Lucie Křížková s manželem Davidem exkluzivně: Po výkonu trestu se nám změnil život, aktuálně je ve hře třetí dítě

Lucie a David Křížkovi letos oslaví 15 let od svatby. Za ty roky přivedli na svět dvě krásné zdravé děti, ale museli překonat také těžkou zkoušku v podobě téměř dvouletého výkonu trestu jachtaře Davida. Nyní začínají nový život a je jiný, než býval - lepší.

"Já teď k tomu přistupuji tak, že si věci mnohem víc užívám a mám se nejlépe z celého svého dosavadního života," svěřila se Lucie moderátorce Milušce Bittnerové a nezastírá, že v ní stále roste touha po třetím dítěti.

Mohlo by Vás zajímat:

Lucie Křížková o nejhorších chvílích, kdy byl její manžel uvězněn: Za vším teď dělám tlustou čáru, chci zapomenout

Lucie Křížková by si přála třetí dítě

Lucko, Davide, máte dvě děti. Plánujete ještě třetí?
David: Aktuálně o tom vedeme živou debatu.
Lucie: Já bych moc chtěla, ale David už se na to moc necítí. Už si přijde jako velký kluk. Moc velký. No, je to ožehavé téma. Ale v pohodě! Je to otázka, již řeší lidé, kteří už mají starší děti – že je vlastně fajn, když jsou ty děti starší. Jsou samostatné a můžete s nimi dělat cokoliv – lyžovat, jezdit na kole, už se na ně tolik nečeká. A krok k malému miminku chod rodiny opět zkomplikuje.

Na druhé straně, když se cítím dobře a někde vidím miminko, tak mi slzí oči, protože mi pořád přijde úžasné dát nový život. Navíc když vím, že se nám ty dvě děti tak moc povedly. Takže tuhle myšlenku pořád nezatracuji. Uvidíme. Jsme moc vděční za to, že máme dvě zdravé děti, že se nám to povedlo a že vedeme hezký život. Tak uvidíme, co život přinese dál.

Davídkovi je dvanáct a Lolince sedm let.
Lucie: No jo, ale David oslavil před dvěma lety padesátku. Nevypadá na to, vypadá jako mladý kluk. Teď počítá, v kolika letech bude s dcerou tancovat na maturiťáku.

Tak hodně štěstí, Lucie.
Lucie: Hele, Miluško, makám na tom! Necítíš se trochu pod tlakem, Davide?
David: Budeme zatím trénovat a uvidíme.

Mohlo by Vás zajímat:

Bohuš Matuš a jeho o 30 let mladší manželka Lucie: Když jsem Bohuše ukázala poprvé mamince, tak se složila

Děti do úklidu domácnosti nenutíme

Ptám se párů, kdo doma víc uklízí, ale ty pořád někam jezdíš, Davide, že? Takže tohle bude jednoduché.
David: Já se snažím být spíše venku a starat se o zahradu. A Lucka se neuvěřitelně stará o celou domácnost.
Lucie: Někdy to pokulhává. Někdy zpozorním a zakazuji Davidovi, aby si zval návštěvy. Bydlíme v Plzni, a když mám vysílání, jezdím každý den do Prahy, do toho další aktivity. Doma to potom není dokonale vypíglované.

Nemáš žádnou hospodyni? To hvězdy mívají.
Lucie: Já nejsem hvězda. Nemám. Ale někdy je to tak, že návštěvy nejsou úplně vítané. Snažíme se, aby to doma fungovalo. David zvládne všechno, jen potřebuje trochu popostrčit.
David: Mně se to prostě musí konkrétně říct, žádné naznačování.
Lucie: Nesmím vzdychat a chodit nad nevyluxovaným kobercem a říkat, jak je to strašné.
David: To opravdu nepomáhá.
Lucie: Musím říct: „Mohl bys to vyluxovat?“ A ono se to zvládne.

Zapojujete do úklidu děti?
Lucie: Moc ne. Mají nějaké drobné povinnosti, aby si po sobě uklízely, ale když jsem já jako malá vytírala a vysávala, tak z toho mám trochu trauma. Hodně mě to nebavilo a možná to ve mně něco zanechalo. Říkám si, že to raději zvládnu sama. Když ale potřebujeme pomoct s nádobím, tak to nám děti pomůžou. Ale do každodenního úklidu je zatím moc nezapojujeme.
David: Já měl trauma, když jsem jednou na Štědrý den hrabal zahradu. Proto děti do hrabání také nezapojuji.
Lucie: Když jede náš Davča na školu v přírodě, tak má nejvyšší bodování v úklidu pokojů. Takže když chtějí, tak to umí. Kdybych jim řekla, tak to zvládnou. Ale nepřetěžuji je v tom.

Mohlo by Vás zajímat:

Aleš Cibulka chystá se svým partnerem Michalem Jagelkou stříbrnou svatbu: Být gayem v devadesátkách nebylo vůbec snadné

Žárlivost? Musel bych se zbláznit, říká David Křížek

Jak jste na tom za normálních okolností se žárlivostí? Teď pominu pobyt v nápravném zařízení, protože tam je to určitě extrémní. Myslím, třeba když si David vyjdete s kamarády na vodu...
Lucie: Člověk asi nesmí moc přemýšlet a domýšlet. A musí důvěřovat.
David: Já bych se z toho dávno zbláznil, takže to tolik neřeším.
Lucie: Zažila jsem jeden vztah, kde byla žárlivost extrémní, a řekla jsem si, že tohle nechci tomu druhému dělat. Kdyby to David dělal mně, tak by to nemohlo fungovat. Ale ve vztahu zase nemůže být laxnost, aby to člověku bylo úplně jedno. To bychom si potom mohli myslet, že nám na tom druhém nezáleží. Ale přehnaná žárlivost je většinou na škodu.

Někomu vadí, když někdo s někým flirtuje, někomu vadí, když se někdo s někým líbá, jiný to má ve vztahu povolené.
David: Tak to ne.
Lucie: V tomhle smyslu jsem striktní. To bych asi nedala.
David: I líbání je nevěra. My to máme asi postavené klasicky.
Lucie: Spousta párů to má trošku jinak, jsou benevolentní. Ale mně osobně je jakákoliv taková představa extrémně nepříjemná. A nevím, jestli bych to dokázala smáznout nebo přejít. Doufám, že to nebudu muset řešit.

Mohlo by Vás zajímat:

Kulturistka Věra Mikulcová s partnerkou Janou otevřeně: Svatbu plánujeme po splacení dluhů, dítě už máme dvacet let

David Křížek o výkonu trestu

Když jsem, Davide, viděla fotky po tvém výkonu trestu, tak jsem se zděsila, kde je ten hezký chlápek. Co se stalo? Proč jsi tolik sešel? Spousta lidí tam chodí odpočívat.
David: Chodí, to je pravda. Ale abych to uvedl na pravou míru – není to nápravné zařízení. Nemá to za úkol člověka napravit, byť by mělo. Rozhodně to ten úkol neplní. Spousta lidí tam chodí jako do hotelu, protože se tam fetuje jako o závod a drogy jsou tam všude. Lidé tam dostanou najíst, mají vypráno, mohou se osprchovat a mají tam spoustu super kámošů, kteří páchají úplně stejná zvěrstva jako oni. Člověk, který má za sebou skvělou práci, rodinu a děti, ví, jak chutná dobré víno a jídlo, cestuje a užívá si svobodu, tak ten tam trpí. A potom samozřejmě sejde. Projeví se to na všem. Jídlo se nedá jíst a zdravotní péče je mizerná, lidé kolem nejsou vždy obohacující. I když je tam spousta fajn lidí, díky kterým se to dá přežít. Vychovatelé, mistři a lidé, kteří se tam snaží a nevzdali to, tak ti jsou určitě velkou oporou. Horší je, že kopance přicházejí z vedení a sami podrážejí vlastní lidi, což je nepříjemné.

Jak dlouho ti trvalo, než ses dostal zpátky do formy?
Lucie: Ono stačilo být chvilku na sluníčku.
David: Je to tak, šlo to docela rychle. Okamžitě jsem měl skvělou práci a všechno začalo klapat. Měl jsem čas na to, užít si rodinu. Šlo to rychle.

V jednom rozhovoru jsi řekl, že jsi tam měl zvláštní platidlo – různé podpisové kartičky. Dostal jsi je od Tomáše Řepky nebo Tří sester. Jak to funguje?
David: Nemůžete tam mít peníze, takže se obchoduje s léky a se vším možným. To pro mě nebylo atraktivní, protože jsem se do toho nechtěl namáčet. Ale obchoduje se také s kávou, to je takové základní platidlo. Člověk potom zjistí, že to není o svalech nebo o tom, že si pozici musí vydobýt násilím, ale o tom, co můžete ostatním nabídnout. Dostal jsem třeba kamarádovu dceru přes charitu na letní tábor nebo jsem někomu pomáhal psát odvolání k soudu, přestože nemám právnické vzdělání. Ale umím psát a to se hodí.

Pomáhal jsem lidem po svém, jak jsem mohl, a oni to dokázali ocenit. Jeden mi potom vařil, druhý mi nosil jablka, třetí mi pekl bábovky, další mi dvakrát týdně uklízel a jiný byl bodyguard. Nakonec jsem se o sebe dokázal postarat, ale není to úplně jednoduché. Zarážející je, s kolika vrahy jsem byl v každodenním kontaktu, a nakonec se s nimi můžete i bavit, protože oni nejsou úplně hloupí. Jeden mi nosil časopis o počítačích a bavili jsme se třeba o umělé inteligenci. Nejhorší byli mladí nezřízení feťáci, u kterých člověk nikdy neví, co se stane. Těch se bojí i ti největší lumpové, protože od nich se dá očekávat úplně všechno.

Takže jsi místo svalů používal mozek a kartičky od Tomáše Řepky. Nechtěli podpisy ženských?
David: To ne. Ale bylo fajn, když vysílali Sama doma. Vždycky jsem je vyházel z klubovny a říkal: „Hoši, dneska mám rande se svou ženou!“ No, bylo to těžké.

Jasně, ale nejen pro tebe, ale i pro Lucku doma.
David: No jasně, Lucka měla třetí dítě, protože se o mě musela na dálku starat a nebylo to úplně jednoduché.

Mohlo by Vás zajímat:

Ženy za mřížemi: Nejhorší je, když dítě vidí zatýkání svého rodiče a zůstane stát samo na ulici, říká odbornice Gabriela Kabátová

Jak Křížkovi vysvětlili situaci dětem

Jak se taková věc vysvětluje dětem?
Lucie: Určitě to nebylo jednoduché. S Lolou jsme jednali jinak než s Davčou, protože ten už byl velký. Ale já to nechala na Davidovi. Nechtěla jsem to řešit sama.

Lole byly čtyři roky?
Lucie: Je to tak, byla opravdu malá. Té jsme říkali, že táta teď s námi nebude, protože je někde jinde, kde pracuje, a že za ním budeme jednou do měsíce jezdit. Takhle jsme to nechali. Myslím, že ani tolik nevnímala to šílené prostředí během návštěv. Ale Davča už byl velký a sám si na internetu vyhledával, jak to vypadá ve vězení a co se tam děje. U starších dětí je to komplikované, takže bylo důležité, aby si s ním David promluvil.

Líbilo se mi, jak jste se k tomu postavili mediálně.
Lucie: To je věc, o které jsme věděli dlouho dopředu, že možná nastane. Vůbec bychom to nechtěli mediálně řešit, kdyby se to neprovalilo. Už se to napsalo, byly další spekulace, tak jsme si řekli, že se k tomu musíme vyjádřit.
David: Dobře se to mediálně prezentuje, když se k tomu média nestaví úplně negativně. Byla tam i spousta článků na moji podporu, vyjádřily se k tomu různé osobnosti a vlastně to bylo dobré. Petici podepsalo asi 10 000 lidí.
Lucie: A já potom šla tou cestou, že jsem občas sdílela nějaké informace u mě na sociálních sítích. Protože jsem zjistila, kolika žen a rodin se tohle téma týká. Také jsem předtím hledala nějaké informace – chceš vědět, jak to chodí, když jedeš na první návštěvu, co si můžeš vzít s sebou. Kamarádi mi říkali: „Hele, my teď pojedeme nahoru na sever, můžeme se za Davidem zastavit?“ „To jste se zbláznili? To nejde. Není to nemocnice, kam můžeš chodit na návštěvy.“ Jsou tam návštěvy jednou za měsíc na tři hodiny nebo dvakrát za měsíc na hodinu a půl. A jsou to jen předem povolené osoby. Není to tak, že každý může přijet a Davida pozdravit. Nebo říkali: „Tak my aspoň Davidovi natočíme vzkaz na mobil – pustíš mu to?“ Jenže já tam nesměla mít s sebou ani chytré hodinky. Musela jsem se tam s paní dohadovat, jestli si Lola může vzít s sebou pastelky a papír. Lidé, kteří s tím nemají zkušenost, nemají informace.

Takže díky mé osobní zkušenosti se na mě navalila obrovská skupina žen, které prožívají totéž, a říkaly, že jsou hrozně rády, že se o tom mluví. Ony se stydí přiznat, že mají manžela ve vězení. Je to stigma a všichni se na ně koukají skrz prsty. Bylo by fajn, kdyby se to na veřejnosti trochu prolomilo a bralo jako běžná součást života – udělá se chyba a dotyčný si to odpyká, vrátí se domů a jede se dál. Musíme to jen nějak zvládnout a přežít jako rodina. David má zkušenosti od svých kamarádů – viděl v přímém přenosu, jak se rodiny rozpadají a jak to nezvládají.

To je jasné, je to strašně těžké.
Lucie: Člověk tam potom sedí a nemůže s tím nic udělat, může maximálně na dvacet minut denně zavolat domů.

Mohlo by Vás zajímat:

Helena Vondráčková exkluzivně: Jak se stala českou popovou ikonou a které zásady ji k tomu pomohly

Život Křížkových po výkonu trestu

Změní se nějak tvé myšlenkové nastavení?
David: Změní. Snažil jsem se na tom trochu pracovat. Člověk si začne spoustu věcí uvědomovat a začne žít přítomným okamžikem. Myslím, že když teď zažívám něco hezkého, tak si to stokrát víc užívám. Jsem teď a tady, snažím se o to.

Předtím jsi to takhle neměl?
David: Ne, protože člověk bral ty věci tak trochu automaticky. Že po hezké věci přijde další hezká věc. Člověk to má pěkně nalajnované. Takže: „Tenhle závod vyhrajeme, za chvíli bude další, děti mají kroužek nebo hudební vystoupení.“ Člověk to bral a už se těšil na další akci. Je potřeba trošku zbrzdit a žít teď.

Co ty, Lucko?
Lucie: Nevím, jestli v mém životě hrálo tak zásadní roli to, co se přihodilo a co jsme prožili. Myslím, že je to možná tím, jak stárnu. Teď se koukám na svůj život a na lidi úplně jinak než před pěti lety. Možná je to tím, co člověk prožívá všeobecně a už si uvědomuje roky, jednu polovinu života má skoro za sebou. Já teď k tomu přistupuji tak, že si věci mnohem víc užívám a mám se nejlépe z celého svého dosavadního života. Moc si užívám volných chvil, toho, že už moc nechodíme mezi velké skupiny lidí, a práci si vybírám úplně jinak, než jsem si vybírala dříve. Jsem ohromně vděčná, když se nám podaří krásný výlet s rodinou a když jdeme do přírody. Jsem schopná koukat do lesa z nějaké hory klidně dvě hodiny v kuse. Jsem úplně nadšená.
David: Já nedělám věci, které mě nebaví. Nebo dělám, ale snažím se je minimalizovat. A nestýkám se s lidmi, se kterými se nechci setkat. Když mi někdo vstoupí na facebookový profil, tak to rovnou mažu, protože je to můj obývák. Teď mi tam zase začaly vyskakovat lodičky, protože Facebook je tak udělaný. Snaží se přilákat co nejvíc lidí, a protože já to hnusné mažu, tak je to zase hezké.

O čem dalším promluvili Lucie a David Křížkovi:

• Jak důležitou roli hraje v jejich vztahu počasí
• Jak přišel David Křížek k jachtingu
• Jak se jachting učil jejich syn Davídek
• Jak moc se Lucie o své děti bojí
• Jak Lucie vzpomíná na Českou Miss, kterou vyhrála před 21 lety
• O knize Příběhy z moře, kterou David Křížek vydává
• O spolku Dobrý skutek, kde je Lucie Křížková ředitelkou

Galerie Lucie Křížková s manželem Davidem exkluzivně: Po výkonu trestu se nám změnil život, aktuálně je ve hře třetí dítě

+ 6 fotek + 7 fotek