Petr jen bezmocně přihlíží, jak se jeho syn Eduard řítí do průšvihu. Od únavy má zarudlé oči a dokážu usnout i na židli, ale nedokáže odpočívat. Má nutkavou potřebu stále něco dělat. Petr jednání svého syna nechápe.
Můj syn Eduard byl až do svých třiceti let nezodpovědný bohém. Sportoval, užíval si života se slečnami a hodně cestoval. Několik let svého života žil v Londýně, kde pracoval na manažerské pozici.
Změna v druhý extrém nás děsí
Doslova ze dne na den nám syn Eduard přivedl představit svou partnerku Janu. Seznámili se v Londýně a nějakou dobu se tam i vídali. Pamatuji si to jako včera. V pátek jsme vyzvedli Eduarda na letišti a v sobotu k nám přivedl na návštěvu Janu. V pátek jsme ještě neměli o její existenci ponětí a v sobotu jsme byli pozváni na svatbu. Jana byla těhotná.
'To bylo Edovi třicet jedna let. Od té doby se událo velké množství změn. Eda se s Janou přestěhovali zpět do České republiky, postupně se jim narodily tři děti a my po celou dobu pozorujeme, jak se náš syn řítí do zdravotního průšvihu. Nedokáže odpočívat. Našel se v aktivním odpočinku, kupuje staré byty a rekonstruuje je. Stejnou zálibu má i jeho manželka Jana.
Podivnou synovu zálibu nechápeme
Zdá se nám, že Jana s Edou neumí trávit čas společně. Jana je s dětmi neustále sama. Buď jezdí ke svým rodičům nebo je s dětmi někde za zábavou. Eduard místo aby trávil čas s nimi, tak rekonstruuje nějaký byt. S Janou mají podivnou zálibu. Líbí se jim koupit starý byt a předělat ho. Musím podotknout, že Jana má výborný vkus při vybírání nábytku. Jejich společné dílo je vždy nádherné. Ale jsou za tím únava a pot.
Eduard se nám s manželkou zdá na pokraji sil. Má rudé oči od únavy. Zastává vyšší pozici v nadnárodní firmě a pracuje i deset hodin denně. Po práci se na krátkou dobu zastaví doma a večery či víkendy tráví v bytě, který rekonstruuje. Co se týče práce, jsou s Janou fungující tým. Jana vybírá dlaždičky, kuchyňskou linku, veškeré dekory podlah. A Eduard buď sjedná řemeslníka nebo pracuje sám či s Janou.
Nechápeme důvod jejich počínání
Eduard dokáže vydělat slušné peníze ze zaměstnání. Jana to samé. I od nás mladí mají nemalou finanční podporu. "Vy to nechápete? Zhodnocuji peníze. Pomalu byt s Janou vylepšíme a pak ho prodáme. Děláme to pro naše děti. Baví nás to. Něco tu po nás smysluplného zbude," argumentuje nám syn, když se s manželkou o něj strachujeme. Syn byt rekonstruuje třeba pět let. Nepospíchá. Byt, ve kterém synova rodina žije je pěkný a účelně vybavený k tomu, aby v něm pětičlenná rodina měla dostatek prostoru.
Někdo holt sportuje, někdo rybaří. A náš syn rád dělá stavební práce. Divím se, že Janě nevadí, že je věčně s dětmi sama. Divím se, že synovi nevadí, že neviděl vyrůstat svoje děti. S manželkou se bojíme, aby si syn nezpůsobil třeba infarkt. Eduardovi je lehce před padesátkou. Takto už s Janou vytvořili tři byty. Když nám je pokaždé těsně před prodejem ukazovali, zírali jsme. Opravdu pěkná práce. Ale podle nás za cenu fyzické únavy a zvláštně fungující rodiny.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.