste se ocitla tady na tom specializovaném oddílu pro matky s dětmi? Protože to není pro každého.
To je běh na dlouhou trať. Řešila jsem to ještě předtím, než jsem nastoupila. Psala jsem dopis paní ředitelce, různé žádosti, co se musí podat a řeší se to hlavně tady. Osobně jsem to řešila už předtím, abych měla jistotu, že tady malou budu mít. Nedokázala jsem si představit být bez ní, protože jsem s ní ten první rok byla 24 hodin denně a byla pro mě vším. Už jenom to odejít a nastoupit, to bylo opravdu hrozné.
Nicméně bylo nějaké období, kdy jste bez ní byla. Kde tehdy dcera byla?
Mám manžela a skvělou rodinu, všichni držíme pospolu, takže jsme na to byli připravení už předtím. Malinká zůstala s mojí maminkou doma, tam, kde byla zvyklá. Mamka se mi o ni postarala, než mi ji sem dovezli.
Rodina nesla těžce, že jde roční dítě do vězení
Co na to rodina? Co říkal manžel a prarodiče dcery na to, že roční miminko půjde do vězení?
Nesli to těžce, že ji budou vídat jenom jednou měsíčně, protože tady jsou tak návštěvy. Ač to nesli opravdu těžce, zároveň chtěli, aby byla se mnou, protože dítě má být s mámou, jsem pro ni ten nejdůležitější člověk, když je takhle malinká.
Ona byla malinká, nicméně teď už není tak malinká. Je jí 2,5 roku, jak jí vysvětlit, kde je?
Ona si myslí, že je ve školce. Má to tu ráda, je tu spousta dětí, tet a aktivit, které dělá. Podle mě ani nevnímá, že je ve vězení.
Přemýšlíte už teď o tom, jak ji ochránit před určitým stigmatem, aby se na ni jednou nekoukalo jako na tu, která měla mámu ve vězení a která tam byla s ní?
Přemýšlím, ale je to pro mě zatím za dlouhou dobu, že až jednou budeme venku, vrátíme se do normálního života a okolí na to časem zapomene. Vysvětlím jí to, až bude dost stará na to, aby pochopila, a pokud to bude chtít říct kamarádům, bude to její volba. Když ne, podle mě se to nikdo nedozví. Aby ji pak za to někdo odsuzoval, to si myslím, že nenastane.
Oddíl pro matky s dětmi ve věznici není pro všechny
Oddíl pro matky s dětmi je velmi speciální a musíte splnit spoustu podmínek. Jaké podmínky to musí být a může se pak stát jedna jediná chyba, jeden jediný zádrhel, abyste tam nebyla?
Určitě jo, těch podmínek je spousta. Musíte mít potvrzení od paní doktorky o tom, že tu malá může být, potvrzení o bezinfekčnosti a také vám otec dítěte musí dát svolení k tomu, aby tu s vámi dítě mohlo být. To si myslím, že je u spousty žen zádrhel. Musíte projít psychotesty, že jste normální, že tu s dítětem můžete být a normálně fungovat. To jsou ty hlavní. Pak je tu délka trestu, protože děti tu mohou být do tří let věku, s výjimkami do čtyři. Když vidí, že matka funguje normálně a dělá to, co má a má šanci na podmínečné propuštění, tak jí oddíl schválí a může tam jít.
Jaký je váš běžný den tady ve věznici, konkrétně na oddílu pro matky s dětmi?
Ráno vstaneme okolo půl sedmé, malá mě budí pusinkami. Provedeme ranní hygienu a nasnídáme se. V osm hodin máme ve společenských prostorech rozcvičku pro děti, to je hrozně moc baví. Okolo deváté míváme aktivity s paní vychovatelkou, která se nám věnuje na 150 %. Kreslíme s dětmi, vyrábíme, chodíme na dvůr, hrajeme s nimi Kolo, kolo, rozcvičky, zpíváme, tančíme a pro děti i vaříme a pečeme. Tohle vše děláme s paní vychovatelkou. Pak máme zbytek dopoledne čas se věnovat dětem. Ve 12 oběd, po obědě jdeme všichni spát, máme tam daný režim, že od půl dvanácté do půl druhé je klid, všichni jsou na pokojích, děti spinkají. Po obědě jdeme ven, věnujeme se dětem, je to prostě jako ve školce. Věnujeme se dětem na 100 %. V šest večer začneme koupat, zase hygiena a okolo sedmé chodí všichni spinkat.
S dětmi se jezdí i na výlety mimo věznici
Já musím říct, že ten oddíl pro matky s dětmi je hezký, je to hezké prostředí. Nicméně, když se podívám ven, jsme tady za zdmi věznice. Jakou šanci mají děti poznat svět venku? Můžete i třeba na výlet?
Ano, chodíme mimo věznici. Za což věznici moc děkujeme, že nám to umožňuje, protože chodíme dvakrát měsíčně. Jezdíme do zoologické, jezdíme na hrady, zámky i se podívat do měst. Když je nějaká akce, tak chodíme i na ně - například pouť, kam děti vezmeme. Myslím si, že děti mají velkou šanci poznat svět i odtud.
Takže ten režim na běžném oddílu je úplně jiný. Vy máte možnost to srovnat, protože jste říkala, že to byl běh na dlouhou trať, než jste se dostala na specializovaný oddíl pro matky s dětmi. Asi dva měsíce jste byla v klasické věznici. Já, když se na vás podívám, opakuji, být ve vězení je určitá nálepka, určité stigma a člověk si na první dobrou něco představí, někoho představí, vězeňkyni. Vy jste normální, fajn, hezká baba, mladá. Jaké to pro vás bylo dostat se do věznice za opakované řízení bez řidičáku? Třeba i mezi ženy, které páchaly opravdu závažné trestné činy? Propadla jste někdy pocitům "Tak to jsem teda po..."?
Ano. Hned jak mě přivezli sem do Světlé a byla jsem na nástupním oddíle, tak jsem kolem sebe koukala dost vyjeveně. Často jsem brečela, volala mamce, že sem nepatřím, že to tady nezvládám, že je to tady šílené. Ale to je asi jenom o zvyku, než si člověk uvědomí, že sem patří, že chybu udělal a musí za ni pykat. Neměla jsem to dělat, opravdu neměla, protože kdybych to nedělala, tak tu nejsem. Když si to vezmu zpětně, tak to nebylo zas tak hrozné, ale jsem strašně ráda, že jsem tam, kde jsem, protože na tom normálním oddíle by to bylo mnohem, mnohem těžší. Hlavně bez té malé.
Co dalšího prozradila Klára v rozhovoru:
- Kdy u ní přišlo uvědomění, že udělala něco, co neměla
- Jak probíhají návštěvy rodiny
- Má Klára šanci na podmínečné propuštění?
- Jak prožívá odloučení od rodiny
- Jaké je její spojení s venkovním světem, jak s ním smí komunikovat
- Jaké mají vztahy s dalšími matkami/vězeňkyněmi
Související články
