David (52): Pronajal jsem byt po rodičích. Už první zkušenost s nájemníky mě ale znechutila

nesouhlas
rozzlobený
uražená ješitnost
Zdroj: Freepik

David zdědil byt po rodičích. Nízkonákladově ho zrekonstruoval a rozhodl se, že byt pronajme. Jenže neměl štěstí na nájemníka. Nejen, že neplatil nájem, ale byly s ním i jiné problémy...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 08. 02. 2025 10:00

Když jsem viděl, kolik práce mě čeká s vyklízením bytu po otci, ztratil jsem dobrou náladu. Strávil jsem šest víkendů tím, že jsem přebíral věci a vozil je do sběrného dvora.

Mám rád okolo sebe lidi

Bydlím v bytě s přítelkyní Ivou. Jsme oba rozvedení a museli jsme svoje životy nacpat do třípokojového bytu. Iva svůj byt pronajala a nastěhovala se ke mně. Bydlela v garsonce. Odmítl jsem se mačkat na třiceti metrech čtverečných. V našem bytě máme jednu místnost pro hosty, když k nám dorazí na návštěvu děti s rodinami. I tak je byt malý, ale nám stačí. O víkendech jezdíme na chalupu, kde se scházíme ve více lidech.

Iva má dvě dospělé děti a já taky. Na chalupě skoro nikdy nejsme sami. Pokaždé někdo přijede. Chalupu jsem zdědil po mamince a jsem moc rád, že stavení žije. Mám rád okolo sebe lidi a jsem nadšený, že chalupu si zamilovaly všechny naše děti a využívají ji. Je legrace trávit čas s vnoučaty. Děti běhají kolem chalupy v lese a v této divné době mají ještě alespoň trochu normální dětství.

Myslel jsem si, že jsem našel slušné lidi

Přesně si pamatuji, jak jsem stál uprostřed bytu po tátovi. Byl to sběratel. Nic nevyhodil. Musel jsem se hodně hecnout, abych vyklízení dokončil. Pár věcí jsem si nechal na památku. Ty odvezu na chalupu a budou nám sloužit dál. Fotky a nějaké osobní věci schovám na půdu. Rozhodl jsem se, že byt s co nejmenšími náklady zrekonstruuji a budu ho pronajímat stejně jako Iva ten svůj. Sejde se nám zajímavá hromádka peněz, kterou utratíme za cestování.

Vrhnul jsem se do práce a za tři měsíce jsem měl byt připravený k pronájmu. Na inzerát se mi přihlásilo osm lidí. Vybral jsem si mladého muže s přítelkyní. Působili na mě slušně a dohodli jsme se. Byl jsem si jistý, že nebudu mít problémy s pronájmem stejně jako Iva, která se o byt prakticky nestarala. Já takové štěstí neměl. První měsíc mi přišla sjednaná částka za nájem včas. A to bylo poprvé a naposledy. Další měsíce jsem neustále nájemníky upomínal a jejich platby se zpožďovaly.

Problémy od samého začátku mě měly varovat

Bohužel jsem nezasáhl včas a byl jsem tolerantní. Své nájemníky jsem nemohl dostihnout. Nebrali mi mobil a různě se po zprávách absurdně vymlouvali, proč opět nezaplatili nájem. Když mi došla trpělivost, počkal jsem si na ně před bytem. Seděl jsem na schodech několik hodin. Pohádali jsme se a já jim pohrozil, že jakmile mi nájem nezaplatí, vyměním zámky. Samozřejmě jsem tento krok udělat nechtěl, ale byl jsem zoufalý.

Za týden od našeho incidentu mi volala sousedka: „Dobrý den, jen vám chci říct, že už pár hodin máte otevřené dveře u bytu na chodbu. Asi se radši na to přijďte podívat.“ Když jsem dorazil, byt byl vystěhovaný a po nájemnících se slehla zem. Šel jsem podat trestní oznámení na policii. Tam mi řekli, že se svých financí musím domáhat soudně a oni že ve věci konat nebudou. Moje první a jediná zkušenost s pronájmem mě natolik znechutila, že mám zatím byt prázdný. Až přestanu mít zlost, byt prodám. Nemám nervy na to, abych z někoho doloval peníze za to, že užívá můj majetek.

Další příběhy ze života →


Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Vítejte na návštěvě u Báry Basikové: Do bytu jako klícka se vejde obrovská sbírka knížek i luxusní šatna

Vítejte na návštěvě u Báry Basikové: Do bytu jako klícka se vejde obrovská sbírka knížek i luxusní šatna

Související články

Další články