Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Někdy život přinese situaci, která jednomu z partnerů zahraje do karet. Přesně to se stalo i tchyni Ivky, která si tak trochu oddychla, když si její muž zlomil nohu. Díky svému zdravotnímu stavu totiž získala pádný důvod, proč se o něj nemůže postarat.
Ani s odstupem nemohu říct, že by tchán nebyl ochoten splnit tchyni každé přání. Po 36 letech manželství si zachovali běžnou dynamiku, někdy se pohádali, jindy si dopřávali vzájemnou toleranci. Cestovali, plnili si sny a užívali si život poté, co děti opustily rodné hnízdo. Zkrátka normální manželství. O to víc mě zarazilo, jak dlouho tchyně odmítala vzít svého muže zpět domů.
Naše Julča byla důvodem dědečkových zlomenin
S manželem máme sedmiletou dcerku Julinku a zrovna jsme čekali druhorozeného syna Eliáška, když nám jedno odpoledne při hlídání naší dcery zavolala tchyně.„ Tvůj táta si zlomil nohu a narazil ruku,“ oznámila Jirkovi.
Jirka, můj manžel, okamžitě vyrazil za otcem do nemocnice. „Chudák táta, uklouzl na ledu, když s naší Julčou zkoušeli piruetu. Má nohu zlomenou nadvakrát a dost ošklivě naraženou pravou ruku,“ volal mi tyto informace z nemocnice.
Tchána jsme na čas umístili do LDN
Tchána čekaly tři náročné operace a několik týdnů v nemocnici. Zotavoval se pomalu, ale lékaři byli optimističtí a blížil se den, kdy by mohl být propuštěn domů. Jenže situace doma nebyla jednoduchá, tchyně měla vážné srdeční potíže, nedávno podstoupila operaci. Bylo jasné, že sama péči nezvládne, takže jsme ho poslali do LDN.
„Budeš tam, tati, tak na měsíc, než se postavíš na nohy,“ uklidňoval ho Jirka. Já jsem měla každým dnem rodit a sami jsme potřebovali veškerou pomoc. Tchán sice nebyl nadšený, ale nakonec souhlasil.
Tchyně odmítala návrat svého muže
Po měsíci vypadal tchán mnohem lépe a přemlouval tchyni, aby ho vzala domů. Ona se však bránila. „Tondo, nezvládnu to. Není mi dobře, ještě nemáš v chůzi stabilitu, a co když zase uklouzneš?“ snažila se ho přesvědčit.
Tchán se domů těšil, ale Jirkova máma ho z neznámých důvodů odmítala přijmout. Začal proto naléhat na Jirku, aby s ní promluvil. „Vždyť i ty už mi můžeš pomoci,“ přemlouval ho. Jirka si chtěl s matkou vážně promluvit, ale ta jeho návštěvu stále odsouvala. „Přijeď až navečer, odpoledne nebudu doma.„ “A kam jedeš? Můžu tě vyzvednout,“ nabídl se Jirka. „Ke kamarádce. Zvládnu to sama,“ odsekla. Později mu návštěvu znovu posunula.
To, co jsme zjistili, nás upřímně překvapilo
Měli jsme podezření, že si tchyně někoho našla. Tchána domů nechtěla, přitom byla neobvykle veselá a plná energie. „Jak se mám mámy zeptat?„ dumal Jirka. Tchán už byl třetí měsíc v LDN a stále prosil svou ženu o návrat domů. “Tondo, jsi si jistý? Musím se šetřit a nebudu ti vařit jako tam,“ odbyla ho.
Jirka to už nemohl nechat být a vydal se k matce neohlášený. Když otevřela dveře, vyskočil na něj malý chlupatý pejsek. „Mami, co to má znamenat? Proč nechceš tátu zpátky? Máš někoho?“ vyhrkl na ni bez jakéhokoliv povšimnutí. Máma si jen povzdechla.
„Táta mi nikdy nic nedovolil. Když jste s tvojí sestrou odešli, chtěla jsem psa. Byl proti. Prý starost, bakterie, syndrom prázdného hnízda… Tak jsem si ho pořídila za jeho zády.“ Jirka se rozesmál, když mu to všechno došlo. „Teda mami, ty jsi číslo!“ A měla pravdu. Tchán byl po návratu dlouho proti, ale tchyně si pejska nakonec prosadila.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
