Facebook
Instagram
TikTok
YouTube
Jana měla už delší dobu pocit, že její manžel něco tají. Rozhodla se ho sledovat a zjistila, že se schází s mladou ženou. Kdo to je a proč se na ni Janin manžel tak usmívá?
S Robertem jsme manželé už dvacet let. Vždycky jsem měla pocit, že náš vztah má pevné základy, že se na sebe můžeme spolehnout za všech okolností. Jenže posledních pár měsíců bylo jiných. Pořád jsme byli „spolu“, ale já se cítila sama...
Manžel mi něco tají
Robert se začal vracet z práce čím dál později. Vymlouval se na přesčasy. Všimla jsem si taky, že když telefonoval a já vešla do místnosti, začal šeptat. A několikrát jsem viděla, jak mu přišla zpráva, kterou obratem smazal. Jednou jsem se ho chtěla zeptat, kdo to byl, ale přerušil mě docela chladně: „To je pracovní. Nic důležitého.“
Začala jsem přemýšlet nad tím, jestli to nepřeháním. Možná se plaším zbytečně. Všechno jsem to řekla své kamarádce Kláře. Vyslechla mě a pak prohlásila: „Tady něco smrdí. Můj bývalý se choval úplně stejně, než jsem ho nachytala se sekretářkou. Vsadím se, že Robert má bokovku.“
Od té chvíle jsem nedokázala myslet na nic jiného. V srdci mi narůstalo něco ošklivého – žárlivost, frustrace a strach...
„Ještě mi řekni, že je to jen pracovní stres,“ podívala se na mě Klára přimhouřenýma očima. „Chlap chodí pozdě domů, šeptá do telefonu, maže zprávy... To je učebnicový příklad nevěry.“
„Co když má fakt těžké období v práci?“ zkusila jsem nejistě.
„A nebo má mladou milenku,“ pronesla rázně. „Promiň, ale víš, jací jsou chlapi po čtyřicítce. Krize středního věku, potřebují si dokázat, že na to ještě mají. A dokazují to kde se dá.“
Zavrtěla jsem hlavou. „Znáš přece Roberta... on takový není...“
„Znala jsem i svého Honzu. A pak jsem v autě našla náramek. Ženský... a ne můj,“ pokrčila rameny. „Radím ti dobře, sleduj ho. V klidu, ale pozorně...“
Co když někoho má?
„Musím vyřídit něco důležitého,“ řekl můj manžel minulou sobotu a zmizel hned po obědě. Vrátil se až večer. Voněl parfémem, který jsem neznala, a měl lehce červené tváře, jako by pil.
Jindy seděl v autě před domem a dlouho telefonoval. Když jsem šla ven se psem, ukončil hovor tak rychle, že to vypadalo, jako by se lekl. Zeptala jsem se, kdo volal. „Z banky,“ odpověděl.
Kdo volá z banky po šesté večer? Tyhle drobnosti se začaly hromadit. Neměla jsem žádný důkaz, ale intuice mi nedala spát. Něco bylo špatně. A já se pomalu měnila v detektiva...
Nevěřila jsem vlastním očím
Jednou mi řekl, že má odpoledne schůzku s klientem. Jen rychlá káva, nic velkého. Vrátí se později, ale večer mě vezme do kina. Kývla jsem a předstírala, že je všechno v pořádku. Stejně jsem věděla, že na té jeho historce něco nesedí.
Z práce jsem odešla dřív. Když jsem procházela centrem, uviděla jsem ho. Seděl v kavárně u okna, hned u vchodu. Naproti němu byla mladá holka – tak dvacet pět, dlouhé blond vlasy, štíhlá, usměvavá. Vypadala jako vrstevnice naší dcery Emy. Dívala se na něj, jako by byl středem vesmíru. A Robert se smál a byl veselý, jako by nic jiného na světě neexistovalo.
Schovala jsem se za sloup a několik minut je pozorovala. Naklonila se k němu a něco mu řekla. Zasmál se a sáhl jí na ruku...
Zahnala jsem ho do kouta
Doma jsem byla vzteky bez sebe. Počítala jsem minuty do jeho návratu. Jakmile vešel, šla jsem na něj zostra. „Byl jsi dneska v kavárně na náměstí?“
Zastavil se uprostřed kroku. „Možná... Proč?“
„Protože jsem tě viděla, jak se bavíš s nějakou mladou cuchtou.“
Odložil tašku na zem a otočil se ke mně zády. „Do toho ti nic není,“ odsekl.
„Že mi do toho nic není? Jsi můj manžel. Viděla jsem tě. Seděl jsi s ní jako na rande.“
„Nedělej z toho drama.“
„Tak mi prostě řekni, kdo to je!“
Neodpověděl. Odešel z kuchyně a nechal mě tam stát. Ten den se mnou nevečeřel. Zavřel se v pracovně a já seděla v ložnici s telefonem v ruce a zoufale procházela jeho sociální sítě. Hledala jsem jakoukoli stopu té dívky. Nic. Žádné fotky. Žádné označení. Žádná zmínka.
Přistihla jsem ho s mladou holkou
O dva dny později jsem si vzala volno. Čekala jsem, až manžel odejde z práce, nasedne do auta a vyrazí do centra. Sledovala jsem ho. Zastavil u restaurace a vešel dovnitř. Za chvíli se objevila ta holka z kavárny. Seděli spolu víc než hodinu. Viděla jsem, jak se Robert směje, jak se k ní naklání. Už jsem nepochybovala o tom, že má románek. A tak jsem si je nenápadně vyfotila.
Když se večer vrátil domů, ukázala jsem mu fotky. Zarazil se. Díval se na mě, jako by nic nechápal.
„Sledovala jsem tě. Viděla jsem, jak se na ni usmíváš, jak se jí dotýkáš. Jak jsi mi to mohl udělat? Řekni mi pravdu. Teď hned!“ zakřičela jsem.
Svěsil ramena, jako by právě prohrál bitvu. Podíval se na mě a zašeptal: „To není milenka. To je moje dcera.“
Ztuhla jsem. Svět se zastavil. Civěla jsem na něj a nemohla pochopit, co mi právě řekl. Dcera?
Byla jsem v šoku
„Jmenuje se Julie. Je jí dvacet dva. Její matku jsem znal před tebou. Byl to krátký románek, ani jsem nevěděl, že je těhotná. Řekla mi to, až když bylo Julii osmnáct. Nechtěl jsem rozbít naše manželství...“
Mlčela jsem. Nedokázala jsem nic říct.
„Její máma před pár měsíci zemřela. Poprosila mě, abych se postaral o Julii, protože nemá nikoho. Začali jsme se vídat, ale nechtěl jsem, aby ses to dozvěděla takhle.“
Měla jsem pocit, jako by mi někdo vrazil pár facek. Dcera... A já si celou dobu myslela, že mě podvádí. „Proč jsi mi to neřekl?“ zašeptala jsem.
„Bál jsem se, že to budeš brát jako zradu...“ vydechl.
V hlavě jsem měla zmatek, vztek, stud, zklamání... možná i kapku soucitu. Nevím, co bude dál. Asi bych se měla seznámit s dcerou svého muže. Ale zatím na to nemám sílu...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Vít Olmer a Simona Chytrová jsou spolu 38 let: Sblížili se v Moskvě a syna Vítka počali při natáčení Tankového praporu
Vít Olmer a Simona Chytrová jsou spolu 38 let: Sblížili se v Moskvě a syna Vítka počali při natáčení Tankového praporu
Související články
