Facebook
Instagram
Margit Slimáková je propagátorkou zdravé výživy a autorkou knih Velmi osobní kniha o zdraví nebo Osobní receptář. Přijala pozvání moderátorky Miluše Bittnerové a v talkshow Na kafeečko promluvila o nejčastějších chybách, kterých se dopouštíme, když chceme pár kilo zhubnout.
Margit Slimáková (52) prosazuje podle zahraničních vzorů výživové doporučení Zdravý talíř, coby názornější alternativu ke známé potravinové pyramidě. Zastává názor, že základem zdravé výživy jsou skutečné, průmyslově nezpracované potraviny. Dětem by podle ní měli jít vzorem jejich rodiče a připravovat jim do školy zdravé svačiny, které oni sami doma konzumují.
Margit přijala pozvání herečky Miluše Bittnerové do pořadu Na kafeečko. Rozpovídala se o tom, co s naším tělem udělá obyčejné mléko v kávě, jak jíst, abychom úspěšně hubnuli, o přerušovaném půstu, ale také o tom, jak se stravují její tři děti.
Bittnerová: Dáme si kafíčko, můžeme? Je vůbec káva zdravá?
Slimáková: Ano, káva je zdravá. Podle největších studií tři až pět šálků denně většině z nás jenom prospívá.
A to jen presso, nebo se počítá také ostatní káva?
Překvapím tě, počítá se skoro všechno. Ty největší studie nerozlišovaly, kdo pije jakou kávu. Já si myslím, že nejvhodnější bude bio fair trade presso. Káva obsahuje fytochemikálie, které jsou obsaženy také v ovoci a zelenině. Už bych ale nepřidávala cukr.
A co mléko?
Naprostá většina z nás je v pohodě. Když je někdo alergický na mléko nebo má intoleranci k mléčnému cukru, tak mu samozřejmě vadí i v té kávě.
Z výživového hlediska můžu mléko? Je lepší nízkotučné?
Určitě normálně tučné. Nemám ráda nic odtučňovaného a dietního, to je zbytečné. Když se dostaneme k tomu, co je pravidlem zdravé stravy, tak to znamená jíst skutečné jídlo. Co nejméně průmyslově zpracované. Takže pijte plnotučné mléko a nejlépe od nejbližšího farmáře.
Když vezmeme rostlinná mléka, jako je sójové a mandlové, tak ta už jsou zpracovaná.
U těch komerčních sledujte složení. Třeba u mandlového mléka najdete i dvě procenta mandlí. To znamená, že potom kupujete velmi drahou vodu s homeopatickým přídavkem mandlí. Často je tam škrob a cukr. Když to ale bude rostlinné mléko poctivé a doma dělané, kde je pouze voda a mandle, tak to je něco jiného. Na druhou stranu, není důvod se kravskému mléku vyhýbat, když ho člověk může. U mléka ale pozor, pokud řešíte svoji hmotnost. Mléko obsahuje mléčný cukr, laktózu, a ten vede k uvolňování inzulinu. A inzulin je hlavní hormon, který nám ukládá tuky v tukové tkáni.
Takže to je ten zloduch?
My ho potřebujeme. Potřebujeme, aby šel někdy nahoru a někdy zase dolů. Jde nahoru, když jíme něco sacharidového. On potřebuje dostat sacharidy z krve do buněk, kde se spálí na energii. Kdybychom inzulinu neměli dostatek, tak se nám cukr hromadí v krvi a máme cukrovku druhého typu.
Co se k tomu kafíčku po obědě ještě dává? I když je mi jasné, že sladké nám asi nedovolíš, že?
Když jíš kvalitní sladkosti, tak proč ne. Sladká chuť je pro nás přirozená, ta k nám také patří, ale měli bychom si ji dopřávat v rozumné míře. Jako výjimečný dezert, ne jako každodenní součást tří hlavních jídel. Pokud ale člověk řeší nějaký zdravotní problém, měl by na pár měsíců stravu zpřísnit. Říkám tomu terapeutická dieta. Dokonce i cukrovka druhého typu jde stravou zvrátit.
Přiznávám, že bych ráda poslouchala své tělo, ale mám pocit, že mu moc nerozumím.
Já tě naprosto chápu. A víš, čím to je? Přemírou informací. Neustále posloucháme někoho jiného, doporučení se mění.
Vajíčka jo, vajíčka ne, máslo jo, máslo ne.
Mediální dieta - přestaň reagovat na tyhle výkřiky. Vystačíte si s jedním jediným doporučením a můžete přestat ta ostatní poslouchat. Jezte skutečné jídlo. Skutečné jídlo znamená, že jím základní potraviny, minimálně průmyslově upravené. Skutečné jídlo chutná skvěle. Obsahuje maximum živin, zasytí nás, ale nepřejídáme se s ním. Zatímco ty vysoce průmyslově zpracované produkty jsou v laboratořích vymýšleny tak, abychom dosáhli pocitu blaženosti. Je to kombinace tuku, cukru, soli, dochucovadel, křupavé chuti a my nemůžeme přestat.
Oni to rovnou namíchají tak, aby chipsy nešly přestat jíst?
No jasně, tohle se v potravinářském průmyslu dělá už roky. Potřebují, abychom se stali závislí a nakupovali, abychom jedli nad naše potřeby.
Říkala jsem si, že tam musí být nějaký chemický prvek, který mi nedovolí přestat.
Přesně tak. Zatímco ovesných vloček se nepřejídáš?
Ne, ne.
Jestli se za poslední roky něco změnilo, tak je to poměr skutečného jídla, které konzumujeme, a průmyslově zpracovaných pochutin. Lidé dříve jedli tři jídla denně. Potom začali svačinkovat a dnes mnozí jedí jednou denně bez přestávky. To je strašný problém a je to spojené s tím inzulínem. Pojídání drobností tě nezasytí.
Není to tak dávno, co se říkalo, že musíš jíst pět až šest jídel po dvou hodinách, aby se nezastavil metabolismus.
To jsou strašné výživové omyly. Je to ničím nepotvrzená teorie. Neustále něco sledujeme. Cizí čísla, cizí dietní režimy, cizí jídelníčky, a přestáváme vnímat své vlastní tělo. Jediné, co potřebujeme, je jíst skutečné jídlo. Pokud ho člověk bude jíst pár týdnů, tak začne své tělo vnímat.
Moje tělo mi třeba říká, že si mám dát tatarák a že by na to byla dobrá zmrzlinka.
Tatarák zas tak špatný nebude. To je jen maso s vejcem. A když topinka bude z kvasového chleba... Jde o to, že člověk musí pár týdnů jíst skutečné jídlo, aby začal vnímat rozdíl. Necítíme potřeby těla, cítíme závislost na cukrech, sladidlech, ochucovadlech. Sladké, to je určitý druh závislosti.
Margit, jak ses dostala k tomu, že jsi výživový Bůh?
Tak to děkuji. Už jsem slyšela, že jsem nutri terorista, ale výživový Bůh? Lidské zdraví mě vždycky zajímalo. Studovala jsem střední zdravotní školu, potom farmaceutickou fakultu. V průběhu studia jsem pochopila, že léky jsou úžasné, ale mají také obrovská rizika. Mnohé léky místo toho, aby léčily, jen potlačují projevy nemoci. Snižují krevní cukr, snižují cholesterol, potlačují zánět, potlačují bolest, ale příčiny nemocí jsou v našem životním stylu. Podle Světové zdravotnické organizace jsou dány nezdravou stravou, nedostatkem pohybu, kouřením, popřípadě alkoholem.
Zkrátka, je to v nás.
To je dobrá zpráva. O naprosté většině nemocí a úmrtí si rozhodujeme sami. Proto jsem začala studovat prevenci. Základ je ve výživě.
Tvá rodina v tom jede taky?
Ano. Všichni jsme nadšenci a když to člověk umí, tak to dobře chutná. Máme tři děti a žádný problém.
Tři děti? A měly někdy Mekáč?
Myslím, že asi dvakrát nebo třikrát v životě. Vím, že měly období protestu, když šla třída do Mekáče, tak stály venku. Moje děti mají rády kvalitní normální jídlo. Kluci hodně sportují, takže základ jsou u nich fazole a tvaroh.
Tvaroh a fazole?
Když to v rodině jedí rodiče, tak pro děti je to normální. Děti jen napodobují, co dělají rodiče. Žili jsme v zahraničí, děti chodily do mezinárodních škol, a tam to nebylo nic divného. V Německu jim nikdo nestrkal cukříky a bonbóny, jak se to dělá tady. V dospívání samozřejmě zkoušely, co se dalo, ale vrátily se zase k tomu, co znaly a co pro ně bylo normální.
Jak se vyznat ve všech těch dietách? Paleo, keto, přerušovaný půst nebo raw… Je něco z toho dobré?
Všechno jde dělat dobře, nebo špatně, tedy pokud se dieta skládá z potravin a ne z prášku. Třeba taková vegetariánská strava může někomu vyhovovat. Ale když je někdo vegetarián, který jí koblihy a hranolky, tak je to sice pořád vegetarián, ale dělá to špatně. Zásadou je vždy skutečné jídlo, ať už je živočišná, rostlinná nebo nízkosacharidová. Vyjděte ze skutečných jídel a vydržíte pár týdnů, dva nebo tři měsíce. Potom začnete vnímat, co tělo skutečně potřebuje. Ať už je to steak nebo fazole.
Co říkáš na přerušovaný půst? Ten je teď hodně módní i mezi celebritami.
Používá se třeba k terapii obezity, cukrovky nebo metabolického syndromu. Vychází z toho, že když člověk 12 hodin spí, tak se vlastně 12 hodin postí. A když snídani posuneme o dvě hodiny na později, tak máme 14 hodin postění a 10 hodin jezení. Po tu dobu, kdy nejíme, se snižuje inzulín v krvi. Je to vlastně řešení inzulínové rezistence. Zvyšujeme citlivost k inzulinu a po tuhle dobu lépe spalujeme tuk. Ale fígl je v tom, že si spousta lidí řekne: 16 hodin se postím, 8 hodin budu jíst. Tak to budu dělat a zhubnu. Potom se může stát, že se vzbudí hladoví a nejraději by vyjedli ledničku. Dělejte to podle sebe, ne podle někoho jiného. Než člověk začne omezovat jídlo, musí se najíst tak, aby ráno neměl hlad a tu snídani opravdu mohl posunout. Co tě nejvíc zasytí?
Bílkoviny?
Jasně. Takže se přidá vajíčko, maso a zelenina kvůli vláknině, která také zasytí. Ubere se chleba, uberou se knedlíky. Potom ráno člověk nemá hlad. A takhle přirozeně se z toho dá vycházet.
Takže to není nesmysl?
Ne, určitě je to dobré, ale člověk musí na prvním místě vycházet ze sebe a zvýšit výživovou hodnotu hlavních jídel. Když máš hlad, tak ti není dobře a jsi ve stresu. Můžeš hubnout, protože se snižuje inzulin. Navyšovat se ale bude stresový hormon kortizol. Takže přibereš ze stresu a ne z jídla.
Jak tělo naučit správně jíst? Tak, aby chtělo samo od sebe?
Začátek je těžký, protože je potřeba přebudovat návyky. V práci jsme všichni perfekcionalisti a plníme úkoly, ale naše soukromá předsevzetí končí 3. ledna. Takže nepřát si, ale pracovat na tom. Všechno si zapisovat, odškrtávat, dodržovat a dělat to pár týdnů, dokud nevybuduješ návyk.
Říkáš, že nemáme používat průmyslově zpracované potraviny. Takže koupím si maso a nějakým způsobem ho upravím. K tomu si dám třeba brambor, to je také v pořádku?
Můžeš, ale zrovna brambor je sacharidová příloha. U člověka, který neřeší hubnutí, je to samozřejmě jedno.
Všechny ženy chtějí zhubnout minimálně pět kilo v jakémkoliv věku a váze.
Dobře. K té bílkovině si tedy dáš zeleninu. To je základ. A tohle by mohl být celý talíř. Někdy tam můžeš přidat ten sacharid, třeba brambor.
Vrátím se k té zelenině, protože je zima. Čerstvou zeleninu v zimě moc nemusím.
Nemusí být čerstvá, může být třeba pečená, v nejrůznějších podobách. Může to být celerové pyré, pečená dýně hokaido, cibule, pórek, houby, polévky. Zelenina nemusí být syrová.
Dobře. K snídani si dám vajíčka?
Dvě vajíčka, plátek slaniny a hromadu zeleniny.
A co si dám k večeří?
K večeři upečeš třeba tu zeleninu. Hodíš dýni, cibuli, pórky, pokapeš olivovým olejem, posolíš, zaliješ smetanou, posypeš parmazánem.
Tak tohle si uvařím pro sebe, ale manžel si asi něco objedná, protože tohle jíst nebude, kromě té snídaně.
Zkus to. Podívej se na nízkosacharidové recepty. Ta jídla jsou fantastická. Vždyť je to maso a zelenina, na tom není nic špatného, ne? To není nacpávání se chlebem a těstovinami. Můžeš udělat bufetové vaření, jak tomu říkám já. Udělá se příloha, zelenina, bílkovina. Ty si vezmeš hlavně tu bílkovinu se zeleninou a on si vezme klidně všechny tři položky. Každý ať si to vybalancuje, můžete jíst společně.
Co si dá dvouletá dcera?
Ideální je, když se rodiče shodnou a jedí stejně. Co bude doma, tak to ona bude jíst. Když doma nebude pizza, tak ji nebude jíst. To je strašně jednoduchý. Ať má dostatek kvalitní zeleniny, maso, vejce, cokoliv. Tohle děti mají rády, na tom není nic špatného.
Děti mají rády zeleninu?
To je vždycky otázka, v jaké podobě ji zkoušet. Místo toho, aby jim člověk přednášel, jak je to zdravé, tak to má jíst sám a připravovat na tisíc způsobů. Zkus to v bufetovém podání, ať si nabere.
Děkuji za rady, to vyzkouším. Abychom zůstaly u dětí, co jim dávat do školy k svačině? A co když nemáme štěstí na školní jídelnu?
Zásadní je kvalitní snídaně. Mnoha dětem už potom dopoledne stačí jenom jablko, banán, pár oříšků, kostka hořké čokolády. Nepotřebují se přejídat. Když jedí hodně, tak nejedí ty obědy. A u těch větších nebo sportujících dětí doporučuji, aby tam byla bílkovina. Ať to není jenom rohlík nebo sušenka. To jsou jenom cukry.
A co šunka? Není to uzenina?
Je to uzenina a je otázka, kolik je tam soli a kolik má procent masa. To není problém. Lepší bílkovinná verze je za mne tvarohová pomazánka nebo fazolová pomazánka na mexický způsob. K tomu nějaké tortilly nebo zeleninové proužky na namáčení.
Kolik času strávíš v kuchyni přípravou jídla?
Ne moc. Já jsem hodně efektivní. Nemyslím si, že moderní zdravé vaření potřebuje spoustu hodin v kuchyni. Často stačí nasekat zeleninu, hodit ji na plech, pokapat olejem. Hodně věcí jde dělat rychle a jednoduše. Je to spíš o tom, aby se myslelo na nakupování. Nakoupit ve větším a efektivně, mít zásoby, nemuset pořád přemýšlet. Den předem si promyslet, co budu vařit, v hlavě si to poskládat a ráno už dělat automaticky. Snídani nebo svačinu můžeš dětem udělat večer. Dělají se takové snídaně do skleniček, dítko se to může naučit dělat samo. Ovesné vločky, chia semínka, ovoce, nějaký jogurt. V noci se to v lednici rozleží a ráno je hotovo.
Dobře, nicméně všechno najdeme také ve tvých knížkách a na webových stránkách Margit.cz. To mi připomíná, že žádnou jinou neznám. Kde jsi vzala takové jméno?
To vymyslel tatínek. Měl se narodit kluk a když se narodila holka, tak rychle improvizoval.
Ale je to moc hezké jméno. Můžeme ještě připomenout, že ti teď vyšla nová knížka?
Vyšel mi osobní receptář pro zdraví a pohodu, protože pohoda je obrovsky důležitá. Předtím ještě velmi osobní kniha o zdraví. Ta první je víc povídací, včetně inspirujícího příběhu. Ta druhá už je víc stručnější, jako receptář. Není to jen o výživě, ale také o zdraví, o dětech, o prevenci a o práci.
Celou zpověď Margit Slimákové najdete v úvodním videu. Co všechno prozradila?
- proč pít kávu s mlékem jen občas
- jak se vyznat v dietách
- proč její děti protestovaly před McDonaldem
- jak se sejít u stejného jídla jako rodina
- které svačiny děti ve škole ocení
Zdroj náhledové fotografie k článku: Lifee.cz/talkshow Na kafeečko
Související články
