Denča (23): U přítele doma se po nocích dějí podivné věci. Jediný, koho to rozhodilo, jsem byla já

Vždy, když jsem spala u přítele, jsem měla pocit, že tam nejsme sami. Zpočátku jsem se mu to zdráhala přiznat. Měla jsem Ivana (29) za toho, kdo by se mi za takovou myšlenku vysmál. S pravdou ven jsem šla až ve chvíli, kdy to začalo být neúnosné.

Mohlo by Vás zajímat:

Stáňa (24): Nikdy jsem nevěřila na duchy. Pak jsem při jedné seanci zahlédla v zrcadle něco příšerného

V noci jsem se nemohla pohnout

S Ivanem chodím teprve dva roky. I proto si každý zatím držíme svůj byt. Když jsem u Ivana spala poprvé, vzbudil mě v noci pocit, jako by mi někdo seděl na nohách a já s nimi nemohla pohnout. Byl to tak silný tlak, že jsem odkryla peřinu, abych na to něco podívala. Původně jsem si myslela, že na mně leží přítelův pes. Na nohách ale nic nebylo.

Pokusila jsem zvednout pravou nohu, ale nešlo to. Trochu mě to vyděsilo, ale ne natolik, abych vzbudila Ivana a řekla mu, co se děje. Zkrátka jsem si znovu lehla a čekala, až to přejde. Nešlo mi ale usnout, protože mě ta situace značně znepokojovala.

Mohlo by Vás zajímat:

Taťána (33): Myslela jsem si, že duchové jsou jen v bytě. Jenže to bylo mnohem horší

Vzbudilo mě bouchání příborů v kuchyni

Asi po hodině přišla úleva. Najednou jsem bez problémů zvedla obě nohy. Pro změnu jsem si ale všimla, že se nám někdo prochází po pokoji. Šel směrem k oknu, kde také zmizel. ,,Bože, to je byt hrůzy,“ pomyslela jsem si a znovu usnula. Ráno jsem o tom s Ivanem nemluvila. Jen jsem se těšila domů. Tam se nic takového nedělo.

Když jsem měla spát u Ivana podruhé, doufala jsem, že předchozí zážitek byla jen nějaká náhoda. Šli jsme si lehnout asi v jedenáct večer. Chtěla jsem ještě uklidit kuchyň, kde jsme nechali pěkný nepořádek. Ivan mě ale přemluvil, ať to nechám na ráno.

Během noci mě vzbudil rachot příborů. Aniž bych otevřela oči, pomyslela jsem si: ,,Tak Ivanovi to nedalo a šel uklidnit.“ Převalila jsem se na bok, když vtom mi došlo, že Ivan leží vedle mě. ,,Kdo je teda v kuchyni?“ napadlo mě a zmocnila se mě panika. Potichu jsem vylezla z postele a šla po špičkách do kuchyně. Stála jsem za rohem a mlčky pozorovala, co se tam děje.

Mohlo by Vás zajímat:

Judita (42): Děti tvrdily, že v jejich pokoji straší. Nevěřila jsem jim, dokud jsem neměla ten příšerný sen

Přítel mi vysvětlil, co se u něj doma děje

Šuplík s příbory byl otevřený a příbory v něm řachaly. Užasle jsem pozorovala, jak něco, co není vidět, úřaduje v kuchyni. ,,To se mi snad jenom zdá,“ zašeptala jsem a došla pro Ivana. ,,Vstávej, vstávej. Něco se děje v kuchyni, pojď se podívat, to musíš vidět!“ lomcovala jsem jím. ,,To bude asi Diviš,“ zamumlal Ivan a usnul.

,,Kdo je Diviš proboha?“ otázala jsem se a donutila ho vstát. Šel se mnou do kuchyně. To, co viděl, ho nechalo v klidu. ,,Jasně, že je to Diviš. To je můj duch. Pojď si lehnout,“ zavelel. Ráno jsme to znovu řešili. Ivan neví, čí ten duch je ani jak se sem dostal. Naučil se s ním žít a má klid. I když jsou dny, kdy mě to děsí, nakonec i já se ho naučila tolerovat.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (25): Moje sestra žije v domě, kde podle všeho straší, co mě překvapilo ještě víc, je, že jí to nevadí

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.