Barbora (26): Mám dar, o který jsem dlouho nestála. Nakonec jsem ho přijala za svůj

Celé to začalo, když mi bylo třináct let. Navštívila mě mrtvá babička, kterou jsem do té doby nikdy neviděla. Zemřela těsně před tím, než jsem se narodila.

Mohlo by Vás zajímat:

Taťána (33): Myslela jsem si, že duchové jsou jen v bytě. Jenže to bylo mnohem horší

Vídala jsem duchy různých lidí

Sedla si ke mně na postel. Bylo to, jako když na vás kouká kočka. Povídala si se mnou prostřednictvím telepatie. Byla mi z ní zima, takže jsem ji požádala, aby odešla. Stihla jsem si ji ještě pořádně prohlédnout a pak zmizela. Nedalo mi to a svěřila jsem se s podivným zážitkem svému o hodně staršímu bratrovi Tomovi. Jediné, co řekl, když jsem mu svou návštěvnici popsala, bylo, že přesně v tomhle oblečení byla pohřbena.

Babička za mnou přišla ještě několikrát, ale vždy jsem ji požádala, aby odešla. Neměla jsem z toho dobrý pocit. Současně s tím mě začali navštěvovat různí duchové. Jednou to byl duch v černém hábitu, že mu nebylo vidět do tváře. Jindy se mi zjevila jen něčí kostra. Co jsem věděla zcela jistě, bylo, že mi to nedělá dobře. Nevím, proč za mnou chodili a co po mně vlastně chtěli.

Mohlo by Vás zajímat:

Klaudie (31): Dcera se po nástupu do školky začala chovat divně. Vyděsilo mě, co za tím vězí

Pořídila jsem si nějakou literaturu

Když jsem se od rodičů odstěhovala, na nějaký čas to ustalo. Tajně jsem doufala, že už se to nikdy nevrátí. Mýlila jsem se. Jezdím často na trase Praha–Plzeň. Když jsem tudy nedávno cestovala, cítila jsem, že vzadu v autě někdo sedí.

Jela jsem po silnici, když vtom jsem zahlédla červený blikající kříž. Instinktivně jsem sundala nohu z plynu. V tu chvíli se vyřítil ze zatáčky velký vůz. Kdybych nezpomalila a střetli bychom se v té rychlosti, jistě bych zemřela. Jenže komu poděkovat za záchranu života?

I nadále jsem viděla duchy všude kolem sebe. Třeba na ulici plné lidí. Vždy mě to tak vykolejilo, že jsem se rozhodla s tím něco udělat. Našla jsem si na toto téma nějakou literaturu. Ukázalo se, že bych se tomu neměla bránit. Je to jistý druh schopnosti, kterou bych měla rozvíjet. Možná jsem pro ně nějaký prostředník.

Mohlo by Vás zajímat:

Alžběta (69): Vnučka tvrdila, že mi manželův duch chce ublížit. Vypravily jsme se ho odprosit na hřbitov

Snažím se tomu nebránit

Už ani nevím jak, ale začala jsem postupem času vykládat lidem tarotové karty. Tehdy se frekvence návštěv duchů zvýšila. Trvalo, než jsem přišla na to proč. S každým klientem jich přišlo několik a většinou už u mě zůstali. Myslela jsem, že se z toho zblázním. Místy mi to nahánělo strach. Ztrácela jsem se mezi realitou a duchy.

Rozhodla jsem se proto, že jim začnu naslouchat. Jedině tak jsem mohla přijít na to, co po mně chtějí. Komunikace s duchy není jako s živými. Jde o tok myšlenek a energie. Ne vždy se mi podařilo rozluštit, proč konkrétní duch přišel zrovna za mnou.

Jindy to bylo naopak snadné. Některé duše jen hledaly cestu, jak dojít klidu. Nejhorší pro mě byly návštěvy hřbitova. Tam se táhly celé průvody duchů. Nad každým hrobem byl někdo. Nakonec jsem se tomu natolik otevřela, že pomáhám i rodinám, které se na mě obrátí s prosbou, že mají doma ducha, kterého tam nechtějí. Svoji schopnost jsem přijala a čas ukáže, co ještě svedu.

Mohlo by Vás zajímat:

Zuzana (28): V každém novém bytě vídám ve snu duše předcházejících nájemníků. Pomalu ztrácím rozum

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.