Richard (60): Chtěl jsem dětem předat rodinnou firmu, ale jejich chování mě přimělo hledat jiné řešení

Jsem hrdý na firmu, kterou jsem vybudoval prakticky z ničeho. Rodinný podnik, původně malá přepravní společnost, je dnes velká logistická firma s mezinárodním dosahem. Táhlo mi na šedesát a myslel jsem, že už je čas předat firmu mým dětem.

Robert, Hana a Adam ale měli různé představy o tom, co by se mělo dít dál. Robert, nejstarší z mých dětí, pracoval po mém boku už léta a vždy předpokládal, že firmu převezme. Hana je sice nejmladší, ale má diplom z managementu, takže je přesvědčená, že její moderní přístup je přesně to, co firma potřebuje. Adam byl vždy neutrální a snažil se držet stranou, ale i on by se určitě rád na něčem podílel.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (64): Těšila jsem se, že stáří strávím obklopená velkou rodinou. Jenomže moje děti si vůbec nerozumí a vnoučata moc nevídám

Hádek přibývalo

Všiml jsem si, že se Robert a Hana stále častěji hádají o budoucnost firmy. Schůzka v mé kanceláři, která měla být klidnou diskusí o výsledcích z předchozího měsíce, se rychle změnila v bitevní pole. Robert, sebejistý díky své zkušenosti, mluvil o letech, která strávil prací po mém boku.

Hana, ambiciózní a plná nových nápadů, argumentovala, že firma potřebuje inovace, aby obstála na měnícím se trhu. Adam seděl mlčky, snažil se vyhnout konfliktu.

„Hano, s tátou pracuju už přes 15 let,“ řekl Robert sebevědomě. „Znám každý aspekt tohohle byznysu. Je přirozené, že firmu převezmu, až se táta rozhodne odejít.“

„Ale časy se mění,“ odpověděla Hana odhodlaně. „Nejde jen o to znát firmu skrz naskrz. Potřebujeme moderní strategie, inovace. Na to jsem přeci studovala.“

„Diplom ti ale nezaručí, že tenhle byznys pochopíš,“ odsekl Robert. „Tady jde o každodenní práci, ne jen o teorii.“

„Možná existuje kompromis. Každý z vás má co nabídnout. Možná bychom to mohli spojit,“ promluvil konečně Adam.

Díval jsem se na ně a snažil se skrýt svou únavu. Tušil jsem, že tohle je teprve začátek větší bitvy.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (72): Podvodník mě připravil o peníze a málem jsem ztratila i děti. Skončila jsem v nemocnici

Konflikt ničil naši rodinu

Stále mezi sebou soupeřili o kontrolu nad firmou. Robert, kterého podporovala velká část zaměstnanců, věřil, že má právo na vedení. „Jsem nejstarší. Pracoval jsem s tátou, když byla firma v problémech, a zvládli jsme to,“ opakoval při rodinných večeřích. Slyšeli jsme to už mockrát, ale jednou se něco změnilo.

Hana začala zpochybňovat tradiční způsoby fungování firmy. „Už to není stejná firma jako dřív...“ tvrdila a upřeně se na něj dívala. „Pokud se nepřizpůsobíme, zaostaneme za konkurencí.“

„Firma funguje dobře celé roky i bez tvých inovací,“ odpověděl Robert zvýšeným hlasem. „Jsem tu každý den. Ty jsi byla dlouhá léta na studiích a myslíš si, že všechno víš.“

„To, že ty nevidíš, co se na trhu mění, neznamená, že se nemáme přizpůsobit!“ zvýšila hlas Hana, zatímco Robert prudce vstal od stolu.

Adam, jako vždy, se pokusil situaci uklidnit: „Možná máte oba pravdu. Stálo by za to uvažovat o změnách, ale i o tom, co dosud fungovalo.“

Každé další rodinné setkání se měnilo v podobnou scénu. Místo aby se mluvilo o mém zdraví nebo rodinných záležitostech, všechno se točilo kolem firmy. Došlo mi, že to musím vyřešit dřív, než konflikt úplně zničí naši rodinu.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (80): Na své 80. narozeniny jsem nečekala honosné dary. Ale mrzí mě, že mě nepřijely navštívit vlastní děti

Rozhodl jsem se firmu prodat

Den za dnem jsem se cítil stále unavenější. Firma, kterou jsem léta budoval, přeci měla rodinu spojovat, ale místo toho ji rozdělovala. Robert a Hana byli odhodlaní dosáhnout svého, nikdo z nich nechtěl ustoupit. Adam, přestože se snažil situaci urovnat, začínal být frustrovaný.

Přemýšlel jsem, co bude pro naši budoucnost nejlepší. Po dlouhých rozhovorech s finančními poradci a některými blízkými přáteli jsem dospěl k rozhodnutí, kterého jsem se obával. Bylo to nezbytné. Jediný způsob, jak ukončit konflikty v rodině, je prodat firmu.

Doufal jsem, že když se stáhnu, mé děti najdou způsob, jak spolupracovat, ale viděl jsem, že je to nemožné. Jejich soupeření je rozdělovalo. Nemůžu dopustit, aby to, co jsem léta budoval, naši rodinu zničilo. Prodej firmy jsem považoval za jediné možné řešení.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (73): Moje děti se naštvaly, protože jsem prodala dům. Neměly mě ignorovat, když jsem potřebovala pomoc

Musí si najít vlastní cestu

Svolal jsem tedy rodinné setkání. Seděli jsme u stolu, atmosféra byla napjatá. Robert a Hana spolu nemluvili už týdny a Adam jen koukal do země.

„Musím vám něco říct... prodávám firmu...“ pronesl jsem a všichni se podívali na mě. V místnosti zavládlo ticho, které se zdálo být nekonečné.

První promluvil Robert, který prudce vstal. „Jak jsi to mohl udělat?“ vykřikl. „Celý život jsem s tebou pracoval! Dal jsem té firmě všechno. A teď je to pryč?“

Překvapená Hana se snažila situaci uklidnit. „Tati, chápu, že jsi chtěl předejít konfliktům, ale tohle je zásadní rozhodnutí. Myslela jsem, že to dokážeme vyřešit jinak,“ řekla, aniž by skrývala zklamání.

„Musíme to promyslet. Možná má táta pravdu. Možná je to nejlepší cesta...“ pronesl tiše Adam.

Neustoupil jsem. Poslední měsíce mi ukázaly, že moje děti se nedomluví na vedení firmy a nechtěl jsem, aby se rodina rozpadla. Teď, po prodeji, vidím, že Robert, který se vždy ztotožňoval s firmou, se cítí ztracený a čím dál zmatenější. Hana, zklamaná, že nemohla realizovat své moderní nápady, začala hledat nové výzvy jinde. A Adam? Ten pokrčuje ve své kariéře, která s naší firmou nikdy nesouvisela.

Nemrzí mě, co jsem udělal. Rozhodnutí, které jsem učinil, jim umožní najít nový život mimo firmu. Vím, že to zvládnou. A stejně tak vím, že to byla jediná cesta, jak zachránit moji rodinu...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Roman (72): Vychoval jsem bezcitné a chamtivé stvůry. Kdyby moje děti mohly, sebraly by mi úplně všechno

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.