Řeholnice, dobyvatelka, vražedkyně i hrdinka v bojích s indiány, ale také gamblerka a lesbička. Taková byla Catalina de Erauso, jedna z nejznámějších a nejpodivuhodnějších postav španělské historie.
Přestože tehdy byla homosexualita tabu, Catalina se náklonností k něžnému pohlaví nikdy netajila. A to jí hrozil trest smrti. Možná právě proto se stala tak populární. Toho si všimli i vlivní lidé. Díky audiencím u krále Filipa IV. a papeže Urbana VIII. získala spoustu privilegií.
Jeptiška na útěku
Catalina de Erauso se narodila v roce 1585 v San Sebastiánu. Mládí strávila v klášteře. Ženy z rodu de Erauso měly totiž dvě možnosti - stát se příkladnými manželkami, anebo řeholnicemi. Catalině ale nevyhovovalo ani jedno. Častokrát se dostávala do sporu s ostatními jeptiškami. Dospělo to až do takového bodu, že nebyla schopná vydržet mezi klášterními zdmi už ani minutu. Při první příležitosti ukradla abatyši klíče od brány a utekla. Ostříhala se nakrátko a oblékla se do mužských šatů, které svlékla až na sklonku svého života.
Během následujících tří let se živila vším možným, až se nechala naverbovat na loď plující do Nového světa. Mohlo by se zdát, že pro ženu, jenž za sebou měla život v klášteře, bude Amerika nebezpečným místem, jenže Catalina byla z jiného těsta. První věc, kterou udělala po připlutí k břehům Panamy, byla krádež. Obrala samotného kapitána lodi. Po několika měsících se ocitla v Peru, kde se účastnila pouličních bitek a dováděla s místními dámami. Dokonce byla obviněná z vraždy a šla si na chvíli posedět do chládku.
Setkání s bratrem
Po propuštění se nechala zlákat k práci žoldnéře a za odměnu ve výši 280 pesos odjela do Chile, kde se zúčastnila tvrdých bojů s Araukány. Tam narazila na svého bratra Miguela, který se do Ameriky vydal v době, kdy měla Catalina dva roky. Jak se později ukázalo, Miguel se připletl do jedné z četných potyček své sestry plynoucích ze závislosti na hazardu... a zemřel. Její rukou. Z Cataliny se opět stal uprchlík.
Během poslední bitvy ve městě Cuzco ji však protivník zranil tak vážně, že pokud by ji nezachránil místní duchovní, nepřežila by to. Tomu ve slabé chvilce vyzradila svou pravou totožnost. Kněz o tom ihned zpravil biskupa, který zpočátku nechtěl uvěřit, že před ním stojí jeptiška, jenž je zdatná bojovnice a zároveň stále panna. Řeholnicím v místním klášteře přikázal, aby její tvrzení ověřily. A tak se také stalo. Vzhledem k tomu, že preferovala ženy, nikdy u ní nedošlo ke klasické penetraci. Další dva roky strávila Catalina za zdmi konventu. Když se pak v roce 1624 vrátila do Evropy, byla už slavnou.
Sláva Cataliny de Erauso
Tohle asi Catalina nečekala. Ve španělské Seville ji lidé pronásledovali doslova na každém kroku. Raději utekla do Madridu ke králi Filipu IV., který ji přijal velmi vlídně. Navíc jí zajistil roční penzi ve výši 800 escudů. Zabezpečení po finanční stránce bylo splněno. Zbývala tedy ještě poslední, intimní záležitost. S tou jí ale mohl pomoci jedině papež Urban VIII.
Hlava katolické církve nakonec souhlasila s tím, že se Catalina již do konce života bude moci vydávat za muže. Avšak pod jednou podmínkou. Už nikdy nesmí nikoho okrást nebo zabít. Zda to Catalina dodržela, není jisté. V roce 1630 se vrátila do Mexika, kde žila až do svých posledních dní jako Antonio de Erauso.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Catalina de Erauso
Ciekawostkihistoryczne.pl: Catalina de Erauso. Zakonnica, lesbijka i… konkwistadorka