Hildegarda Sedlářová přežila zvěrstva nacistů i Sovětů: Kvůli dobrému skutku se bála každého zabouchání na dveře

Hildegarda Sedlářová
Zdroj: Se souhlasem Paměti národa/archiv pamětnice

Rodiče pamětnice Hildegardy Sedlářové byli Němci, kteří se vymykali tím, že se nenechali strhnout nacismem. Když tak jednou narazili na Židovku, která potřebovala pomoc, neváhali ani minutu. Jenomže pak se dostali do hledáčku gestapa, kvůli čemuž se začali bát doslova každého zaklepáni na dveře. A to nebylo vše. Po válce přišly další problémy.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 26. 04. 2025 16:00

Hildegarda Sedlářová se narodila v roce 1926 v osadě Světlov, jež byla součástí Šternberka. Její rodiče Rudolf a Anna Luxovi byli německé národnosti. O otce ale malá Hilda přišla už v pěti letech. Z bojů v první světové válce si přinesl malárii, jejímž následkům po několika letech podlehl.

Vše nacistické bylo Luxovým cizí

Hildegardu díky věku minul vstup do nacistické mládežnické organizace Bund Deutscher Mädel, bratr Rudolf pro změnu odmítl členství v Hitlerjugend. Jednoduše tam nechodil, a tak ho ze spolku vyloučili. Anna ale musela za syna zaplatit pokutu ve výši padesáti marek.

U Luxových se za války schovávaly dvě Židovky

V roce 1941, tři roky povypálení šternberské synagogy, potkala Hildegardina maminka na náměstí asi osmašedesátiletou plačící ženu, která měla u sebe jen dvě tašky. Svěřila se, že ji z domu vyhnala jistá německá rodina, protože byla židovského původu. Hildegardina maminka jí na to konto nabídla azyl u nich doma.

Paní Gesslerová strávila u Luxových rok a půl, jenže pak se dopustila osudové chyby. Tajně poskytovala nocleh jedné své židovské kamarádce. Jednoho večera tak Luxovým zabouchali na dveře muži v kloboucích a černých kožených kabátech. Gestapo. Anna skončila u výslechu, z něhož se vrátila jen díky přímluvě známého. Přítelkyně paní Gesslerové skončila pravděpodobně v koncentráku. Gesslerová ale přežila a po válce poslala rodině z Velké Británie děkovný dopis.

Klepání na dveře nahánělo Luxovým hrůzu

Hildegarda musela po válce uklízet v sovětském lazaretu. Na toto období neměla dobré vzpomínky. Zvláště na incident, který se odehrál u nich doma. Tehdy u Luxových bydlela Polka Jablonská, a když jednoho dne vnikli do domu ruští vojáci, nebohou ženu znásilnili. Devatenáctiletá Hildegarda vše pozorovala ukrytá pod postelí a modlila se, aby ji tam nenašli. Mučení a vraždy Němců ze strany Sovětů byly v tehdejším Československu časté a bohužel to odnesli i ti slušní.

O Vánocích tak zůstali doma jen Hilda, maminka, která po mrtvici na konci války ochrnula, a čtrnáctiletý bratr Rudolf. Neměli se čím zahřát ani co jíst. Když se pak ozvalo další zabouchání na dveře, dostali strach. Tak hluboké rány v nich zanechali gestapo i Sověti.

Tentokrát ale za nimi stál jistý František Sedlář, Čech, kterého Hilda znala z dětství a jenž její rodině po válce pomáhal. Donesl jim stromeček a jídlo. To mu Hildegarda nikdy nezapomněla a později se za něj provdala.

Zdroje informací:
Paměťnároda.cz: Hildegarda Sedlářová
Magazín.paměťnároda.cz: Vždy, když se bouchalo na dveře, báli jsme se

Vít Olmer a Simona Chytrová jsou spolu 38 let: Sblížili se v Moskvě a syna Vítka počali při natáčení Tankového praporu

Vít Olmer a Simona Chytrová jsou spolu 38 let: Sblížili se v Moskvě a syna Vítka počali při natáčení Tankového praporu

Související články

Další články