Agáta (45): Ten zápach byl k nevydržení. Myslela jsem si, že za to může nepořádný soused, ale pravda byla ještě horší

Je absurdní, že si doma ani nemůžu otevřít kuchyňské okno. Ze sousedního dvora se line tak silný a dusivý zápach, že mi z toho slzí oči. Nedá se to vydržet. Bylo jasné, že s tím musíme něco udělat, takhle se prostě žít nedá.

Mohlo by Vás zajímat:

Uršula (42): Chtěla jsem trochu zeleně v betonové džungli. Soused ale nadává, že mu ničím zdraví

Soused má na dvoře nepořádek

Byla jsem přesvědčená, že za ten smrad může náš soused. Karel je ten typ člověka, který je hrubý, nevrlý a očividně si s čistotou hlavu neláme. Dvůr má plný pytlů s odpadky. Takovým lidem prostě nerozumím. Myslí si, že jejich chování nikoho netrápí, jenže dopad to má na všechny. Vždycky jsem věřila, že udržovat okolí v čistotě je ve společném zájmu. Ale zjevně to tak nemá každý.

S Karlem jsem vedla nespočet malých válek. „Pane Karle, nemůžete s těmi odpadky něco udělat? Nedá se tu kvůli tomu dýchat,“ řekla jsem mu jednou, když jsme se náhodou potkali na ulici.

„Vám to tak vadí?“ zavrčel.

„Ano. A nejsem sama.“

„Pořád si jen na něco stěžujete,“ odsekl. „A co s tím uděláte?“

„Můžeme zavolat policii...“

„Klidně si zavolejte i celou armádu. Je mi to fuk...“ dodal zlostně a odešel.

Tak vypadala každá snaha promluvit si s ním. Policie u něj už párkrát byla, ale nemohli s tím nic udělat. Karel dál kupil na dvoře pytle s nepořádkem.

„Já z toho jednou zešílím,“ stěžovala jsem si manželovi.

„To je fakt zoufalý,“ přikývl. Sám se několikrát pokoušel s Karlem mluvit, ale marně.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (33): Sen o krásném bydlení se brzy rozplynul. Soused nám dělá ze života peklo, vadí mu úplně všechno a děsí děti

V naší ulici hořelo

Jednoho odpoledne, když jsem se vracela z práce, jsem si už z dálky všimla kouře. Trochu mě to vyděsilo. A když jsem přišla blíž, zjistila jsem, že u nás v ulici hoří. Nemohla jsem tomu uvěřit.

Dorazilo několik hasičských aut, všude byl zmatek a chaos. A tehdy se ukázalo, že za tím hrozným zápachem vlastně nebyl jen Karel a jeho hromady odpadu. Skutečný problém byl jinde. V domě vedle žil manželský pár, který se navenek tvářil mile a sympaticky. Ti v suterénu skladovali takové věci, že mi rozum zůstával stát. A právě od nich se linul ten puch.

Hašení požáru trvalo několik hodin. Naštěstí se oheň nerozšířil a nevznikly větší škody. „Jak můžou lidi být tak nezodpovědní?“ kroutila jsem hlavou.

Mohlo by Vás zajímat:

Hedvika (37): Koupila jsem si vysněný domeček. Soused mi ale svou rekonstrukcí ničí zdraví a není s ním domluva

Požár odhalil ještě jednu věc

Při požáru se ale ukázalo ještě něco. Týkalo se to Karla a jeho nepořádku na dvoře. Náhodou jsem zaslechla, jak prosí jednoho z hasičů, aby mu pomohl s odvozem pytlů. Prý to sám kvůli zdraví nezvládne. Překvapilo mě to, a tak jsem šla k němu.

„Jste nemocný?“ zeptala jsem se.

„To vás nemusí zajímat,“ odsekl, jak měl ve zvyku.

„Promiňte, ale zaslechla jsem, co jste říkal hasičovi,“ nevzdávala jsem to.

„Jo, mám zdravotní problémy,“ připustil neochotně.

„Vážné?“

Přikývl. Přiznal, že trpí vážným onemocněním páteře a nemá se na koho obrátit. Jeho žena už dávno zemřela a s dcerou se nestýká. „Víte, udělal jsem v životě spoustu chyb. Pil jsem, zanedbával rodinu... A teď jsem sám.“

Bylo mi ho líto. Netušila jsem, že je na tom tak špatně. Rozhodla jsem se, že mu pomůžu. Řekla jsem to manželovi i pár sousedům. Karel se nejdřív bránil, ale nakonec souhlasil. Pomohli jsme mu nejen s úklidem, ale také jsme mu nakoupili, co potřeboval.

Slíbila jsem mu, že se za ním občas stavím. Jedna sousedka dokonce navrhla uspořádat sbírku na jeho léčbu. Kdyby nebylo toho požáru, nikdo by o ničem nevěděl. Karel si nikdy o pomoc neřekl, bál se, že ho lidé odmítnou. Do jisté míry ho chápu.

Pro mě to byla důležitá lekce. Nikdy bychom neměli druhé lidi soudit podle vzhledu. Nevíme, co si nesou uvnitř...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Kateřina (32): Soused je bezohledný sobec. Máme potíže s vodou, ale on si v klidu napouští bazén

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.