
Ani velká láska neudržela Vendy a jejího manžela pohromadě. Její vyvolený totiž považoval své životní přání za největší prioritu jejich vztahu a to bohužel jeho žena nedokázala splnit.
S Adamem jsme se vzali už po půl roce vztahu. Naše láska byla silná a on se snažil splnit každé mé přání. Podporoval mě ve studiu, bez váhání souhlasil s tím, abych dokončila školu. Když jsem chtěla odjet na dvouměsíční stáž do zahraničí, plně mě podpořil. Přála jsem si postavit dům, a on udělal vše pro to, aby se tento sen stal skutečností. Jenže za všechnu tu podporu očekával něco, co jsem mu nemohla dát.
Adam si moc přál dítě
Konečně jsme po třech letech dostavěli náš vysněný dům se zahradou, přesně tak, jak jsem si přála. Zbývalo jediné. Adam chtěl dítě. Nebyla jsem proti, vždyť jsem měla muže, se kterým jsem se cítila v bezpečí. A tak se brzy zadařilo. Čekali jsme naši prvorozenou dceru Adélku.
Během mého těhotenství byl Adam pozorný a se vším mi pomáhal, ale nezdálo se, že by v něm jiskřilo opravdové nadšení. „Vždyť si dítě přál,“ svěřila jsem se jeho matce. „Má o vás dvě starosti, chce vás dobře zabezpečit,“ konejšila mě. Na jaře jsem nám porodila krásnou čtyřkilovou holčičku.
Chtěl druhé dítě co nejdřív
Neuběhlo ani půl roku a Adam mě prosil o druhé dítě. Adélce rostly zoubky, nespala jsem a na další těhotenství jsem neměla ani pomyšlení. „Počkej s tím, kam spěcháš?“ ptala jsem se ho. „Chci, aby byly děti věkově blízko sebe, aby si rozuměly,“ odpověděl. Byla jsem vyčerpaná a prosila ho, aby ještě pár měsíců počkal.
Nakonec jsme už za dva měsíce čekali další dítě. Nechtěla jsem znát pohlaví. Jenže Adam naléhal, abychom věděli, na co se připravit. A tak jsem nakonec souhlasila. Čekali jsme druhou holčičku, Anetku. Od chvíle, kdy jsme se to dozvěděli, se Adam chovat odtažitě. Sotva se mnou promluvil. „Co se děje?“ ptala jsem se ho. Adam mlčel. „Je toho na mě moc,“ odpověděl suše.
Když jsem zjistila, že čekáme třetí dítě, bylo mi do pláče
Anetka přišla na svět předčasně a s vážnými komplikacemi, ale naštěstí se vše brzy srovnalo. Mít dvě malé děti bylo neuvěřitelně náročné a říkala jsem si, že tohle mi bohatě stačí.
Pak ale Adam přišel s tím, že by chtěl ještě jedno dítě. Nevěděla jsem, jestli to myslí vážně, nebo si dělá legraci. Už tak se do chodu domácnosti moc nezapojoval a holky ho prakticky nezajímaly. Naše manželství bylo v krizi. Anetce nebyl ani rok, když jsem zjistila, že jsem znovu těhotná. Vyčerpaná a pohlcená emocemi jsem se rozplakala.
Nechal mě samotnou se čtyřmi dětmi a požádal o rozvod
Adam se najednou změnil, koupil mi kytici, omlouval se a sliboval, že se polepší. Jeho prozření mě nakonec přesvědčilo, abych si třetí dítě nechala. Zlom ale přišel u ultrazvuku. „Vidím jedno pohlaví, ale to druhé se nechce ukázat,“ řekl lékař. Bylo jasné, že čekáme tři holky, čtvrté zůstávalo zatím záhadou.
Adam odcházel z vyšetření bledý, až mi v sedmém měsíci přiznal: „Jestli to čtvrté nebude kluk, tak to nedám.“ Zůstala jsem v šoku. „Prosím? Nosím ti další dvě děti a ty řešíš pohlaví?“ Při odchodu z ordinace jsem ho v návalu emocí praštila kabelkou.
Narodily se dvě nádherné holčičky, Agátka a Alenka. A Adam? Požádal o rozvod. Nechal nás samotné, o střídavou péči nestál. Jediné, co zvládá, je placení alimentů.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.