Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Dorota se smířila s tím, že se od své tchyně nikdy nedočká vřelých slov. Snažila se jí vyhýbat a nebrala její řeči vážně. Změna nastala, když Dorotin manžel přišel o práci.
Moje tchyně mě nikdy neměla ráda. Od chvíle, kdy jsme se poprvé setkaly, jsem cítila, že v jejím světě pro mě není místo. Kritizovala úplně všechno, co jsem udělala, vždycky si našla něco, do čeho mohla rýpnout. Muselo být po jejím, a když náhodou nebylo, tvářila se, jako by ji někdo smrtelně urazil...
Tchyně je nesnesitelná
Upřímně lituju svého tchána. Je to slušný a hodný člověk, ale jeho žena je generál, který nezavře pusu ani na minutu. Nepamatuju si, kdy naposledy o někom řekla něco hezkého. Všechno a všichni jí vadí. Nechápu, jak to s ní mohl tchán tak dlouho vydržet. Já bych utekla už dávno.
Je to vysavač energie, po každé její návštěvě jsem totálně vyčerpaná. Ani se nedá říct, že bychom spolu někdy vedly rozhovor. Je to spíš její nekonečný monolog plný rozkazů a výčitek. Dřív jsem se jí snažila něco vysvětlovat, ale rychle jsem pochopila, že to nemá smysl. Nejhorší je, že si myslí, že všechno ví nejlíp.
Tchyně je horlivou zastánkyní tradičního dělení rolí v manželství. Proto si myslí, že pro jejího syna Tomáše nejsem dost dobrá. Já ho totiž „nutím“ doma pomáhat. Partnerství je pro ni cizí slovo. Jednou dokonce prohlásila, že na něm páchám násilí. „Stačí, že pracuje a nosí domů peníze. Je kruté po něm chtít cokoli navíc,“ oznámila mi bez mrknutí oka.
To, že i já chodím do práce, pro ni nic neznamenalo. Práce mého manžela byla podle ní vždycky důležitější, protože vydělával víc. A tak to má být, no ne? Nejlepší by bylo, kdybych nechodila do práce vůbec a jen stála u sporáku, prala a uklízela, protože od toho přece ženy jsou.
Tomáš se s ní snažil mluvit už mockrát, ale zbytečně. Zkoušeli jsme omezit kontakt, stejně to nepomáhalo. Zbývalo jediné – vyhýbat se jí...
Život umí překvapit
Jednoho večera mi Tomáš řekl, že si musíme promluvit. Už pár dní chodil jako tělo bez duše, takže jsem tušila, že něco není v pořádku. Znám ho dobře, tak jsem na něj netlačila. Čekala jsem, až sám začne. „Příští měsíc jdu na pracák,“ přiznal tiše.
„Cože? Co se stalo?“ zeptala jsem se vyděšeně.
Vysvětlil mi, že jeho firma má finanční problémy a musí šetřit. Došlo na propouštění a on je mezi těmi, které to postihlo. S odbory se dohodli na zkrácené výpovědní lhůtě a dostal odstupné. Tomáš byl úplně zničený a já se mu vůbec nedivila. V té firmě byl šest let.
Sliboval, že si co nejdřív najde něco nového. Měli jsme sice nějaké úspory, ale věděli jsme, že dlouho nám to stačit nebude. Máme dvě děti a hypotéku, nemusím říkat, že to nebyla lehká situace.
„Zvládneme to,“ řekla jsem a objala ho. „Jako vždycky.“
Nečekala jsem a hned jsem začala hledat přivýdělek. Měla jsem štěstí, rychle jsem si něco našla. V práci jsem si navíc nabrala přesčasy. Museli jsme zatnout zuby a vydržet. Na Tomáše jsem se mohla spolehnout, že se také bude snažit ze všech sil. Je nejen můj muž, ale i nejlepší přítel. Tvoříme tým. Vždycky jsme ho tvořili.
Tchyně se změnila
Mým rodičům ani tchyni s tchánem jsme nejdřív nic neřekli. Samozřejmě to nešlo tajit navždy a pravda vyšla najevo. Tchyně nemohla uvěřit, že Tomáš přišel o práci. V její hlavě to bylo nepředstavitelné – chlap a nezaměstnaný? Nejvíc ji ale vytočilo, že jsme nepřišli prosit o pomoc. Vzala to jako urážku. „Samozřejmě, že bych vám pomohla... Stačilo říct,“ pronesla dotčeně.
Jasně, úplně jsem viděla, jak by nám „velkoryse“ půjčila peníze a pak by nám to připomínala do konce života. Když zjistila, že „já“ teď živím celou rodinu, málem dostala infarkt. Najednou zmizely její řeči o ženách, které patří do kuchyně. Došly jí argumenty... a poprvé se na mě začala dívat s respektem. Nevím, co přesně se v ní zlomilo, ale přestala s těmi svými poznámkami.
Po čtyřech měsících si Tomáš našel novou práci. Plat má jen o trochu vyšší než já. Konečně se nám ulevilo, byla jsem z toho všeho úplně vyřízená.
Za první výplatu mě vzal na večeři do luxusní restaurace, aby mi poděkoval. Děti hlídala tchyně. „Jsem ráda, že si můj syn vzal tak úžasnou ženu. Vždycky jsem měla pocit, že budeš výjimečná,“ řekla mi, když jsme je pak přijeli vyzvednout.
Málem jsem vyprskla smíchy. S Tomášem jsme se později smáli, že mu asi někdo vyměnil matku, protože takové obraty se dějí jen ve filmech, ne? Raději jsem opatrná. Možná se přece jen změnila, možná teď konečně vidí, kdo skutečně jsem. Čas ukáže, jak dlouho jí to vydrží. Pravá povaha se nakonec stejně vždycky projeví...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
